Česká republika porušuje právo EU tím, že umožňuje vyslýchat podezřelé z trestných činů bez přítomnosti obhájce, pokud se advokát nedostaví do 48 hodin od zadržení. Rozhodl o tom ve čtvrtek Soudní dvůr Evropské unie, který vyhověl žalobě Evropské komise. Obdobné pochybení vytkl unijní soud také Maďarsku. České ministerstvo zahraničí sdělilo, že se s verdiktem seznamuje a že ČR z něj vyvodí odpovídající závěry. Zdůraznilo, že s tímto rozsudkem není spojeno uložení žádných sankcí.
„Směrnice o právu na přístup k obhájci v trestním řízení stanoví, že podezřelé a obviněné osoby mají právo na přístup k obhájci dostatečně včas a takovým způsobem, aby mohly prakticky a účinně uplatňovat svá práva na obhajobu,“ sdělil soud v prohlášení. Evropská komise dle soudu vytýkala oběma zemím, že nesplnily povinnosti vyplývající z této směrnice, a proto se obrátila na Soudní dvůr EU.
Právní předpisy obou států totiž obecně umožňují vyslýchat podezřelé v nepřítomnosti obhájce, pokud se nedostaví ve stanovené lhůtě. V Maďarsku tato lhůta činí dvě hodiny od okamžiku, kdy byl obhájce vyrozuměn o zadržení dotyčné osoby. V Česku jde o 48 hodin od zadržení podezřelého. Tuzemská právní úprava navíc umožňuje výslech i v případě, že je obhájce nedostupný.
Soudní dvůr žalobám Komise v plném rozsahu vyhověl a rozhodl, že Budapešť a Praha nesplnily povinnosti vyplývající z unijního práva. Právo na přístup k obhájci dle soudu zahrnuje mimo jiné právo podezřelých a obviněných na přítomnost obhájce a jeho aktivní účast při výslechu. To v zásadě znamená fyzickou přítomnost obhájce, konstatoval soud.
Soudní dvůr v tomto rozsudku Česku žádnou pokutu neuložil. Pokud by však země rozsudku nevyhověla, Evropská komise může případ soudu znovu předložit a navrhnout finanční sankce.
Evropská komise upozorňovala na nesoulad tuzemské právní úpravy se směrnicí už v roce 2021. V červenci 2024 pak oznámila, že kvůli nesprávnému provedení pravidel předává případ Soudnímu dvoru EU. Ministerstvo spravedlnosti tehdy s výtkami Komise nesouhlasilo.
