Schwarzenberg může mít i státní pohřeb. Jednání s rodinou už začala, prozradil Fiala

Nahrávám video

Rozběhla se diskuze, zda a jaký by měl Karel Schwarzenberg mít státní pohřeb. Jak ČT v pondělí v podvečer napsal premiér Petr Fiala (ODS), jednání s rodinou někdejšího ministra zahraničí už začala. Schwarzenberg zemřel v neděli ve vídeňské nemocnici ve věku 85 let. Do rakouské metropole byl převezen na přání svých dětí minulý týden.

Lidé na bývalého ministra, poslance či senátora v pondělí vzpomínali například před Schwarzenberským domem ve Voršilské ulici v Praze. Svíčky a květiny se ale objevily také u zámku Dřevíč, který první předseda strany TOP 09 vlastnil.

Kondolenční knihu v pondělí lidé mohli podepisovat třeba také na ministerstvu zahraničí, které Karel Schwarzenberg v minulosti vedl. Během odpoledne se do ní zapsaly čtyři desítky lidí, například první papežský nuncius, tedy vyslanec Vatikánu, a také velvyslanec Spojeného království Matt Field. „Karel Schwarzenberg byl velký český státník, kterého si vážil celý svět. Je to velká ztráta pro nás všechny,“ zdůraznil.

Už v neděli řada politiků zmiňovala, že by se obřad měl odehrát se státními poctami. Kde se uskuteční, ale zatím není jasné. V úvahu připadá i katedrála svatého Víta. S pozůstalými je v kontaktu i pražské arcibiskupství, jeho mluvčí Jiří Prinz ale nechtěl nic konkrétnějšího prozradit.

Jednání s rodinou

Podobu posledního rozloučení se Schwarzenbergem už řeší také politici. Zdůrazňují, že by měla odpovídat zásluhám. „V tuto chvíli probíhají jednání s rodinou Karla Schwarzenberga. Vláda bude respektovat přání rodiny a podle toho bude postupovat,“ uvedl premiér Fiala.

„Pohřeb se státními poctami si Karel Schwarzenberg za to, co vykonal pro Českou republiku, určitě zaslouží,“ je přesvědčený šéf Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Podobně to vidí i předsedkyně sněmovny a TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Vystrčil chce o tématu s dalšími ústavními činiteli mluvit na úterním setkání na Pražském hradě.

Hlavní slovo v tom, jak bude vypadat poslední rozloučení s Karlem Schwarzenbergem, bude mít jeho rodina. V minulosti se pohřby příslušníků jednoho z nejvýznamnějších evropských rodů řídily rodinnými tradicemi.

Například v hrobce Schwarzenbergů na Orlíku, vysvěcené v roce 1864, je nyní pochováno jednadvacet členů rodu. Podle historika Václava Grubhoffera byly pro pohřby Schwarzenbergů charakteristické právě tradice – jednou z nich je účast Schwarzenbergské gardy, která byla původně osobní stráží. „Dodnes existuje v Českém Krumlově. A ti takzvaní granátníci vždy doprovázeli kočár s pozůstatky zesnulých,“ vysvětlil Grubhoffer.

Míst, kde Karel VII. ze Schwarzenbergu může spočinout, je více. Kromě orlické hrobky by to mohla být ta u Třeboně nebo ve štýrském Murau. Na posledním jmenovaném místě přitom podle historika odpočívají i Schwarzenbergovi rodiče.

Pohřeb by měl mít podle odborníka na protokol Jindřicha Forejta výrazný církevní rozměr a vzhledem k významu rodu by se obřadu mohli účastnit zástupci evropské aristokracie včetně panovnických domů.

Havel, Eliáš, Motejl, Gott

Státních pohřbů či méně oficialitami svázaných pohřbů se státními poctami zažilo Česko ve své novodobé historii jen několik. Státní pohřeb Václava Havla se konal den před Štědrým dnem v roce 2011. Plná byla svatovítská katedrála i ulice, nechyběly delegace státníků. U pohřbu Václava Havla přitom byl i Karel Schwarzenberg coby exprezidentův kancléř, zároveň byl jedním z hlavních řečníků.

Státní pohřby nicméně patřily spíše k jiným dekádám. Ve třicátých letech země zažila tři, v prvních třinácti letech komunistické totality jich bylo dokonce sedm. Naopak od roku 1979, kromě toho Havlova, už jen jeden, kterému se dostalo výrazně menší pozornosti. Psal se rok 2006 a konal se pohřeb bývalého protektorátního předsedy vlády Aloise Eliáše.

V tomto případě šlo hlavně o nápravu bezpráví – Eliáš se snažil nacisty brzdit, za to ho zavraždili a urnu s jeho ostatky pak ukrývala manželka. Doopravdy pohřben tak do památníku na Vítkově byl Eliáš 64 let po smrti i se svou chotí.

Skromnější verzi posledního rozloučení s významnými osobnostmi pak představuje pohřeb se státními poctami. Ten mívá různou podobu a jen přebírá některé prvky státního pohřbu – třeba účast Hradní stráže, armády, užití vlajky nebo plošnou minutu ticha. Záleží ale hlavně na přání rodiny. V roce 2010 se Česko takto loučilo s dlouholetým ombudsmanem Otakarem Motejlem, o devět let později se zpěvákem Karlem Gottem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 36 mminutami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 53 mminutami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 1 hhodinou

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 2 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 3 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 4 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 4 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 6 hhodinami
Načítání...