Škola nemá přesvědčovat rodiče, aby nechali děti testovat, myslí si předsedkyně Učitelské platformy Mazancová

Nahrávám video

Podle předsedkyně Učitelské platformy Petry Mazancové školy nemohou přesvědčovat rodiče, aby nechali děti testovat. Věří, že učitelé umí s dětmi individuálně pracovat tak, že třídě vysvětlí, že někdo bude a někdo nebude nosit roušku během vyučování. Ministerstvo se podle ní během covidu naučilo se školami lépe komunikovat a učitelé také byli během krize více slyšet. Řekla to v pátečním pořadu Interview ČT24.

 „Společnost je natolik rozdělená, co se týká testování, očkování a dodržování hygienických opatření, že je pro tu školu opravdu nesmírně náročné o tom diskutovat a rodiče přesvědčovat,“ myslí si předsedkyně platformy učitelů. „Takže si myslím, že škola by přesvědčovat neměla. Škola má od ministerstva nějaká pravidla, podle kterých musí fungovat, a má předepsanou reakci, pokud ta pravidla nebudou dodržována,“ dodala.  

Už na konci školního roku se podle její zkušenosti objevovaly děti, jejichž rodiče si nepřáli testování. Od září pro ně bude platit zvláštní režim. Budou třeba na rozdíl od ostatních spolužáků muset nosit roušku i během vyučování, nebudou moci zpívat nebo cvičit. Na začátku roku bude nutné zjistit, kdo ze třídy testován nebyl a koho se týká, že bude muset mít roušku. „Je to stigmatizace, to dítě bude nějak vyčnívat z kolektivu té třídy. Ale na druhou stranu, my máme ve třídě vždy různorodý kolektiv, máme děti s různými potřebami, dokonce i s různými hendikepy. Proto si myslím, že nebude problém dětem vysvětlit, že tam někdo musí sedět s rouškou tak, aby to přijaly,“ myslí si Mazancová o tom, jaký bude mít situace vliv na třídní kolektivy. 

Podle odhadů České školní inspekce se až jedenáct tisíc dětí výuky na dálku neúčastnilo. „Stává se to i v necovidové době. Ale v době, kdy jsou ty školy zavřené, máte velmi malou a omezenou možnost na tu rodinu dosáhnout,“ vysvětlila. Školy prý dokázaly tyto děti vrátit spíše „systému navzdory“. „Ten systém sám tomu úplně nenapomáhá, ale s nasazením pedagogů, speciálních pedagogů, sociálních pracovníků a osvícených ředitelů je dokázali přitáhnout zpátky,“ popsala. Problémem prý je malá propojenost jednotlivých složek systému. Pomohlo by prý například, kdyby školy měly k dispozici více školních psychologů nebo lepší spolupráce mezi školami a neziskovými organizacemi nebo nízkoprahovými sociálními centry. 

Hlas učitelů je slyšet a ministerstvo už nemluví jazykem ptydepe

Podle Mazancové se ministerstvo školství v době covidu naučilo lépe komunikovat se školami a připravovat pro ně přehlednější manuály. „Býval to takový úřednický ptydepe jazyk a nyní je to poměrně srozumitelné a už je to rozdělené na sekce, co je pro školy závazné a co se jim doporučuje,“ popsala.

Jako další pozitivní změnu v poslední době vnímá to, že se veřejnost o práci učitelů více zajímala a častěji byly slyšet i názory pedagogů – například i na různé předpisy ministerstev v souvislosti s epidemií. „Má to pozitivní vývoj, v posledních dvou letech se učitelé objevují v médiích a mluví do vzdělávací politiky. Myslím si, že ministerstvo si osahalo, že pokud učitelům a ředitelům jen něco předhodí bez diskuse s nimi, tak to ředitelé a učitelé berou mnohem hůř,“ hodnotí Mazancová. „Někdy si říkám, jaké by to bylo, kdyby nebyl ten covid. Jestli bychom se tolik bavili o vzdělávání a o té situaci ve školách – a trochu si kacířsky myslím, že ne,“ dodala.  

Na učitele začalo být více vidět a učitelé prý více debatují i o dlouhodobých problémech, jako je například revize vzdělávacích programů tak, aby se děti učily méně věcí nazpaměť a získávaly naopak více obecných dovedností, jak řešit problémy. „Stále bychom ale potřebovali lepší metodickou podporu ze strany ministerstva, aby učitelé uměli pracovat se svými školními osnovami a nedrželi se jen učebnic. Problémem také je, že každý učitel si myslí, že ukrajovat by se mělo z ostatních předmětů, než které učí on sám,“ popsala, na co modernizace školství naráží.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 1 hhodinou

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 1 hhodinou

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 1 hhodinou

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 3 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 3 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 4 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 5 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 7 hhodinami
Načítání...