Holocaust připomíná, že v lidech je skryto i zlo, řekl Fiala na setkání k památce obětí

Nahrávám video

Holocaust naléhavě připomíná, že v lidech je kromě dobra skryto i zlo, uvedl premiér Petr Fiala (ODS) na slavnostním setkání ke Dni památky holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti, které se konalo v Senátu. Zdůraznil také společnou odpovědnost chránit slabší a bojovat proti nenávisti v každé době, každý den. Předseda horní komory Miloš Vystrčil (ODS) řekl, že hrůzy holocaustu a dalších zločinů proti lidskosti musí zůstat v naší společnosti jako ukázka toho, kam až nenávist a lhostejnost mohou vést.

Fiala při této příležitosti poděkoval všem institucím i jednotlivcům, kteří se snaží vytrvale o to, aby si lidé holocaust připomínali. „Stal se jedním z klíčových milníků naší historie a naléhavě nám připomíná, že v lidech je kromě dobra také skryto i zlo a že se my musíme neustále snažit, abychom nedali zlu příležitost,“ dodal s tím, že holocaust byl největším zločinem v moderních dějinách Evropy, připravil o život miliony lidí, kteří se ničím neprovinili.

„Étos celého poválečného světa byl založen na heslu: ‚Nikdy víc.‘ Bylo to heslo naléhavé a bylo to heslo pro všechny srozumitelné,“ podotkl s tím, že to znamenalo poučení a uvědomění si, že je nebezpečné jen na někoho ukázat prstem a dát mu za vinu vlastní problémy a „jak krátkozraké je dát průchod nenávisti a dívat se stranou, když se s kýmkoliv přestane zacházet jako s lidskou bytostí“.

Tento étos „Nikdy víc“ podle Fialy nyní slábne a vytrácí se. „Snaží se je přerušit jiná hesla, slyšíme je v nenávistných antisemitských výkřicích na protiizraelských demonstracích po celé Evropě,“ prohlásil s tím, že antisemitismus a etnická nenávist je lakmusovým papírkem toho, že s naším světem není něco v pořádku.

„Nesmíme je tolerovat, protože tím to vždy začíná. (...) Máme společnou odpovědnost chránit slabší a bojovat proti nenávisti v každé době a každý den,“ zdůraznil.

Vystrčil: Poučme se z minulosti

Hrůzy holocaustu a dalších zločinů proti lidskosti musí podle Vystrčila zůstat v kolektivní paměti jako ukázka toho, kam až nenávist a lhostejnost mohou vést. „Za jeden z konkrétních projevů toho, že své povinnosti plníme, i když občas pozdě, je letošní otevření Památníku holocaustu Romů a Sintů v Letech u Písku. Doufám, že bude konečně sloužit jako důstojné vzpomínkové místo,“ dodal.

„Věnujeme čas obětem, přeživším a tím ukazujeme vůli se poučit z minulosti,“ dodal. Připomněl, že Židé se znovu po 79 letech stali terčem brutálního násilí, když na Izrael v říjnu loňského roku zaútočili teroristé z Hamásu. Podle Vystrčila je nutné stát za Izraelem.

Zmínil, že rok 2024 je rokem voleb. „Volí se po celém světě – v Evropě, Americe a bude se volit v dalších částech světa. Hrozí, že budou zvoleni ti, kteří budou chtít zapomenout to, co nesmíme zapomenout,“ dodal Vystrčil a zmínil krajní pravici a populisty.

„Prožíváme nelehké časy a ekonomická situace není jednoduchá, ale byla horší. Není náhoda, že nacistická ideologie našla úrodu v ekonomicky zdecimovaném Německu,“ uvedl a podotkl, že o to důležitější jsou taková setkání. Zdůraznil, že holocaust je varováním, jak je důležité nezapomenout a předcházet zločinům proti lidskosti.

Na setkání vystoupila také bývalá vězeňkyně nacistického tábora Osvětim-Březinka a předsedkyně Českého osvětimského výboru Doris Broulová. Připomněla nejen novou vlnu antisemitismu, ale také islamofobii nebo útoky Čechů na ukrajinské uprchlíky a střelbu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. „Všechny tyto činy mě naplňují nesmírným smutkem,“ řekla. Požádala zúčastněné, aby v sobě nacházeli dobro a šířili ho především pravdou. Kdyby totiž zvítězila lež, byla by to podle ní porážka samotného lidství.

Zástupce romské komunity Michal Mižigár v projevu apeloval na politiky, aby se zasadili o definici anticiganismu. Až bude rasismus proti Romům brán vážně, budu se takových setkání jako nyní účastnit s pocitem, že jsme se opravdu poučili, uvedl.

Nahrávám video

Lipavský: Nesmíme zapomenout

Vzpomínkové setkání se uskutečnilo již ve čtvrtek také na ministerstvu zahraničních věcí. Šéf diplomacie Jan Lipavský (Piráti) při této příležitosti uvedl, že holocaust je jednou z nejtemnějších stránek v moderní historii a je naší povinností zajistit, aby nikdy nebyla zapomenuta.

„Zbývá jen hrstka těch, kteří byli svědky hrůz nacistů. Měli bychom využít této příležitosti, vyslechnout jejich svědectví a předat je dalším generacím,“ řekl Lipavský. Lidé by se podle něj měli poučit z hrůz holocaustu. „Nesmíme nikdy znovu ignorovat projevy antisemitismu, xenofobie a rasismu,“ zdůraznil ministr. Předsudky a nenávist nesmí mít podle něj ve společnostech místo, ať už se odehrávají ve fyzickém světě, nebo na internetu.

Den památky obětí holocaustu připomíná 27. leden 1945, kdy byl osvobozen německý koncentrační tábor Osvětim na jihu Polska. Mezi lety 1940 až 1945 v Osvětimi zahynulo 1,1 milionu lidí, většinou Židů.

K vězňům osvětimského tábora patřilo také padesát tisíc československých občanů, z nichž přežilo asi šest tisíc. Nacisté za druhé světové války zavraždili na šest milionů lidí židovského původu. Z celého Československa, jehož předválečná židovská komunita čítala 350 tisíc lidí, zemřelo 250 tisíc Židů.

Nahrávám video

Podle průzkumu, který si nechal ve Spojených státech udělat časopis The Economist, se ukazuje, že dvacet procent lidí ve věku 18 až 29 let souhlasí s výrokem, že holocaust je mýtus. Stejně je to u osmi procent dotazovaných ve věku 30 až 44 let.

„Je to dáno povrchností, nezájmem, nevzdělaností, mravní otupělostí, ale také změtí informací v této době. Platí všechno a nic, pro mnohé lidi nejsou fakta dostatečně relevantní, aby se jim dalo věřit. Již nyní slyšíme, že to, co se stalo 7. října v Izraeli, se vlastně nestalo. A to je krátce poté,“ poukazuje bývalý ředitel Židovského muzea v Praze Leo Pavlát.

„To, že nějaká část populace nevěří tomu, že se holocaust stal, nebo že má nějaké antisemitské či rasistické názory, je věc, která nás doprovází. Možná jsme si v 90. letech naivně mysleli, že se to časem ztratí. Nyní ale dobře vidíme, že s tím budeme muset žít a dál s tím pracovat. A jestli je tady nějaký nárůst, je spojen podle mě s obrovskou nejistotou, nestabilním světem a s tím, že lidé hledají jednoduchá vysvětlení. Vidíme tady nárůst teorie spiknutí, i kvůli sociálním sítím, ale nejen kvůli nim. A antisemitismus je jednou z těch nejvlivnějších teorií spiknutí,“ upozornil v pořadu 90' ČT24 Michal Frankl z Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd ČR.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 4 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 4 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 4 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 6 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 6 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 7 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 8 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 10 hhodinami
Načítání...