Sněmovna ve čtvrtek projednávala závěrečnou zprávu vyšetřovací komise k privatizaci společnosti OKD. Předseda komise Lukáš Černohorský (Piráti) uvedl, že případ privatizace a následného krachu těžební společnosti nenávratně poškodil důvěru občanů ve spravedlnost a systém parlamentní demokracie. Komunisté zase vyzvali vládu, aby se zabývala privatizačními zločiny. Při předcházejících interpelacích se dostali do sporu předseda KSČM Vojtěch Filip s Piráty.
Kauza OKD podle Černohorského po sobě zanechala nejen obrovské materiální škody, ale také měla dopad na důvěru občanů v systém. „Dovoluji si tvrdit, že minimálně já jsem během vedení komise obdržel od občanů spoustu reakcí, které se shodovaly s tímto tvrzením v několika bodech. A to sice, že nevěří ve spravedlivé potrestání viníků, ve fungování systému a že celé vyšetřování je jakýmsi honem na čarodějnice,“ doplnil. V úvodu jednání předseda Černohorský celou zprávu přečetl.
Zprávu, jež byla zveřejněna už začátkem loňského října, ve čtvrtek plénum navzdory některým výtkám „vzalo na vědomí“. Z komise vzešla trestní oznámení na bývalého ministra financí a premiéra za ČSSD Bohuslava Sobotku nebo někdejší ministry za ČSSD Milana Urbana a ODA Vladimíra Dlouhého. Trestnímu oznámení budou čelit také podnikatelé Zdeněk Bakala a Viktor Koláček, kteří byli s OKD spojeni, a další lidé.
„Trestních oznámení bylo osm, a je to na 14 lidí,“ upřesnil předseda komise Černohorský. Sobotka, Urban, nynější prezident Hospodářské komory Dlouhý i Bakala ale tvrdí, že se ničeho nezákonného nedopustili.
Komise může podle Zaorálka vzbuzovat falešná očekávání
Některé závěry komise i trestní oznámení zpochybňuje její bývalý člen, současný ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD). „Připadá mi, že jste navršili celou řadu jmen, a domnívám se, že je to trošku takové laciné,“ prohlásil Zaorálek.
Obává se bezvýslednosti oznámení, protože podle něho nejsou podložena fakty. Komise může podle Zaorálka vzbuzovat falešná očekávání, podobná, jako když Bakala veřejně sliboval prodej bytů OKD nájemníkům. Na druhou stranu ministr zmínil možnost jejich odškodnění.
Zaorálek zpochybnil například tvrzení zprávy o tom, že vláda vložila byty do majetku OKD protiprávně. Neobstojí podle něho myšlenka, že kvůli tomu nadále patří státu. „Neznamená to, že bylo v pořádku, jak stát v devadesátých letech s byty zacházel,“ zdůraznil.
Jiný pohled než komise má Zaorálek také na prodej menšinového státního podílu OKD v roce 2004 za ministrů Sobotky a Urbana. Komise uvedla, že vláda prodala podíl pod cenou, činila 4,1 miliardy korun. Zaorálek poukázal na soud se znalci, jenž uvedl, že stát použil ohodnocení akcií, které použít mohl. „Komise nemůže jednoduše jít do války se soudy,“ míní Zaorálek.
Domnívá se však, že tehdejší vláda zbývající podíl akcií v OKD prodávat neměla. Ministr uvedl, že zprávu dal státnímu zastupitelství k posouzení, zda byl v některém z bodů zákon porušen.
„Byla to zlodějina nejvyššího řádu,“ prohlásil další člen komise Josef Hájek (ANO), který se zabýval zejména prodejem menšinového státního podílu OKD za 4,1 miliardy korun firmě Karbon Invest podnikatelů Viktora Koláčka a Petra Otavy. Pozdější premiér Sobotka byl v té době ministrem financí a Urban ministrem průmyslu a obchodu. Koláček a už zesnulý Otava prodali OKD skupině RPG Industries vedené finančníkem Bakalou.
Poslanec KSČM a člen komise Leo Luzar ve čtvrtek uvedl, že ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) by měla prověřit právní okolnosti privatizace tamních bytů.
Podle něj byly do privatizace zahrnuty neprávem a Benešová by měla posoudit, zda je možné věc dále vyšetřovat. Představuje si, že ministryně vybere skupinu právníků, kteří celou záležitost posoudí.
Luzar připomněl, že nedávno společnost spravující 45 tisíc bytů po OKD změnila majitele. Podle něj to může souviset s prací sněmovní komise a dál to oddaluje vymahatelnost podmínek, za kterých byly byty privatizovány. „Sám budu zvědav, jak se k tomu vlastník domů postaví,“ uvedl.
Novým majitelem bytů se přes koupi firmy Residomo stane švédská společnost Heimstaden Bostad patřící mezi největší poskytovatele nájemního bydlení v Evropě. Za koupi společnosti Residomo zaplatí zhruba 1,3 miliardy eur (téměř 33 miliard korun). Transakci začal v polovině ledna posuzovat Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.
Interpelace přinesly střet místopředsedy sněmovny Filipa s Piráty
Zhruba polovinu dopoledního bloku debaty o písemných interpelacích zabralo vystoupení vesměs pirátských poslanců. Jejich dotazy mířily na premiéra Andreje Babiše (ANO), který se ale z dopoledního jednání sněmovny omluvil. I tato skutečnost se stala terčem kritiky Pirátů.
Předseda komunistů Filip se do Pirátů opřel potom, co jejich poslankyně Olga Richterová vystoupila s dotazy na Babiše ohledně slev na jízdném. Chtěla vědět, proč se nevztahují i na invalidní důchodce. Filip pirátské poslance nařkl z toho, že jejich cílem je zřejmě zabránit poslancům ostatních stran probrat jejich interpelace s ministry, kteří jsou přítomní.
„To je opravdu nechutné,“ řekl Filip. Richterová se podle něho navíc neměla obracet na premiéra, ale na věcně příslušného ministra. „I ostatní poslanci mají své voliče a mají právo se ptát,“ uvedl.
Předseda Pirátů Ivan Bartoš oponoval, že slevy na jízdném pro studenty a seniory vymyslel premiér, vystoupení Richterové bylo věcné a Filip by je neměl „emotivně a sprostě“ hodnotit. „Co předvedl místopředseda Poslanecké sněmovny Vojtěch Filip, to je naprostý vrchol demagogie,“ prohlásil pirátský poslanec Jan Lipavský.
Filip pak opět vysvětloval, že se nijak nezastává nepřítomnosti premiéra, ale zastává se ostatních poslanců, kteří chtějí debatovat o svých interpelacích. V dolní komoře se podle něho odehrává něco podobného, co v ní předváděli ve druhé polovině 90. let poslanci Sládkova Sdružení pro republiku – Republikánské strany Československa. „Občané to odměnili tím, že je v roce 1998 už do Poslanecké sněmovny nezvolili,“ podotkl.
Filip připomněl, že Piráti předložili dvě desítky shodných písemných interpelací na Babiše. Piráti se v nich tážou, zda na ně do sněmovny ještě někdy přijde. Babiš odpověděl, že se letos určitě uvidí.
Sněmovna zřejmě založí komisi k hybridním hrozbám
Odložena pak byla debata o návrhu na zřízení vyšetřovací komise k vlivu autoritářských režimů na tuzemské dění. Z vyjádření iniciátorky Heleny Langšádlové (TOP 09), která o vyřazení návrhu u programu nynější schůze požádala, vyplynulo, že dolní komora zřejmě založí běžnou stálou komisi, jež se bude zabývat hybridními hrozbami. Verdikt padne s největší pravděpodobností na příští schůzi.
Diskuse na plénu o komisi k vlivu autoritářských režimů začala ve sněmovně už v prosinci. Byla přerušena do konce ledna. Do té doby se měly poslanecké kluby dohodnout na tom, jak v této věci postupovat. Zřízení vyšetřovací komise zpochybňovali poslanci ANO, SPD, KSČM i ČSSD. Už tehdy se mluvilo o možnosti komise k hybridním hrozbám.
Členové vyšetřovací komise měli podle návrhu vyhodnotit stav nepřátelských aktivit cizích mocí. Měli hledat oblasti, v nichž se stát nedokáže s těmito riziky vypořádat, a doporučit opatření včetně případných změn legislativy. „Motivace je taková, že chceme, aby český stát udělal vše pro to, aby byl odolnější vůči těmto vlivům,“ uvedla tehdy Langšádlová.
Část kritiků zejména z řad KSČM a SPD poukazovala na to, že komise zjevně míří na vlivy Číny a Ruska. Zněly i pochyby o tom, zda by komise dokázala něco vyřešit.
Čtyři desítky poslanců z TOP 09, pirátské strany, KDU-ČSL a STAN a také jednotlivci z ODS, ANO a ČSSD navrhly vznik komise už předloni v listopadu. Opětovná diskuse vyvstala poté, co server Aktuálně.cz uvedl, že úvěrová společnost Home Credit proplatila téměř dva tisíce hodin práce PR agentuře C&B Reputation Management za zlepšování obrazu komunistické Číny u české veřejnosti. Home Credit k tomu uvedl, že nenajímal ani nepoptával v Česku služby, aby prosazoval zájem jakékoli cizí země. Společnost patří do skupiny PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera.
