Snůška lží a útok na mě, reaguje Klaus na informace o tajné polistopadové půjčce Rusku

Ministerstvo financí vedené Václavem Klausem tajně odeslalo na přelomu 80. a 90. let do Sovětského svazu půjčku, napsaly Hospodářské noviny (HN). Deník následně vydal doplnění, ve kterém píše, že úředníci později zdůvodňovali, proč pro usnesení vlády nebylo potřeba do rozhodnutí zahrnovat tehdejší parlament. Půjčka podle pozdějšího souhrnného přepočtu odpovídala částce asi 1,3 miliardy amerických dolarů. Deník se odkazuje na dokumenty z Národního archivu, které vypátral ve spolupráci se serverem Aktuálně.cz, týdeníkem Respekt a protikorupční organizací Růžový panter. Klaus pro HN popřel, že by o půjčce věděl.

Peníze půjčené na základě dohody uzavřené komunistickou vládou Ladislava Adamce se staly součástí mnohamiliardového dluhu, ze kterého Rusko vrátilo Česku pouze část.

„Opakovaně říkám, že o jakési smlouvě z 10. listopadu 1989 nic nevím. Dokonce nevědí nic všichni z těch, kterých jsem se mohl v současnosti zeptat,“ řekl Klaus Hospodářským novinám.

Podobně se vyjádřil někdejší Klausův náměstek Dušan Tříska, který na ministerstvo financí přišel s počátkem roku 1990. „Kdyby něco takového bylo v éteru, tak bych to určitě věděl – a nevěděl jsem to,“ řekl v Událostech, komentářích.

Podle deníku ale existuje dopis z prosince 1989, ve kterém Klause jako ministra financí před odesláním půjčky do Ruska varoval tehdejší ředitel Československé obchodní banky (ČSOB). Klaus se chce podle zástupce Institutu Václava Klause Petra Macinky k záležitosti vyjádřit na odpolední tiskové konferenci. Zveřejněné informace podle Macinky nejsou pravdivé.

S návrhem na poskytnutí miliardového úvěru Sovětskému svazu přišel v dubnu 1989 úředník ministerstva financí Zdeněk Rachač a dohodu schválila Adamcova vláda, píší HN. V listopadu téhož roku ale komunistický režim padl a 10. prosince se ujal vlády kabinet Mariána Čalfy, ve kterém Klaus zastával post ministra financí.

Nahrávám video

Ministerstvo vedené Klausem dál hledalo způsob, jak Sovětskému svazu peníze poslat, a nakonec ho našlo, píší HN. „Mohu pouze spekulovat. Nemyslím si, že šlo o půjčku Sovětskému svazu,“ sdělil Klaus. „Mohly to být jedině jakési rámcové úvěrové podmínky pro zajištění nějakých dodávek, železná ruda, ropa či plyn, ze Sovětského svazu, a ty se pak splácely – jako v případě všech dalších mezinárodních dohod – automaticky, bez jakéhokoli následného rozhodování vlády. Ale to je pouze můj dnešní dohad,“ doplnil.

Tříska se domnívá, že bylo možné, že ministra celá záležitost zkrátka obešla. „Můj odhad je, že smlouva byla uzavřena, měla jakési parametry, nějaký režim a v tu chvíli fakturační oddělení rutinně provedlo operaci. (…) Pokud chcete ovlivnit něco na ministerstvech, tak útočit přímo na ministra je mission impossible. Musíte zvládnout střední úřednický kádr,“ míní.

Co se stalo s půjčkou zaslanou Mezinárodní bance hospodářské pomoci, kterou založili Sověti s dalšími státy Rady vzájemné hospodářské pomoci, není jasné, uvádí HN. Úvěr se podle nich stal v devadesátých letech součástí takzvaného ruského dluhu, o kterém politici tvrdili, že obsahuje pohledávky z předlistopadových dob.

Podle písemnosti, v níž Rusové dluh uznávají, odešlo Sovětům v pozdějším přepočtu přibližně 1,3 miliardy amerických dolarů, uvádí deník. Peníze zaslané Klausovým ministerstvem tak podle něj představovaly přibližně třetinu celkové pohledávky vůči Rusku, která i s pohledávkami z předlistopadové éry činila zhruba sto miliard korun.

Snůška lží, říká exprezident

Poskytnutí peněz Rusku Klaus podle HN na počátku devadesátých let nepřiznal poslancům Federálního shromáždění. Pouze jim řekl, že se stát kvůli zahraničním pohledávkám zadlužil u státní banky, napsal deník.

Později HN vydaly opravu tohoto vyjádření. Upřesnily, že není známo, že by o poslání peněz do Moskvy jednalo během roku 1990 Federální shromáždění. Skutečnost, že za součinnosti federálního ministerstva financí do SSSR nadále plynou další finanční prostředky, Klaus poslancům dle stenozáznamu nesdělil. Jen dodal, že kvůli zahraničním pohledávkám se stát zadlužil u Státní banky československé, píší HN.

Bývalý prezident v úterý označil informace o půjčce za neuvěřitelnou snůšku lží a předem připravený útok na svou osobu, který může mít za cíl blokovat jeho případný návrat do politiky.

„O půjčce, která měla zajistit, aby Sovětský svaz i při tehdejším nedostatku převoditelných rublů mohl i nadále nakupovat naše zboží, šlo zejména o odbyt strojírenských výrobků, rozhodla řádně tehdejší československá vláda dávno přede mnou. Nebyl to žádný tajný konspirativní akt,“ prohlásil na brífinku.

O Rachačovi řekl, že byl asi jedním z tisícovky úředníků na ministerstvu financí, a zdůraznil, že si úředníky po pádu komunismu a nástupu do funkce nevybíral.

Pokus o získání dluhu zpět

Po roce 1989 se Česko pokoušelo dluh v celkové hodnotě 3,6 miliardy dolarů získat od Ruska zpět. Za vlády bývalého premiéra a současného prezidenta Miloše Zemana zhruba dvě třetiny dluhu odkoupila od státu bez výběrového řízení společnost Falkon Capital za přibližně 750 milionů dolarů, podle některých expertů nevýhodně. Do vedení Falkon Capital později podle HN, Aktuálně.cz i Respektu nastoupil zmíněný úředník ministerstva financí Rachač, který půjčku Rusku prosazoval. „Jsem v důchodu a nebudu se o tom bavit,“ řekl HN Rachač.

V srpnu 2013 schválila vláda premiéra Jiřího Rusnoka dohodu s Ruskem o splacení zbytku dluhu. Česko podle tehdejšího Rusnokova vyjádření mělo získat ze zbytku dluhu přibližně 80 procent, tedy minimálně 6,5 milionu dolarů. Před Vánoci 2013 ruské ministerstvo financí oznámilo, že dluh vůči Česku byl uhrazen dodávkami průmyslové produkce a částečně penězi.

SSSR horko těžko hledal půjčky všude po světě, říká historik

ČTK oslovila několik historiků s dotazem, zda v historických dokumentech narazili na informace, které by zveřejněné údaje potvrzovaly. „Předmětem historického výzkumu na úrovni interpretace konkrétních a relevantních pramenů to, pokud vím, nebylo,“ uvedl historik Jiří Suk z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR.

Dodal, že jako historik by se tak k tomu byl schopen vyjádřit jedině po důkladném studiu archivních zdrojů týkajících se celé hospodářské politiky státu na přelomu 80. a 90. let minulého století, kdy se měnil politický a hospodářský systém v celé východní Evropě.

Ke kauze se nechtěl vyjadřovat ani Michal Kopeček z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR s odkazem na to, že dokumenty k případu nezná. „V celkovém kontextu tehdejší doby mě to nepřekvapuje, Sovětský svaz tehdy hledal horko těžko půjčky všude po světě a tlačil i na své relativně dobře situované partnery v rámci RVHP, jako bylo NDR či ČSSR,“ poznamenal.

„Koneckonců sjednocení Německa bylo také, pokud vím, spojeno se štědrou půjčkou tehdejší SRN Moskvě,“ dodal. Poznamenal, že finančně byl Sovětský svaz, který se potýkal s hlubokou ekonomickou krizí, nepříliš důvěryhodný partner a mezinárodní finanční instituce mu už nechtěly půjčovat, proto zkoušel půjčky získat bilaterálně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 3 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 3 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 3 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 5 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 5 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 6 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 7 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 9 hhodinami
Načítání...