Zavedení unijních kvót na přerozdělování běženců z Blízkého východu bylo špatným rozhodnutím, které se ukazuje jako nefunkční. V předvolební debatě ČT24 o zahraniční politice se na tom shodli zástupci prakticky všech stran bez ohledu na ideové založení, pouze Zelení akcentují, že Česko by několik tisíc uprchlíků dokázalo zvládnout.
Přerozdělování 160 tisíc blízkovýchodních běženců na základě kvót odsouhlasili evropští ministři vnitra v září 2015, a to i přes odpor Prahy, Bratislavy, Budapešti, Bukurešti. Česká republika od té doby rozhodnutí evropské většiny opakovaně kritizuje, označuje ho za nefunkční a přijetí odhadovaných 2600 lidí odmítá. V tom si aktuálně notovali i aktéři předvolební debaty České televize, která se věnovala zahraniční politice.
„Otázka kvót je do značné míry mediální divadlo, které stvořili politici západoevropských zemí, především tamní lidovci,“ prohlásil lídr ústecké kandidátky Pirátů Mikuláš Peksa. „Jakmile se někdo dostane dovnitř schengenského prostoru, může se pohybovat volně a není síla, která by ho zastavila, a nemá cenu ho konkrétně zařazovat,“ dodal.
Jeho strana sice chápe potřebu solidarity se státy, které jsou migrační krizí přetížené, běženec by si ale měl cílovou destinaci vybrat do značné míry sám – a zde by měl projít integrací.
ANO: Lidé nejsou zboží
Proti kvótnímu určování cílových zemí se staví reprezentant ANO Pavel Šrámek: „S lidmi nemůžeme manipulovat jako se zbožím. Když chtějí do Německa, Francie nebo Velké Británie, nemůžeme je posadit do vlaku a přesídlit do Prahy, protože co se stane? Za tři dny se vrátí zpátky na původní místo.“ Současně upozornil na to, že unijní kritika Česka není spravedlivá, protože v rámci standardní azylové politiky běžence běžně přijímá.
Ministr zahraničí a volební lídr ČSSD Lubomír Zaorálek podotkl, že západní partnery už před rozhodnutím o poměrném rozdělování uprchlíků varoval, „že mandatorní kvóty budou neprůchodné ve všech parlamentech střední a východní Evropy. Naše stanovisko není obstrukce, nespokojíme se s tím, když Evropa funguje technokraticko-byrokraticky. Systém, který zvolili, je nefunkční.“
V debatě Zaorálek současně kritizoval předsedu Evropské komise Jeana-Clauda Junckera za to, že se nezajímal o postoj východních členů evropského spolku a o migrační krizi jednal pouze se zakládajícími členy EU.
Relevance pražských výhrad a tuzemského volání po ostraze vnějších hranic se ale podle Zaorálka začíná potvrzovat prací na uprchlických táborech i italským vyjednáváním s Libyí, odkud je momentálně migrační proud na starý kontinent nejsilnější.
Řešit příčiny, ne následky
Obdobně mluví i reprezentant vládních lidovců Ondřej Benešík. „Opatření (kvót) mělo platit dva roky a nikdo nemluví o tom, že bude prodlouženo. To je jasný důkaz, že Česká republika měla pravdu. Nefunguje,“ konstatoval s tím, že odmítavý postoj Prahy neznamená nedostatek solidarity, jak se domnívá Západ. Za nutnější lidovci ovšem považují ochranu vnějších hranic Unie a pomoc v místech konfliktu.
Obdobně hovořil i šéf komunistů Vojtěch Filip. Zavedení kvót podle návrhu komise označil za nekompetentní a byrokratickou „hloupost“. „Pokud se nebudou řešit příčiny krize, nemůže se zbavit následků,“ konstatoval s tím, že v zájmu Unie měla být v první řadě likvidace samozvaného Islámského státu, jehož bojové operace původní občanskou válku v Sýrii ještě prohloubily a znepřehlednily.
Volební lídr Starostů na Olomoucku Radim Sršeň Unii rovněž kritizoval; kdyby migrační krizi předvídala, nebyla by zaskočená. Shodně s lidovci potom za základní princip starostenské politiky v této oblasti označil prevenci válečných konfliktů a rozvojovou pomoc.
K určité variaci rozvojové pomoci se přihlásila i Svoboda a přímá demokracie, podle jejíhož zástupce Jiřího Kobzy je třeba uprchlíkům pomoci v místech, odkud přicházejí, ale rozhodně je nepřesidlovat do Evropy. „Lidi, kteří sem přicházejí bez identifikace a zdravotnické kontroly, považujeme za obrovské bezpečnostní riziko,“ prohlásil s tím, že migranti jsou kolonisté, kteří se hostitelské zemi nehodlají přizpůsobovat.
Za svůj postoj ale Kobza sklidil kritiku středočeského lídra Zelených Petra Štěpánka, podle kterého je pomoc v místě – na frontové linii – nepředstavitelná. „Uprchlíci utíkají před ohrožením života a váš přístup je zásadně nehumánní. Rád bych slyšel, jakým způsobem nás tato pomoc při přistěhovalecké vlně z Jugoslávie kolonizovala,“ konstatoval.
Přijetí běženců ze Sýrie a Jugoslávie podle Štěpánka Československo a později Česko zdárně absolvovalo a i tentokrát by při spolupráci státu a neziskových organizací dokázalo několik tisíc nově příchozích úspěšně přijmout. „I Česká republika umí překonat svůj strach a podat pomocnou ruku uprchlíkům,“ dodal Štěpánek.
Pravice kritizuje vládu, že nenašla partnera
Stávající parlamentní pravice potom především kritizovala vládní strany za jejich postoj při vlastním unijním jednání o kvótách. „Povinnost kvót je nesmyslná a vládu jsme v tomto podporovali,“ uvedl Marek Ženíšek z TOP 09. „Vládě se ale nepodařilo sehnat partnera a na radě (ministrů vnitra) jsme prohráli.“
Obdobně mluvil i volební lídr ODS ve středních Čechách Martin Kupka. „Česká vláda si nedokázala vyjednat pozici tak, aby o tom rozhodovala Evropská rada (premiéři) namísto rady ministrů. To je jedna z konkrétních chyb,“ prohlásil. I podle občanských demokratů je ale princip kvót od začátku nesmyslný.
Do předvolebních debat jsou představitelé politických stran a hnutí zváni na základě výsledků výzkumu, který pro Českou televizi vypracují agentury Median a Kantar TNS CZ. Klíčem k účasti hostů v předvolebních debatách je jejich pořadí v rámci výzkumu celostátního volebního potenciálu.
