Je pro mě moc smutné, že demokracii se ve světě nedaří moc dobře, posteskla si v Interview ČT24 někdejší ministryně zahraničí Spojených států amerických a česká rodačka Madeleine Albrightová. České televizi poskytla rozhovor u příležitosti 20. výročí vstupu Česka do NATO. Albrightová tehdy podepisovala vstup Česka za USA. Ve své knize varuje před novou podobou fašismu, kterou vnímá jako proces nástupu demagogů s jednoduchými odpověďmi na cokoli.
„Americká instituce Freedom House říká, že ve světě je méně demokratických zemí. Já jako politolog pořád myslím na to, proč a jak se to děje. Je to opravdu problém a musíme mluvit o tom, proč se to děje,“ vyzývá někdejší šéfka americké diplomacie.
Albrightová má za to, že jednou z hlavních příčin jsou všudypřítomné přílišné rozdíly mezi lidmi, ať už kvůli technologiím, nebo kvůli nacionalismu. „Najednou jsou lidé, kteří přijdou a řeknou: ‚Já mám jednoduchou odpověď, uděláme to takhle a takhle.‘ A pak není demokracie. Opravdu mě to velice znervózňuje,“ přiznává a jako příklad zmiňuje Maďarsko.
Neliberální demokracie? To nejde dohromady
Připomněla, že maďarský premiér Viktor Orbán razí „illiberal democracy“, což jsou podle ní dvě slova, která nelze spojovat. Neliberální demokracie je podle Wikipedie označení pro politické zřízení formálně respektující pravidla demokratické politiky, ale nezaručuje dodržování základních lidských práv a svobod, jako jsou svoboda projevu, tisku či shromažďování. Jde v podstatě o průnik prvků demokracie a autoritářství.
Koncept stojí v protikladu k liberální demokracii, která se formovala desítky let v západních zemích. V ní je stěžejní důraz kladen na střetávání se na sobě nezávislých mocí – výkonné, zákonodárné a soudní, stejně tak na svobodné volby a základní svobody.
„Opravdu si myslím, že všichni lidé by raději žili v zemích, kde můžou něco říkat o tom, co se tam děje, mít volby, ale také mít lidská práva, ústavu a soudní systém,“ říká Albrightová. Při formování států bylo podle ní důležité, že lidé svěřili péči a správu do rukou vlád, ale prostřednictvím voleb o nich chtějí rozhodovat.
Projev Madeleine Albrightové z 12. března 1999 u příležitosti stvrzení vstupu České republiky do NATO:
Problémy s volbami
A právě volby nefungují dnes zcela bezproblémově. „Je řada otázek, co se tam děje a kdo z cizí strany tam míchá své nápady. V Americe máme opravdové obavy, co tam dělají Rusové a co dělají tady okolo vás, když se míchají do voleb,“ zmínila.
Knihu „Fašismus – Varování“ napsala bývalá americká ministryně a česká rodačka právě kvůli obavám o demokracii. „Někteří lidé si myslí, že svou knihou straším lidi. Trošku strašit chci, protože musíme dávat pozor,“ poznamenala ke své publikaci. Slovo fašismus nepojímá jako označení ideologie, ale jako proces nástupu demagogů s jednoduchými odpověďmi na všechno.
Na „populismus“ se nedívá nijak přísně. „Když má člověk demokracii, potřebuje lidi. Proto musí myslet na to, co lidi chtějí, mluvit s nimi. A já mluvím o tom, že je také důležité se bavit s lidmi, se kterými člověk nesouhlasí, abychom opravdu věděli, co lidé chtějí,“ říká Albrightová.
Vedle Maďarska poukazuje i na příklady Turecka, Filipín, Venezuely, kde byli zvoleni lidé, kteří následně začali praktikovat jinou politiku, než s jakou získali hlasy voličů, a hlavně začali ignorovat lidi, kteří je nevolili.
