Školné na vysokých školách není na pořadu dne, shodli se Bek a Plaga

Nahrávám video

„Pokud nebude propracovaný systém půjček, aby si sociálně slabší mohli studium dovolit, tak školné je bariéra, která by naopak bránila těm talentovaným se dostat na vysokou školu,“ řekl v úterních Událostech, komentářích moderovaných Danielem Takáčem bývalý ministr školství za ANO Robert Plaga. S jeho názorem souhlasil i současný šéf resortu Mikuláš Bek (STAN), podle něhož školné není na pořadu dne.

Podle dat OECD z roku 2023 má Česko nižší podíl počet vysokoškolsky vzdělaných osob než Slovensko či Polsko. „Zastavili jsme rozšiřování přístupu k vysokému školství a zaměstnavatelé konstatují, že mají málo vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců,“ upozornil Bek, podle kterého je potřeba dobudovat sektor profesního terciárního vzdělávání, který Česku chybí.

„Musíme posilovat profesní vzdělávání na úrovni po střední škole. To se nám historicky nepovedlo,“ připomněl šéf resortu školství s tím, že v okolních zemích to funguje. Podobný typ programů, které připravují lidi pro velmi konkrétní profese, by podle něj mohly nabízet vyšší odborné školy.

K číslům OECD o počtu vysokoškoláků se vyjádřil i Plaga. „Není to o skokovém navýšení podílu vysokoškolsky vzdělaných lidí. Potřebujeme vysokoškolsky vzdělané lidi, kteří budou uplatnitelní v oborech,“ míní. Další navyšování prostředků pro vysoké školy podle něj musí být podmíněno tím, že peníze budou školám dávány na zajištění celospolečensky potřebných profesí.

Financování vysokých škol

Oba hosté diskutovali i o financování vysokých škol, kde se dotkli již zmíněného tématu školného. „Debata o školném musí být připravena tím, že bude existovat systém podpory studia těch, kteří už nyní zápasí s náklady,“ uvedl Bek, který vidí problém financování vysokých škol v tom, že Česko má extrémně nízký podíl zdrojů od firem.

„Myslím, že musíme hledat cestu k modelům, které by posilovaly prvky duálního vzdělávání, po kterém zaměstnavatelé často volají, ale také to znamená, že jejich vklad do vzdělávání budoucích zaměstnanců bude vyšší,“ pokračoval ministr, podle něhož si nelze představovat, že všechno utáhne státní rozpočet nebo veřejné rozpočty obcí a krajů. Podle Beka je třeba „zapojit soukromé peníze“. Rozumí ale zároveň tomu, že zaměstnavatelé chtějí, aby měli větší vliv na řízení některých institucí nebo na hodnocení kvality škol.

Plaga obrátil debatu ke středním školám. „Upozornil bych, že prvky duálního vzdělávání máme v zákoně už řadu let. A když se podíváte, kolik firem využívá toho, že se může podílet na tom, jak má výuka na střední odborné škole vypadat, aby vycházel student, který je připraven do praxe, tak se toho firmy úplně neúčastní,“ prohlásil.

Podle Beka je potřeba jít „krok za krokem“

Podle Beka je potřeba vést o celé věci férovou debatu. Na otázku moderátora pořadu, proč už k něčemu takovému nedošlo, odpověděl, že ve školské novele je posílení prvků duálního systému. K závěrečnému schvalování novely se ale poslanci ve středu už poněkolikáté nedostali.

„Jsem přesvědčený o tom, že musíme jít krok za krokem. Nezavedeme naráz rakouský nebo německý model,“ dodal šéf resortu školství s tím, že systém ve zmíněných zemích stojí i na tom, že členství v hospodářských komorách je povinné a ty pak v podstatě přejímají zodpovědnost za provoz odborného středního školství.

„Je vidět, že na straně zaměstnavatelů panuje nespokojenost se současným stavem a na straně státu také nejásáme nad tím, jak funguje střední školství,“ pokračoval Bek s dovětkem, že se nedaří využívat studijních programů tak, aby to odpovídalo poptávce.

„U středního školství bylo něco, co se jmenuje národní soustava kvalifikací. To je debata s byznysem o tom, jak mají vypadat kvalifikace, aby tam nebylo potřeba vzdělávání a šlo to vyskládat i v průběhu celoživotního vzdělávání z kvalifikací,“ sdělil Plaga, podle kterého u této soustavy stát splnil svou úlohu. „Jediný, kdo se podílel na vytváření kvalifikací, a pak je nepoužíval, když poptával zaměstnance, byly firmy,“ tvrdí.

Rovnováha mezi technickým, humanitním a řemeslným vzděláváním

Hosté pořadu diskutovali také o tom, jaké je správné nastavení rovnováhy mezi technickým, humanitním a řemeslným vzděláváním. Podle Plagy se něco takového liší napříč kraji, které to podle něho řeší nedostatečně. „Ministr může tlačit jak chce nebo přijímat dlouhodobou koncepci, ale ten, kdo musí vytvořit kapacity, jsou kraje,“ prohlásil.

Podle Beka je ale na číslech viditelné, že v Praze, středních Čechách a také na jižní Moravě došlo k nejvýraznějšímu nárůstu kapacit směrem k uspokojení poptávky. „Tam, kde existoval obrovský převis poptávky, tak kraje na to reagují,“ dodal.

„Musíme hledat nějakou rovnováhu mezi krátkodobými zájmy zaměstnavatelů, kde někteří z nich sledují horizont několika let, zatímco vzdělávací systém často míří na delší časové období,“ pokračoval ministr s tím, že založit novou školu nebo studijní program není něco, co se projeví za rok či za dva. 

„Já si myslím, že to, co do toho nesmí vstupovat, je krátkodobý zájem zaměstnavatelů. Uživatel systému je dítě. To znamená, že optimální nabídka má být nastavená podle aspirací dítěte. Tedy podle toho, na co to dítě má, nebo nemá,“ míní Plaga, podle kterého je optimální systém takový, který směřuje manuálně zručné dítě na řemeslo. Naopak dítě, které má možnost, aspiraci a talent na studium všeobecného směru, by podle něj mělo takovou možnost dostat.

„Osudové volby v patnácti letech“

Podle Beka je problémem vzdělávacího systému fakt, že je historicky nastaven tím způsobem, že „osudové volby“ (přijímací zkoušky na střední školy) nastávají nejpozději v patnácti letech, což v řadě vzdělávacích systémů neplatí a k rozhodnutí dochází až později. Za dobrou volbu pro ty, kteří v patnácti letech ještě nevědí, jakým směrem půjdou, považuje lycea. „Je to přirozené. Čekat, že v patnácti letech definitivně víte, jakou profesní dráhou se budete ubírat, je málo realistické,“ dodal.

Část dětí totiž podle Beka teprve v průběhu školy poznává, kde mají silné stránky a co je bude bavit. „My nyní pomocí přijímacích zkoušek v patnácti letech rozřazujeme děti příliš přísně,“ uvedl s tím, že systém je třeba udělat flexibilní. „Jsou případy středních škol, které mají pod jednou střechou gymnázium, lyceum i průmyslovou školu a umožňují dítěti přejít z jednoho proudu do druhého podle toho, co mu vyhovuje. To je podle mě správná cesta,“ míní.

Plaga připomněl, že v případě osmiletých gymnázií k rozhodnutí ohledně budoucnosti dítěte dochází už v jedenácti letech, což je podle něho příliš brzy. „Hranice patnácti let mi ale přijde rozumná, shodnu se ale s panem ministrem na tom, že následující prvek vzdělávací soustavy, což jsou střední školy, ale i školy vysoké, by měl mít prostupnost,“ upřesnil svůj postoj. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 8 mminutami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 2 hhodinami

Plaga si kvůli testování žáků 5. a 9. tříd předvolá ústředního školního inspektora

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) si kvůli letošnímu testování žáků pátých a devátých tříd základních škol v pondělí předvolá ústředního školního inspektora Tomáše Zatloukala. Ministr je připravený testování přerušit či úplně zastavit, na sociální síti X v té souvislosti zmínil technické, obsahové i termínové problémy. Některé školy si stěžovaly na výpadky při on-line vyplňovaném testování, kritiku vyvolala také závěrečná část testu s otázkami na detaily z osobního života žáků.
před 2 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 3 hhodinami

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 4 hhodinami

VideoBýt hasičem je poslání, ale žít s ním je těžké, říká generální ředitel HZS Vlček

Za čtyřicet let služby zažil zásahy, které změnily Česko. Není tak divu, že pro řadu kolegů je živou kronikou sboru. Odcházející generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR Vladimír Vlček o práci hasiče tvrdí, že to není běžné zaměstnání, nýbrž poslání. Pro blízké a rodinu je však podle něj řehole. „S oblibou říkám, že bych nechtěl žít sám se sebou,“ sdělil v Interview Speciál moderátorce Janě Peroutkové. S ní rozebral třeba aspekty služby, v níž musí být člověk neustále připraven, vyložil provázanost s vírou nebo vzpomněl na bezprecedentní zásahy.
před 7 hhodinami

Už přes 86 tisíc lidí má „řidičák“ na dron. Zájem stále roste

Roste počet lidí, kteří mohou létat s drony. Za necelých pět měsíců získalo pilotní průkaz už téměř 8300 lidí, o 1200 více než za stejné období v loňském roce. Potvrdila to mluvčí Úřadu pro civilní letectví (ÚCL) Jitka Ungerová. Zároveň s tím se ale zvyšuje počet přestupků, za letošní rok jich úřad eviduje zatím 131. Nejčastěji piloti s dronem létají v zakázaných zónách. Celkový počet lidí s platnou licencí v Česku přesahuje 86 tisíc. Bez zkoušky je možné létat jen s mini dronem bez kamery do 250 gramů.
před 8 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 8 hhodinami
Načítání...