Poslanci schválili, že obce dostanou od státu 1200 korun na obyvatele jako kompenzaci za výpadek daňových příjmů. Dolní komora také rozhodla, že stát odpustí sociální odvody za červen až srpen pouze firmám do 50 zaměstnanců. Sněmovnou v pátek prošel i návrh, který umožní, aby zdravotnická zařízení dostala náhrady za výpadek příjmů, o něž přišla kvůli pandemii koronaviru.
Dolní komora v pátek rozhodla, že obce dostanou jednorázový příspěvek 1200 korun ze státního rozpočtu jako kompenzaci výpadku daňových příjmů. Poslanci to schválili na popud senátu. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) změnu podpořila.
Vláda původně chtěla pomoci obcím zvláštním zákonem, senát ale pomoc urychlil. Vložil ji do vládního protikrizového balíčku, který například snižuje silniční daň nebo daň z přidané hodnoty na ubytování. Balíček nyní dostane k podpisu prezident.
Kompenzace má obcím a krajům nahradit výpadky, o které přicházejí ze sdílených daní kvůli výplatě takzvaného kompenzačního bonusu, tedy podpory podnikatelům zasaženým ekonomickými dopady následků pandemie. Tato podpora představuje 500 korun denně a stát ji vyplácí z takzvaných sdílených daní, o které se dělí státní rozpočet s rozpočty obcí a krajů. Konkrétně jde o daň z příjmů zaměstnanců. Na obce a kraje pak zůstává méně peněz.
Podle Schillerové by kvůli tomu obce přišly o 4,5 miliardy korun, ve čtvrtek schválená kompenzace jim má zajistit 12,8 miliardy korun. Krajům by výpadek měl nahradit státní příspěvek ve výši 12 miliard korun na opravy silnic a další příspěvek na sociální programy, řekla poslancům ministryně.
Rozhodnutí Sněmovny přivítalo Sdružení místních samospráv. „Je potřeba si uvědomit, že se nejedná o žádné prostředky navíc, je to pouze opatření, které obcím a městům nahradí výpadek financí způsobený zákonem o kompenzačním bonusu,“ uvedl předseda sdružení Stanislav Polčák.
Daňová ztráta jen do 30 milionů
Daňový balíček, který dolní komora v úterý schválila, také nově umožní podnikatelům a firmám uplatnit zpětně daňovou ztrátu. V současnosti mohou poplatníci uplatnit daňovou ztrátu až v následujících zdaňovacích obdobích a za předpokladu, že jsou opět v zisku. Vláda původně předkládala tento návrh bez limitu, sněmovna ale posléze rozhodla, že ztrátu bude možné uplatnit zpětně jen do 30 milionů korun.
Balíček také rozšiřuje možnosti obcí osvobodit nemovitosti na svém území od daně z nemovitosti nejen na živelní pohromy, ale i na další mimořádné události jako pandemie nebo průmyslové havárie.
Schválený návrh zkracuje lhůtu pro zemědělce na vrácení přeplatku spotřební daně u tzv. zelené nafty ze 60 na 40 dnů a zároveň snižuje o čtvrtinu silniční daň u automobilů s maximální povolenou hmotností nad 3,5 tuny bez rozlišení kategorie a podle ministryně půjde i o autobusy.
Přilepší si zdravotnická i ubytovací zařízení
Poslanci se v úterý zabývali také dalšími kompenzacemi. Schválili například vládní zákon v senátní verzi, který umožní, aby zdravotnická zařízení dostala náhrady za výpadek příjmů ve výši zhruba 30,5 miliardy korun, o něž přišla kvůli pandemie koronaviru. Podrobnosti k výplatě peněz stanoví ministerstvo zdravotnictví kompenzační vyhláškou.
Dolní komora v úterý projednala i další protikrizové zákony. Poslanci schválili například snížení daně z přidané hodnoty na ubytovací služby nebo vstupné na kulturní akce z 15 na 10 procent.
Schválené návrhy teď dostane k podpisu prezident.
Původně vláda počítala s tím, že by sněmovna mohla v úterý projednat i zvýšení schodku letošního státního rozpočtu, a to ve stavu legislativní nouze. Rozpočtový výbor sněmovny ale na návrh ODS doporučil projednat rozpočet mimo tento režim. Poslanecký klub ANO se teď tedy chystá kvůli rozpočtu navrhnout mimořádnou schůzi sněmovny, která by se mohla konat 24. června.
Zrušení daně z nabytí nemovitosti míří ke schválení
Ke konci jednání se sněmovna rozhodla poslat k závěrečnému schvalování vládní návrh na zrušení daně z nabytí nemovitosti. Návrh také do budoucna zruší možnost odečítat si zaplacené úroky z hypotéky od základu daně. Někteří poslanci ale usilují o to, aby tato možnost zůstala zachována, a v druhém čtení v tomto směru přednesli své pozměňovací návrhy.
O zrušení daně se opakovaně snaží opoziční ODS. Naposledy s tímto návrhem přišla loni SPD a vláda ho odmítla. Stát na této dani ročně vybere až 13 miliard korun. Sazba daně z nabytí činí čtyři procenta a od roku 2016 ji platí kupující. Ministryně financí Schillerová dřívější negativní stanoviska vlády ke zrušení daně vysvětluje tím, že nechtěla připravit státní rozpočet o vybrané peníze. Od zrušení daně si slibuje například snížení nákladů na pořízení vlastního bydlení a také přehlednější daňový systém. Daň z nabytí navíc považuje za nespravedlivou.
Ministryně poslancům řekla, že jde o klasickou daňovou výjimku, na kterou nedosáhnou všichni. Jako příklad uvedla děti, kterým na koupi bydlení našetří peníze jejich rodiče, takže si nemusí vzít hypotéku. Dodala, že tuto daň platí jenom fyzické osoby, protože právnické osoby to obejdou převodem obchodního podílu. Ujistila, že možnost odečtu úroků z úvěrů od základu daně zůstane zachována u dosavadních hypoték i v případě jejich refinancování.
Možnost odečítat zaplacené úroky od základu daně zůstane i u nových hypoték, ale jen do konce roku 2021. Odečítat úroky už nebude možné u úvěrů poskytnutých od 1. ledna 2022. „Pro nemovitosti nabyté v období od prosince 2019 do prosince 2021 tak platí, že kupující nebude hradit daň z nabytí a současně mu bude umožněno uplatňovat si odpočty úroků z úvěru na bydlení od základu daně,“ uvedlo již dříve ministerstvo financí.
Zákon proti chemickým zbraním se sladí s mezinárodní úmluvou
Úplně poslední předlohou, která míří k závěrečnému schvalování, je novela o opatřeních k zákazu chemických zbraní, která český zákon pojmově uvede do souladu s příslušnou mezinárodní úmluvou. Poslanci žádné úpravy nenavrhli, beze změn ji schválit doporučil i sněmovní branný výbor.
Česko podle vlády chemické zbraně nevyrábí ani neskladuje. Kontroluje se ale třeba nakládání s toxickými chemickými látkami, které lze používat i k účelům, jež úmluva nezakazuje.
Koncepční změnu novela přinese v tom, že zahrne všechny látky, které mohou být zneužitelné jako chemická zbraň. Dosud se zákaz týká jen látek, které jsou uvedeny v seznamech podle úmluvy. „Dosavadní znění zákona nevhodně umožňovalo, aby byly toxické chemické látky a jejich prekurzory, které nepatřily mezi stanovené látky, využívány vcelku libovolně, což by mohlo vést až k vývoji nebo výrobě chemických zbraní,“ stojí ve zdůvodnění.
Předloha také upřesňuje některé informační povinnosti. Jde zejména o údaje o nakládání s chemickými látkami, které vede nebo může vést k porušení zákona, a o sledování jejich přepravy.
