Na první schůzi sněmovny po letních prázdninách se poslanci zabývali předlohami, které dolní komoře vrátil Senát. Přehlasovali veto horní komory ohledně přísnějších pravidel pro soudní znalce. Nedostali se ale k hlasování o vládním návrhu změn v elektronické evidenci tržeb (EET), růstu důchodů v příštím roce či úhradě léčebného konopí z veřejného pojištění.
Poslanci se musejí vypořádat hned se třinácti předlohami, které jim vrátila horní komora. Už dopředu se očekávalo, že v úterý nestihnou posoudit všechny.
Zatím sněmovnou prošel nový zákon o soudních znalcích. Ti se tak zřejmě budou muset od roku 2021 řídit podle přísnějších pravidel, která by podle vlády měla zkvalitnit jejich práci.
Norma převádí dohled nad znalci z předsedů krajských soudů na ministerstvo spravedlnosti. Právě centralizace tohoto dohledu na politicky řízený úřad vadila senátorům, stejně jako vysoké sankce nebo zkrácení požadované délky desetileté praxe na polovinu, což teoreticky umožní vydávat posudky i lékařům bez atestace.
Neschválení zákona by podle bývalé ministryně spravedlnosti Heleny Válkové (za ANO) znamenalo, že několikaletá práce na předloze by šla vniveč. Podle předsedy sněmovního ústavně-právního výboru Marka Bendy (ODS) by ale vláda mohla připravit opravená pravidla s větším přihlédnutím k výhradám zájmových a profesních skupin.
Předloha předpokládá, že jmenování nových znalců už nebude záležet na vůli předsedů krajských soudů. Každému zájemci o tuto práci vznikne právní nárok na jmenování, pokud složí vstupní zkoušku. Za obecnou část zkoušky zájemce zaplatí 3000 korun, za zvláštní část dalších 5000 korun. V zákoně jsou jednoznačně stanoveny podmínky ohledně vzdělání uchazeče a jeho praxe.
Výše smluvních odměn znalců pak nebude uváděna v evidenci znaleckých posudků. Poslanci zrušili také povinnost ministerstva spravedlnosti tyto odměny přezkoumávat. Znalci by mohli mít vyšší odměny, předpokládá se hodinová sazba 500 až 700 korun místo současných 100 až 350 korun. Poslanci také zpřísnili požadavky na znalecké posudky – měly by obsahovat jednoznačné odpovědi, které neumožňují dvojí výklad.
V případě návrhu zákona o tlumočnících a překladatelích sněmovna odložila verdikt o dva měsíce. Bude se jednat o jeho další novelizaci.
Rozšíří se EET?
Poslanci pak rozjednali to, zda se elektronická evidence tržeb rozšíří i na další obory podnikání, mimo jiné na řemeslníky, lékaře, advokáty a taxikáře. Senátoři navrhli vládní novelu zamítnout. Sněmovna se ale v úterý k hlasování nakonec nedostala.
Šéf poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek kvůli tomu nařkl vládní koalici, že sama dělá obstrukci, protože do konce jednacího dne ještě zbýval čas, postupně si ale vzali pauzu na jednání klubů jak hnutí ANO, tak ČSSD. Hlasování koalice odložila proto, že před devatenáctou hodinou jí chyběly hlasy.
Ke Kalouskovi se potom připojili i další opoziční poslanci. „Stálo by za to, aby se pan premiér Babiš a paní ministryně Schillerová omluvila opozičním poslancům za to, že je v minulosti obviňovala z obstrukcí,“ vyzval poslanec ODS Jan Skopeček v 90' ČT24.
Podle Milana Ferance (ANO) ale nelze hovořit o obstrukci. „My ten návrh projednáváme od června 2018. Proběhly různé obstrukce. Dnes je pravda, že se nám to úplně nepovedlo, ale z hlediska stovek hodin, co jsme na tom strávili… To se někdy stane,“ poznamenal. Očekává, že bude možné předpis schválit 24. září.
Až příště se také budou poslanci věnovat důchodům. V případě předlohy, která zajistí v příštím roce růst průměrného důchodu o 900 korun, tedy nad rámec zákonné valorizace, chce Senát starším penzistům ještě přilepšit.
V lékové novele, která umožní úhradu léčebného konopí z pojištění a zavede takzvaný lékový záznam pacienta, Senát odmítl snahu poslanců změnit systém distribuce léčiv do lékáren. Senát zamítl také novelu, která krátí na dvě pětiny odměny placených obecních funkcionářů, kteří jsou zároveň členy parlamentu.
