Sněmovna v noci na středu hlasy vládní koalice přehlasovala Senát a stvrdila svoji podobu novely rozpočtových zákonů. Senát do ní chtěl vložit omezující podmínky pro možnost vlády zvyšovat výdaje státu nad schválený rozpočtový rámec. Opozice předlohu kritizuje a vyjadřuje obavy, že umožní vládě nekontrolovatelné navýšení výdajů a tím i nárůst státního dluhu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tyto obavy odmítla a vyzvala k podpoře původní sněmovní verze. Senátní změny by podle ní například přinesly právní nejistotu.
Pro sněmovní verzi hlasovalo 101 poslanců vládní koalice, což byl nejnižší možný počet pro schválení. Poslanci opozice hlasovali proti. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident. Opozice chce zákon napadnout u Ústavního soudu.
Novela ve schválené podobě umožní vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, tedy aktuálně až 240 miliard korun, v případě zhoršení bezpečnostní situace. Kritikům vadí, že by tak mohla učinit pouze na základě doporučení Bezpečnostní rady státu. Umožní vládě také navyšovat výdaje na obranu nad sněmovnou schválený rámec až do roku 2036, o tři roky déle než nyní. Výdaje nad dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) se nemají započítávat do schválených výdajových rozpočtových rámců. Obdobně bude moci vláda navyšovat výdaje na strategické infrastrukturní stavby.
Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) vyzvala poslance, aby hlasovali pro sněmovní verzi předlohy. Řekla, že jim za to může zaručit co nejodpovědnější hospodaření země. Senátní změny by podle ní přinesly právní nejistotu. Zákon by byl méně použitelný a přehledný. Sněmovní verze je naproti tomu podle ní promyšlený celek. Opět argumentovala třeba tím, že v případě ohrožení bezpečnosti státu musí stát reagovat rychle a příliš složitá pravidla by mu to znemožnila.
Senátor Tomáš Goláň (klub ODS a TOP 09) řekl, že Senát řešil v předloze jen ty nejpalčivější problémy, které mu přišly jako zásadní. Varoval například, že pokud se dostane do zákona možnost vlády zvyšovat výdaje kvůli zhoršené bezpečnostní situaci, tak žádná budoucí vláda nebude mít chuť se takového pravidla zbavovat. V případě možnosti navyšovat výdaje na infrastrukturu poukázal na to, že stát byl schopen investovat i bez této takzvané únikové doložky.
Goláň také poukázal na to, že podle schválené předlohy by se vláda v případě návrhu rozpočtu vráceného sněmovnou k přepracování nemusela řídit pravidly zákona o rozpočtové odpovědnosti. Tuto povinnost vypustil pozměňovací návrh ministryně financí. Goláň ale dodal, že ministryně doplnila tuto povinnost v jiném zákoně, a to v novele zákona o jednacím řádu, kterou sněmovna schválila minulý týden. Podle něj je to v jednacím řádu nyní napsáno mnohem lépe, než tomu bylo v původním vládním návrhu.
Dříve v úterý se ve druhém čtení sněmovna zabývala návrhem na obnovení elektronické evidence tržeb. Upravený systém má podle vlády narovnat podnikatelské prostředí a přinést miliardy korun veřejným rozpočtům. Pokračovat v jednání o tomto návrhu bude sněmovna ve středu od deváté hodiny ranní.
Několikahodinové úpravy programu schůze
K veřejným rozpočtům se poslanci dostali v úterý po osmé hodině večerní. Předcházely tomu pětiapůlhodinové úpravy programu nynější schůze. Opoziční poslanci žádali několik desítek doplnění nebo změn. Vládní tábor ANO, SPD a Motoristů případné zařazení všech nových bodů vetoval. Sněmovna proto hlasovala už jen o návrzích opozice na přednostní projednání některých předloh zařazených do současného programu a zamítla je.
Místopředseda dolní komory Patrik Nacher (ANO) k postupu opozice ČTK napsal, že jde o obstrukci. Poukazoval na to, že sněmovna má v úterý projednat na řádné schůzi jen spornou novelu k veřejným rozpočtům.
Opozice mluvila o obraně i lidskoprávní agendě
V debatě před schválením programu pokračující 24. schůze, která se zabývala návrhem zákona o veřejných rozpočtech, jako první obsadil řečniště předseda opozičního hnutí STAN Vít Rakušan. Hodnotil kabinet Andreje Babiše (ANO) jako nezodpovědný s nulovou politickou kulturou a hazardující s Českem. Vláda podle Rakušana navíc občas zapomíná, že je odpovědná sněmovně a odmítá podle něho debatu například o budoucnosti veřejnoprávních médií nebo o obraně. „Užívejte si vládních speciálů, užívejte si toho, že teď vládnete, užívejte si té své arogance palácové vlády, kterou předvádíte,“ řekl předseda STAN.
Poslaneckou debatu o obraně navrhoval Michal Zuna (TOP 09), jenž má Babišovu vládu v této záležitosti za kabinet výmluv, odkladů a politické zbabělosti. „Vláda ráda mluví o silném Česku, ale nechce investovat do zajištění jeho bezpečnosti,“ uvedl.
„Půjde tu o zelenou pro další neskutečné kolo rozhazování peněz v režii Andreje Babiše a Aleny Schillerové,“ řekl předseda ODS Martin Kupka směrem k předloze zákona o veřejných rozpočtech. Jde podle něho o hanebné otevření dveří ještě většímu zadlužování. Na konci nynějšího volebního období může Česko platit jen na úrocích i dvě stě miliard korun ročně, upozornil Kupka.
Předseda Pirátů Zdeněk Hřib vyjádřil na plénu sněmovny podporu senátní verzi návrhu zákona o veřejných rozpočtech, o kterém by poslanci měli pravděpodobně hlasovat ještě v úterý. Jde podle něj o záchrannou brzdu proti paskvilu, který prosadila ve sněmovně vládní většina. „Vláda znovu rozjíždí tu zadlužovací spirálu,“ varoval Hřib, podle kterého jde o dlouhodobě neudržitelný trend. Uvedl, že v rychlosti zadlužování patří Česko k nejhorším zemím v EU.
Mezi tématy, která poslanci navrhli, byl fiskálně-strukturální plán, financování silnic 2. a 3. třídy v regionech prostřednictvím podpory ze státního fondu dopravní infrastruktury či informace o situaci ohledně přípravy akceleračních zón v Česku. V závěru vystoupila poslankyně Eva Decroix (ODS), která mluvila o zřízení komise pro lidská práva. „Experti říkají, že kroky vlády, kterým byl rozprášen lidskoprávní odbor, jsou kroky chybné,“ uvedla Decroix.
Návrh zákona o veřejných rozpočtech
Návrh zákona o veřejných rozpočtech budí mezi politiky kontroverze. Tato předloha má totiž kabinetu umožnit zvyšovat některé výdaje státu nad schválený rozpočtový rámec. Podle kritiků rozvolní pravidla rozpočtové odpovědnosti, umožní vládě nekontrolovatelné utrácení, a tím i nebezpečný nárůst státního dluhu.
Senátoři navrhli zpřísnění podmínek pro případ zvyšování výdajů nad rozpočtový rámec. Ministryně financí Schillerová se senátními úpravami nesouhlasí. Sněmovna s ohledem na koaliční většinu patrně potvrdí původní znění předlohy.
Mezi senátní úpravy patří snížení limitu pro výdaje na strategické infrastrukturní stavby na jedno procento HDP nad povolený deficit, tedy osmdesát až devadesát miliard korun. Pokud by vláda kvůli zhoršené bezpečnostní situaci či na dopravní infrastrukturu chtěla mít nadlimitní výdaje, musela by získat souhlas sněmovních výborů. Změny se mimo jiné týkají i postupu při vrácení návrhu státního rozpočtu vládě k přepracování.
Opozice chce podpořit vrácenou verzi ze Senátu
Opoziční strany naopak vrácenou verzi normy s pravidly o rozpočtové odpovědnosti ze Senátu pravděpodobně podpoří. „Nejvíc nám vadí to, že pod záminkou investic vláda otevírá skrytá stavidla zadlužování dalších generací,“ uvedla místopředsedkyně poslaneckého klubu STAN Věra Kovářová.
Šéf ODS Martin Kupka předem avizoval, že také jeho strana podpoří senátní verzi zákona s rozpočtovými pravidly. Vládní předlohu označil za „rozpočtový armagedon“. Podle místopředsedy sněmovny Jana Skopečka (ODS) kvůli vysokým deficitům hrozí už za pár let náraz na dluhovou brzdu. V případě schválení původní vládní varianty jsou připraveni obrátit se na Ústavní soud.
Rozprava o EET 2.0
Elektronická evidence tržeb (EET), kterou chce současná vláda znovu zavést, není projevem nedůvěry vůči podnikatelům, prohlásila v úvodu druhého čtení ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Má hlavně narovnat podnikatelské prostředí, podporují ji oborové asociace a komory a podle konzervativního odhadu ministerstva financí má ročně přinést až 14,4 miliardy korun, dodala.
Ve sněmovním systému se sešly čtyři desítky návrhů úprav. Do rozpravy se hlásilo patnáct poslanců bez přednostního práva. Sněmovní rozpočtový výbor doporučil předlohu schválit, ale nepodpořil žádný z pozměňovacích návrhů. Ministryně řekla, že ministerstvo ani vláda tyto návrhy až na drobné výjimky nepodporují, protože oslabují základní principy návrhu a oslabují jeho hlavní cíl, kterým je narovnání podnikatelského prostředí.
Zopakovala, že nová EET nepřinese povinnost tisknout účtenky, jak tomu bylo v minulosti u nyní již zrušené verze. Bude také evidovat bezhotovostní platby. Ministryně to obhajuje tím, že koncepce zákona vychází z kontaktních plateb, kdy je zákazník v kontaktu s podnikatelem. Uvádí také, že v důsledku moderních platebních technologií a aplikací je obtížné některé platby dohledat. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) uvedl, že asociace zastupující malé, střední i velké podnikatele volají po tom, aby stát zajistil férové prostředí.
Projednávaný návrh obsahuje i navazující daňové změny. Například zařazuje nealkoholické nápoje podávané v restauracích do 12procentní sazby daně z přidané hodnoty. Obnovuje slevu na studenta a školkovné a ruší stropy na nepeněžní benefity, což byla opatření zavedená v konsolidačním balíčku předchozího kabinetu.
Z evidence bude nově vyjmut i prodej vánočních sladkovodních ryb v období od 18. do 24. prosince. Podmínkou bude, že se v daném místě a v daném čase uskutečňují tržby pouze za prodej ryb. S tím počítala i bývalá verze EET. Poslanec Libor Vondráček (SPD/Svobodní) chce obdobně vyjmout i prodej vánočních stromků od 1. do 24. prosince.
Předseda klubu koaliční SPD Radim Fiala předložil návrh, který má opětovně umožnit, aby si podnikatelé odečítali z daňového základu jako dar do pěti set korun bez daně z přidané hodnoty také tiché víno. Tato možnost v zákoně byla, ale vyřadil ji konsolidační balíček bývalé vlády Petra Fialy (ODS). S návrhem na znovuzařazení tichého vína mezi odčitatelné dary už přišel poslanec SPD Jan Hrnčíř v rozpočtovém výboru, ale tam s ním neuspěl. Schillerová i předseda sněmovny a SPD Tomio Okamura již v pátek sdělili, že na tomto osvobození není v koalici shoda.
Reakce opozice
Zařazení bezhotovostních plateb pod EET kritizoval předseda klubu TOP 09 Jan Jakob. Poukazoval znovu na dřívější rozhodnutí Ústavního soudu, který je v případě minulé verze evidence tržeb vyřadil. Předložil proto pozměňovací návrh, který bezhotovostní platby vyřazuje. Schillerová naproti tomu uvedla, že návrh je v souladu s dřívějším nálezem Ústavního soudu a je připraven s ohledem na to, jak se vyvinuly moderní formy placení.
K odhadovanému výnosu 14,4 miliardy Jakob řekl, že jde o mýtus. Celková bilance dopadů zákona podle něj bude spíš negativní. Zákon přináší i další daňové změny, nejen novou EET.
Poslankyně Pirátů Vendula Svobodová řekla za klub své strany, že Piráti neříkají moderní verzi EET ne, ale mají řadu připomínek. Zejména se obávají toho, že neúměrně dopadne na nejmenší podnikatele. Předseda Pirátů Zděnek Hřib poukázal na to, že odhady vlády na zisk z EET jsou nadsazené, protože většina transakcí už je bezhotovostních. Apeloval na to, aby byl výtěžek z EET určen „na něco smysluplného“. V závěru svého příspěvku deklaroval, že témata úterní schůze nepovažuje za v současnosti nejdůležitější a měla by se podle něj probírat spíše obrana či summit NATO v Ankaře.
Zástupce poslaneckého klubu STAN Jan Papajanovský řekl, že ministerstvo současně s novými zdroji peněz do rozpočtu přináší i předvolební „dárečky“ a demontáž konsolidačního balíčku předchozí vlády. Připustil, že nový návrh je v něčem lepší, než byl původní zákon. Starostové ho však podle něj nemohou podpořit, protože vláda ho zkazila tím, že k němu přidala nové výjimky. Starostové zároveň podali k návrhu zákona dvanáct pozměňovacích návrhů.
Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) nazval EET bičem na živnostníky. Je to podle něj cesta, která říká, že každý podnikatel je automaticky podezřelý. Také jemu se nelíbí navrhovaná evidence bezhotovostních plateb, protože u každé z nich existuje digitální stopa. Jeho stranický kolega Vojtěch Munzar (ODS) navrhl vyjmout všechny bezhotovostní platby. Chce také kromě jiného vyřadit z evidence například některá tradiční řemesla nebo živnostníky s příjmy do dvou milionů korun ročně. Protože se však na některých pozměňovacích návrzích nepodařilo najít shodu, navrhl zamítnutí zákona.
„Cíl vládního návrhu není úplně špatný, ale má celou řadu ale,“ řekl na úvod svého vystoupení bývalý ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Zmínil například vysoký nárust bezhotovostních plateb, kvůli čemuž podle něj některé návrhy vlády nedávají úplně logiku. Jurečka by očekával, že ministerstvo financí bude více reflektovat posun v digitalizaci státu za posledních deset let. Lidovci chtějí také vyřadit z evidence například prodej zemědělských produktů ze dvora s tržbami do 50 tisíc korun ročně.
Pozměňovací návrh ministerstva zdravotnictví
Spory vyvolal návrh ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) na daňové osvobození zdravotních benefitů, které zaměstnavatelé poskytují zaměstnancům. Chce kvůli tomu do zákona doplnit zvláštní přílohu, která by je vyjmenovala. Půjde například o prevenci cukrovky nebo onemocnění srdce. Podle Vojtěcha půjde o uznatelný výdaj na straně zaměstnavatele, pokud ho obsahuje třeba kolektivní smlouva, vnitřní předpis nebo pracovní smlouva.
Předsedkyně klubu STAN Michaela Šebelová se pozastavila nad tím, že takto zásadní změnu předkládá Vojtěch ve druhém čtení při projednávání jiného zákona. Poukázala přitom na možný střet zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Vyslovila obavu, že se konkrétní druhy zdravotnických služeb objevily v návrhu jen kvůli tomu, že je nabízejí kliniky, které Babiš ovládá. Vojtěch to odmítl. Vidět za každým rohem střet zájmů není namístě, domnívá se. Schillerová poznamenala, že jde o rakouský model. „Netahejte do toho Andreje Babiše,“ dodala.
