S rodiči chtěl utéct do Rakouska, hranice se změnila ve střelnici. Pohraničníci zůstali bez trestu

Nahrávám video

I když je to už 55 let, co se jeho otec rozhodl, že převede rodinu přes železnou oponu, Ctibor Šindar si z onoho prázdninového dne pamatuje vše. Jako jediný zůstal v srpnu 1967 stát na československé straně a sledoval, jak příbuzní běží na západ. Při střelbě utrpěli zranění jeho matka, sestra, bratr i otec. Dodnes za to nebyl nikdo potrestán.

Rodina Šindarů si na srpen roku 1967 naplánovala dovolenou u moře. Jako většina Čechoslováků chtěli do Jugoslávie, otec proto vyrazil na úřad pro pasy, kde mu řekli, že si je může později vyzvednout.

„Nabalil auto, všechno jsme sbalili a jeli do Loun. V Lounech vystoupili ven s mamkou, šli dovnitř a ten dotyčný, co jim předával pasy, dal pasy jenom mé mamce a sestrám,“ vzpomíná Ctibor Šindar. Úředník následně otci sdělil, že příští rok může jet na dovolenou on a jeho synové.

„Táta se naštval, chytil toho dotyčného za límec, hodil ho proti zdi a řekl mu: ‚Já tady odsud uteču ty svině komunistická.‘ Utíkali do auta, to byl stres, mamka na něj křičela že je blázen, sedli do auta a odjeli jsme,“ vzpomíná Šindar.

Otec rozhodl, že v plně naloženém autě pojedou alespoň do Uherského Brodu za babičkou. Celou cestu na Slovácko se podle Ctibora děti bály, že auto zastaví vojáci nebo policisté a otce zavřou.

Když dorazili do Brodu, nastal pro rodinu další zlom. Zjistili, že babička je už po smrti. „Otec se tam rozbrečel na hřbitově a řekl, ‚já tady nemám co dělat, já jim fakt uteču‘,“ líčí pamětník. To byly zřejmě dva hlavní momenty, které rozhodly o velmi odvážném útěku.

Jak na střelnici

Šindarovi si pro něj vybrali hraniční přechod v Českých Velenicích, kde železná opona nebyla tak masivní jako například v šumavských lesích. Československo od Rakouska dělili jen pohraničníci a tři závory.

V neděli 13. srpna 1967 se rodina vydala do města, po poledni dorazili k hraničnímu přechodu. Průjezd první závorou byl bezproblémový. Druhá kontrola však měla být důkladnější. Otec naplánoval, že před ní zastaví auto, všichni vystoupí, on se s Ctiborem otočí k důstojníkovi a když uvidí, že jsou všichni připraveni, budou na povel utíkat. Do Rakouska chybělo podle Ctibora zhruba patnáct metrů. 

„Jak nás viděl ten důstojník, tak se postavil. Viděl, že vylézáme z auta, ale otec se se mnou otočil, šli jsme k němu. A v tom jak nás viděl, tak si otevřel zbraň, pouzdro,“ vzpomíná pamětník. Otec se synem šli k důstojníkovi, otec zakřičel ‚Teď!‘ a následně se otočili a začali utíkat. „Já jsem lekl, protože ten důstojník vytáhl zbraň a střelil hned do vzduchu,“ vzpomíná Ctibor.

V té chvíli se hraniční přechod změnil ve střelnici. Pohraničníci pálili po všech, dvanáctiletého Ctibora odvedli do domku celníků, z okna ještě slyšel hlas své matky z rakouské strany hranice. „Samozřejmě dneska to člověk vidí jako velký risk, ale v té době můj otec věřil tomu, že nebudou střílet, že uvidí rodinu a netroufnou si střílet. Troufli si,“ dodává Ctirad.

Z Rakouska do Venezuely

Pohraničníci stříleli směrem na rakouské území. „Proti tomu rakouská strana také hodně protestovala. Ranění byli převezeni do nemocnice v Gmündu,“ uvedl pamětník a amatérský historik Jiří Kubát. Matku postřelili do lýtka, Ctiborova bratra do stehna a otce do ruky, ostatní zasáhly střepiny.

Událost popisovala řada zahraničních médií a sílil tlak na to, aby Československo dvanáctiletého Ctibora poslalo k rodině, což se podařilo po pěti týdnech, kdy byl zavřený v Dětském domově ve Vodňanech. Pomohl také Červený kříž.

„V Praze mi udělali pas, posadili mě do letadla a letěl jsem do Švýcarska. Ve Švýcarsku mě vyzvedl Červený kříž, udělali mi vízum a poslali do Rakouska,“ vzpomíná Ctibor. Tam se setkal se svou rodinou. Po roce se všichni odstěhovali za oceán do Venezuely. V devadesátých letech se pak Ctibor vrátil do Česka, dodnes žije blízko Loun.

Bez trestu

Za střelbu do lidí a zranění dětí nebyl nikdo z tehdy sloužících pohraničníků nikdy potrestán. „Došlo k odsouzení některých pohraničníků, ale to byly případy, kdy pronásledovali neoprávněně uprchlíky na území cizího státu a došlo k použití zbraně na území cizího státu, což bylo nezákonné,“ přibližuje ředitel odboru výzkumu a vzdělávání z Ústavu pro studium totalitních režimů Prokop Tomek s tím, že šlo o dvacet případů a odsouzeni byli nakonec čtyři lidé. 

Česká justice se proto už několik let zabývá případem špiček komunistického režimu, které byly zodpovědné za zavedení tohoto systému na československých hranicích. Trestnímu stíhání nyní čelí dvaadevadesátiletý Vratislav Vajnar, komunistický ministr vnitra.

„Bohužel se to stalo až třicet let po listopadu, což je samozřejmě problém, ale přesně podle takové zásady se postupovalo v Německu, kde zásadní tresty byly směřovány na zodpovědné činitele a funkcionáře, kdežto na ty, kteří stříleli, se pohlíželo přece jen s určitým porozuměním,“ dodává Tomek. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 1 hhodinou

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 1 hhodinou

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 1 hhodinou

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 3 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 3 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 4 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 5 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 7 hhodinami
Načítání...