Stát získá přehled o dodržování pracovní doby a odpočinku strojvedoucích na dráze. Senátoři schválili novelu drážního zákona, jejímž cílem je zjistit, jestli jsou strojvedoucí přetížení. Horní komora také odmítla vládní návrh na zmrazení platů vrcholných politiků na pět let. S předlohou přišel premiér Andrej Babiš (ANO) krátce před sněmovními volbami. Senátoři jej hodnotili jako vrcholně populistický krok.
Ve středu dopoledne senátoři odmítli zmrazit platy vrcholných politiků, jak navrhovala sněmovna. Pro zamítnutí, jak je doporučily senátní výbory, hlasovalo 57 ze 68 přítomných členů horní komory. Sněmovna schválila zmrazení platů vrcholných politiků zrychleně jen několik dnů před volbami do dolní komory. Pro předlohu tehdy hlasovalo 133 ze 134 přítomných poslanců ze všech sněmovních stran.
Zmrazení platů v horní komoře podpořili dvě senátorky z lidoveckého klubu Renata Chmelová a Šárka Jelínková, pirátští členové horní komory Adéla Šípová a Lukáš Wagenknecht a nezařazený Jaroslav Doubrava. Hlasování se zdrželo a návrh na zamítnutí tedy nepodpořilo šest senátorů – Jaroslav Větrovský, Martin Červíček (ODS), Marek Hilšer a Ivo Třešl z klubu Starostů, Jaromíra Vítková z klubu KDU-ČSL a Václav Láska (SEN 21).
Jelikož skončilo funkční období Poslanecké sněmovny, odmítnutí předlohy v horní komoře znamená její konec.
Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) nynější návrh kabinetu hájila mimořádnou situací, kdy se ekonomika jen pomalu vzpamatovává z ochromení při koronavirové krizi. „Stojím si i za mimořádným psychologickým a symbolickým rozměrem tohoto kroku, nebo lépe řečeno nad mimořádným symbolickým rozměrem toho, kdybychom k tomuto kroku nepřistoupili,“ zdůraznila. Schillerová poukazovala také na to, že platy ve veřejné sféře mají vzrůst příští rok vesměs o 1400 korun a ústavním činitelům by v průměru stouply zhruba o 11 tisíc korun.
Dle senátorů populismus, podle Babiše nehoráznost
„Vláda mohla přijít se zmrazením na deset let nebo na sto let,“ poznamenal zpravodaj Vladislav Vilímec (ODS). Podobně jako zpravodaj ústavně-právního výboru Tomáš Goláň (ODS) upozornil na to, že po rozmrazení by ústavním činitelům platy skokově vzrostly odhadem o 30 až 40 procent. „Buď chceme garantovat adekvátní odměňování představitelů státní moci, nebo dáváme najevo, že si vláda neváží jejich práce,“ řekl Vilímec. Goláň pokládá návrh na zmrazení platů za populistické předvolební gesto.
Senátor Michael Canov (SLK) uvedl, že platy zákonodárců jsou nyní nižší, než jaké mají při přičtení odměn vysocí státní úředníci. „Platy ústavních činitelů mají být v určitém poměru k průměrné mzdě,“ podotkl. Vládní návrh označil za nesmyslný a nesystémový. „Před volbami se říká a dělá pro dosažení lepšího výsledku cokoli,“ konstatoval Jiří Čunek (KDU-ČSL). Vyjádřením solidarity by byly podle něho úspory v celé státní sféře.
Babiš označil rozhodnutí senátorů za „naprosto nehorázné“ a hovoří v této souvislosti o dalším podvodu na voličích dosud opozičních koalic. „Pětikartel bude lidem utahovat opasky, ale na své platy vždycky peníze najde,“ poznamenal premiér, který před volbami zmrazení platů předložil, a avizoval, že ANO jej navrhne znovu.
Proti zmrazení hlasovali i dva senátoři za ANO Miroslav Adámek a Jiří Dušek, přičemž Jaroslav Větrovský se zdržel. Zbylí dva senátoři dosud vládnoucího hnutí – Ondřej Feber a Ladislav Václavec – nebyli přítomní.
Kromě Babiše i předseda SPD Tomio Okamura avizoval, že jeho hnutí po ustavení nové sněmovny navrhne zmrazení platů ústavních činitelů znovu. „Platy politiků jsou neadekvátní. Je potřeba, aby politici udělali gesto a šli příkladem,“ míní. Předseda Pirátů Ivan Bartoš slíbil, že takové návrhy podpoří. Alena Schillerová ale připustila, že vzhledem ke lhůtám potřebným ke schvalování zákonů byla nyní již poslední příležitost stihnout zmrazení schválit do konce roku.
Platy ústavních činitelů se podle platného zákona budou od příštího roku odvíjet od průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v celém hospodářství. Dosud obecně závisely na platech v nepodnikatelské sféře. Platy se vypočítávají z takzvané platové základny, která je součinem průměrné mzdy vždy za předminulý rok a koeficientu 2,5.
Stát bude dohlížet, zda strojvedoucí dodržují odpočinek
Bez problémů prošel horní komorou návrh na zpřísnění kontrol strojvedoucích. Náměstek ministra dopravy Jakub Kopřiva řekl již dříve senátorům z hospodářského výboru, že ministerstvo dnes nemá relevantní informace o tom, jak strojvedoucí dodržují pracovní dobu a odpočinek. V odborné sféře se podle něj říká, že strojvedoucí jsou přetížení, ale ministerstvo nemá nástroj, jak to zjistit.
Úřady budou moci pomocí monitoringu licencí strojvedoucích jednoznačně určit, jestli konkrétní strojvedoucí neřídí v rozporu s předpisy nad rámec směny u jednoho dopravce v době odpočinku například pro jiného dopravce.
Ti budou mít povinnost oznamovat provozovateli dráhy údaje o tom, že strojvedoucí zahájil jízdu, i to, že ji ukončil. Budou muset oznámit mimo jiné číslo licence strojvůdce i evropské číslo drážního vozidla. Provozovatel tyto údaje pak poskytne Drážnímu úřadu. To má umožnit účinnější kontrolu dodržování pravidel upravujících délku směny a dobu řízení drážního vozidla v mezinárodní dopravě.
Normu ještě musí podepsat prezident Miloš Zeman.
Hampl usedne v Národní rozpočtové radě
Senátoři ve středu nesouhlasili s návrhem Evropské komise, jež po členských státech chce, aby zavedly horní hranici úrokových sazeb a obdobných nákladů u spotřebitelských úvěrů. Horní komora stanovisko schválila na návrh svého evropského výboru.
Horní komora také zvolila nového člena Národní rozpočtové rady – bude jím někdejší viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl, jenž získal v tajných volbách 36 z 64 odevzdaných hlasů. Jeho nominaci musí schválit sněmovna.
Senát rovněž schvaloval v prvním kole novelu, podle níž by se oprávnění integrovaného záchranného systému k varování obyvatelstva před živelními pohromami nebo ekologickými haváriemi změnilo na povinnost. Novelu kvůli loňské otravě na Bečvě předložila desítka senátorů v čele s Jitkou Seitlovou (KDU-ČSL).
Operační a informační střediska integrovaného záchranného systému by podle novely byla povinna „v případě ohrožení života, zdraví nebo majetku mimořádnou událostí provést neprodleně varování obyvatelstva na ohroženém území“. Platný zákon dává jeho střediskům pouze oprávnění „provést při nebezpečí z prodlení varování obyvatelstva na ohroženém území“.
Někteří senátoři poukazovali na to, že mimořádných událostí jsou desítky tisíc ročně a novela představuje bič na hasiče a starosty, neboť zajistit varování v řídce osídlených oblastech může být problém. Seitlová ale vysvětlovala, že předloha se netýká běžných nehod.
