Senátní duel v Šumperku: Podpora pečujících a boj o peníze pro školy

Nahrávám video
Senátní duel: obvod Šumperk
Zdroj: ČT24

ČT24 připravila duely všech kandidátů do Senátu, kteří postoupili do druhého kola, a mají tak šanci stát se zákonodárci v horní komoře parlamentu. Ve volebním obvodu číslo 65 Šumperk se utkají Miroslav Adámek (nestr. za ANO), který v prvním kole získal 29,21 procenta hlasů, a Zdeněk Brož (nestr. za KDU-ČSL a NV) se ziskem 20,46 procenta z prvního kola.

První dvě priority, které budete chtít v Senátu prosazovat, pokud se do něj dostanete?

Miroslav Adámek: Priorit je hodně, ale ta největší je podpora pečujících osob. Na to se zapomnělo v zákoně o sociálních službách a myslím, že je důležité myslet i na osoby, které se starají o svého blízkého doma, a dát jim dostatečnou podporu – hlavně zákonnou podporu. A dále dostupné bydlení pro všechny. Nesouhlasím s tím, jak je systém nastaven teď, to znamená pro určité skupiny – čistě pro seniory nebo čistě pro společensky nepřizpůsobivé občany. Myslím si, že bychom naopak měli mít systém komunitního bydlení – pro mladé rodiny i seniory v jedné budově. Je to normální model.

Můžete říct konkrétněji, jak byste zrovna tyto oblasti chtěl v Senátu prosazovat?

Miroslav Adámek: U pečujících osob je to jednouché, je velká novela zákona o sociálních službách, která dosud nebyla schválena. Zasadím se o to, aby to postoupilo do schvalovacího procesu a zákon prošel úpravami, aby mohla novela být. Co se týká dostupného bydlení, jednat s ministerstvem pro místní rozvoj, aby přemýšleli nad změnou systému dotačních titulů a podpory například pro obce, které by mohly udělat výstavbu.

Zdeněk Brož a jeho dvě priority, se kterými obhajuje senátorský mandát?

Zdeněk Brož: Jednou z mých priorit je školství. Podílel jsem se na implementaci nového školského zákona především se zaměřením na financování školství. Zákon byl schválen, bohužel v letošním roce byla odložena jeho účinnost na příští rok a já se obávám, že se to může opakovat ještě jednou. Chtěl bych se zasadit o to, aby zákon platil od 1. září příštího roku, aby školy najely na nové financování, které jim vytvoří velice příjemné prostředí. Nepůjde už o to, aby dítě s batohem přineslo náklad peněz, o které škola přijde, když dítě ze školy odejde nebo není naplněna třída, normativy budou nastaveny jinak. Další mojí prioritou jsou mladé rodiny. Tam bych se chtěl zasadit o to, aby bylo dosaženo daňového odpisu na třetí a další dítě. Je to věc, které se zbytečně obáváme. Pokud máme opravdu velký problém, je to malá populace a nízká porodnost.

Pojďme k financování vaší kampaně. Jaký je celkový odhad nákladů na vaši kampaň a kdo se na nákladech podílí?

Zdeněk Brož: Měli jsme základní rozpočet 700 tisíc. Na polovině se podílí KDU-ČSL a Nezávislá volba. Pokud jsem dobře informován, tak na druhé kolo nám bylo přislíbeno dalších 100 tisíc, takže jsme v tuto chvíli na 800 tisících korun.

Miroslav Adámek: Výdaje máme kalkulovány na něco málo pod 700 tisíc. V rámci druhého kola si myslím, že to bude kolem 750 až 800 tisíc. Nejvíce se podílelo hnutí ANO a pak drobní přispěvatelé, kteří mě chtěli podpořit.

Ve kterém výboru budete chtít zasednout, když se dostanete do Senátu?

Miroslav Adámek: Pokud by k tomu došlo a dostal jsem se do Senátu, líbilo by se mi být ve výboru pro zdravotnictví a sociální věci. Ta oblast mi je nejbližší.

Zdeněk Brož je místopředsedou výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost a také ve stálé delegaci Parlamentu České republiky do Parlamentního shromáždění NATO. Můžete říct, jestli byste na tom něco měnil v případě obhajoby mandátu?

Zdeněk Brož: Mojí prioritou je školství, ale protože v Senátu existuje jistý seniorát, a když jsem nastoupil jako začínající senátor, tak v tomto výboru nebylo místo, tak jsem přijal místo ve výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, který se ukázal být velice důležitým. Postupně jsem se stal jeho místopředsedou a práce v tomto výboru mě velmi zajímá. Považuji ji za velice důležitou, protože bezpečnost České republiky považuji za prioritu, a zahraniční věci týkající se rozšíření Evropské unie, Východního partnerství a V4 jsou velmi zajímavé a důležité pro vztahy České republiky v rámci Evropy.

Ale co se týče vaší volby, kdyby byla jenom na vás?

Zdeněk Brož: Asi bych dal preferenci zahraničnímu výboru, protože ta šestiletá zkušenost je velmi zajímavá a dá se na ni navazovat.

Oba jste již zmiňovali některé konkrétní příklady. Ale máte představu o některém z projednávaných zákonů, o kterém už teď víte, že ho budete chtít změnit nebo vrátit?

Zdeněk Brož: Já se vrátím k zákonu o financování školství. Je to velká hrozba, protože školy počítaly s tím, že najede financování od 1. 9. letošního roku. Při projednávání zákona jsem upozorňoval na finanční náročnost a bylo přislíbeno tehdejší paní ministryní Valachovou ve vztahu k ministru financí, že finance jsou zajištěny. Bohužel se to nestalo. Při projednávání o ročním odkladu byly dokonce návrhy na dvouletý odklad, což bych považoval za velmi nepříjemné a velmi nebezpečné pro školy. Moje hlavní priorita bude zajistit účinnost zákona od 1. 1. 2020, přičemž náběh zákona by měl být již od 1. 9. 2019.

Miroslav Adámek: Už jsem se zmiňoval o zákonu o sociálních službách. Je to novela, na kterou jsme velmi dlouho čekali. Bohužel proces, kterým prochází, je natolik složitý, že když jsem to viděl na začátku a potom při schvalovacím procesu, je norma v úplně jiné podobě. To není dobře, protože tam bylo spoustu věcí, které byly dobré, měly výbornou myšlenku, ale to, co se s nimi stalo, je něco úplně jiného. Takže tato norma je pro nás potřeba, protože to, co máme, by potřebovalo osvěžit a sociální služby si to zaslouží.

Takže byste jako senátor zasahoval do tohoto zákona?

Miroslav Adámek: Určitě bych do toho chtěl zasahovat, protože některé parametry nejsou v souladu. Myslím, že výčet služeb, které tam jsou, je nepřehledný pro jakéhokoli laika. I odborník se v tom těžko pohybuje. To znamená sloučit některé služby a zjednodušit to. Jestli jsou to služby pro seniory, děti nebo určitou cílovou skupinu, například nepřizpůsobivých, není důvod nepojmenovat to takto jednoduše. Nevidím důvod, proč to máme tak složitě. 

Máte pocit, že by se ústava, jak je psána a aplikována, měla nějak měnit?

Miroslav Adámek: Za mě určitě ne. Mám takový červený majáček, což znamená, pokud bych viděl zákon na změnu ústavy nebo podnět na změnu ústavy, tak rozhodně nejsem pro. Myslím si, že tak, jak je, je v pořádku. Jestli by měla být změna v nějakých parametrech, o tom se určitě budeme bavit – třeba o volbách do Senátu. Tam by to mělo proběhnout diskusí. Ale v současné době jsem za ústavu, jak ji máme.

Zdeněk Brož: Já mám úplně stejný názor. Je to základní zákon, je to tradiční zákon. Myslím, že čím méně zásahů do ústavy, tím větší právní jistota v této zemi. Takže za mě žádný zásah do ústavy nehrozí.

A co zákon o obecném referendu, který ústava – řekněme – předpokládá?

Zdeněk Brož: Byl bych velmi opatrný a obezřetný. Myslím, že referenda je možné pořádat, na druhé straně například referendum o vystoupení z Evropské unie nebo dalších závažných zahraničněpolitických otázkách bych nikdy neschválil.

Miroslav Adámek: Mám to podobně. Pokud bychom se bavili o zákoně jako takovém, tak bych vyžadoval, aby kvóta žádostí voličů, kteří by o zákon požádali, byla minimálně 800 tisíc až milion, protože máme 8 milionů voličů. Musel by to být vzorek, který odpovídá vážnosti situace. Ale nejsem pro zákon jako takový. Myslím, že jak to máme nastaveno – zastupitelskou demokracií – je to v pořádku. Určitě ptát se na názory voličů, občanů naší země, ale vhodnou formou. Víme i z naší historie a historie našich sousedů, že se to dá až zneužít. Což není dobře. A neumíme doposud komunikovat natolik, abychom jim tak složité věci dokázali vysvětlit.

Jaký je váš postoj k tomu, jakým způsobem se v Česku volí senátoři?

Miroslav Adámek: Systém, který je teď, jak to prožívám, by za mě mohl klidně zůstat. Co se mi nelíbí, je týdenní odstup prvního a druhého kola. Myslím si, že není prostor, aby kandidáti na sebe vzájemně reagovali, dokázali si vysvětlovat své postoje, případně na ně reagovat, a nabízeli voličům alternativu – v čem přemýšlí jinak, a voliči si mohli vybrat. Čili bych byl pro to, abychom se vrátili k modelu 14 dnů, případně i déle. Pokud bychom se bavili o jednokolovém systému, líbí se mi australský model, který už byl několikrát zmiňován v předchozích debatách, kdy jsou preferenční hlasy pro kandidáty. Ale je to o diskusi. Možná může nastat teď. Je to dobré po volbách, a ne před volbami.

Zdeněk Brož: V Senátu kolují dva návrhy. Jeden z nich je australský model, který byl zmiňován. Já po prostudování nemohu tento systém schvalovat, protože je velmi komplikovaný. Kdyby měl někdo skutečně voličům ten systém vysvětlit a vysvětlit – co volí, koho volí a jaký bude výsledek – tak si myslím, že to téměř žádný občan nepochopí. Já jsem konzervativní a myslím, že stačí i týdenní odstup od prvního kola. Myslím si to i z toho důvodu, že v mezidobí dochází k obrovskému napětí a někteří kandidáti toto napětí neustojí, neustojí to jejich PR agentury, a potom se objevují věci, které si myslím, že do slušné kampaně nepatří. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoBořit fungující veřejnoprávní média nedává smysl, míní experti

Posuzovat veřejnoprávní média podle toho, jestli je potřebujeme, je chybou, míní novinář a zakladatel internetového deníku Neviditelný pes Ondřej Neff. Správnou otázkou je, zda je společnost využívá a důvěřuje jim, myslí si. Podle novináře a bývalého ředitele Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky Davida Klimeše z výzkumů vyplývá, že většina Čechů České televizi a Českému rozhlasu věří. Obě instituce je jednodušší zlepšit a lépe je definovat než rušit a vymýšlet alternativy, říká. Odborník na komunikaci Jan Dobrovský se domnívá, že ztráta svobody by veřejnoprávní média stála jejich smysl. Poplatky považuje za zástupný důvod pro politické uchopení moci. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 51 mminutami

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 1 hhodinou

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 3 hhodinami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 4 hhodinami

Ve čtyřech obcích si lidé zvolili nová zastupitelstva

Lidé ze čtyř českých obcí si v sobotu zvolili nová místní zastupitelstva, která budou mít jisté fungování jen na půl roku. Druhý říjnový víkend se budou totiž konat obecní volby v celé republice. V sobotu se volební místnosti otevřely v Cekově na Rokycansku, Úhercích na Lounsku, Lipníku na Mladoboleslavsku a Vračovicích-Orlově na Orlickoústecku. Hlasování se zúčastnilo 67 procent voličů.
08:25Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Linka Prison pomáhá odsouzeným i jejich blízkým

Na Linku Prison neziskové organizace Romodrom se od minulého roku obrátili lidé už s více než třemi tisíci dotazy, sdělila ČT mluvčí organizace Magdaléna Tichá. Linka slouží jako podpora pro odsouzené k trestu vězení a jejich blízké. Využívají ji hlavně ženy a dívky, které se vyrovnávají s uvězněním člena rodiny. Volající se ptají na praktické informace o nástupu do vězení, možnostech kontaktu s odsouzeným, řeší i deprese nebo šikanu, ptají se na podporu při zvládání psychické zátěže.
před 9 hhodinami

Ve čtyřech obcích se volila nová zastupitelstva

Nové volby ve čtveřici tuzemských obcí přilákaly ve dvou z nich až polovinu voličů. V Úhercích na Lounsku měla kolem 15:00 odvoleno téměř polovina zapsaných voličů a v Lipníku na Mladoboleslavsku představovala k 16:00 volební účast 51 procent. Ve Vračovicích-Orlově na Orlickoústecku přišlo až 70 procent voličů. Naproti tomu v Cekově na Rokycansku hlasovalo dosud asi čtyřicet ze 140 oprávněných voličů, tedy necelých 29 procent, řekla zapisovatelka volební komise. Volební místnosti se uzavřely ve 22:00.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Policie dopadla čtvrtou osobu podezřelou z teroru v Pardubicích. Soud ji poslal do vazby

Policie zadržela čtvrtou osobu podezřelou z účasti na teroristickém útoku v Pardubicích, je české státní příslušnosti. Okresní soud v Pardubicích ji odpoledne poslal do vazby. Zda jde o muže, nebo ženu, policie neuvedla. Zadržená osoba odmítla vinu a podala stížnost proti uvalení vazby. Policie po dalších podezřelých stále pátrá.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami
Načítání...