Rusko chce změnit uspořádání světa, shodli se exministři zahraničí

Nahrávám video

Rusko chce nové uspořádání vztahu mezi mocnostmi, shrnul politiku Kremlu bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL). Někdejší šéf české diplomacie a poradce prezidenta Tomáš Petříček se domnívá, že Kreml chce mít ve zmíněném novém řádu mnohem větší slovo. O problematice diskutovali v Událostech, komentářích moderovaných Danielem Takáčem.

Svoboda nesouhlasí s tím, že by Rusko chtělo „rozbořit“ uspořádání světa, které vzniklo po pádu komunismu, respektive po studené válce ve východní Evropě. „Rusko chce nové definování poměru sil mezi globálními mocnostmi, chce nové uspořádání vztahů mezi mocnostmi,“ usoudil.

Moskva chce být dle Svobody respektována jako supervelmoc, která je partnerem všem ostatním supervelmocím. „Že není ani agresor, ani oběť,“ pokračoval. Kremlu by se prý hodilo, kdyby se Spojené státy vrátily k politice diplomata Henryho Kissingera a exprezidenta Richarda Nixona, kteří podle Svobody dali dohromady uspořádání velmocí – Ruska, USA a Číny.

Střední Evropa v tomto hraje okrajovou roli, pokračoval. „Je to k řešení až poté, co se uspořádá globální scénář uspořádání celého světa. Skrze tento scénář se budou řešit další dílčí problémy – včetně války na Ukrajině,“ uvedl.

Kreml nemá zdroje, zbývá mu síla, říká Petříček

Dle Petříčka chce Rusko provést hlubokou revizi toho, jak mezinárodní řád funguje posledních 30 let. „Chce mít v tom novém řádu mnohem větší slovo, mnohem větší vliv. Myslím, že v tomto se liší třeba od Číny,“ odhadl s tím, že Peking ze současného uspořádání spíše benefituje a usiluje o posílení vlivu v konkrétních oblastech či mezinárodních organizacích.

Proto prý Čína v těchto oblastech podle Petříčka investuje „nemalé prostředky“. „Rusko ale ví, že na to nemá zdroje, pro něj je síla cesta k revizi celého systému,“ uvedl. Připomněl také, že Rusko nebylo „moc konstruktivní“ v rámci Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a dalších institucí. Rusko označil za „obstruktivního aktéra“.

Jako „bytostný zájem Ruska“ vnímá Petříček snahy Moskvy o přehodnocení evropské bezpečnostní architektury. „Chce používat své omezené zdroje k tomu, aby posilovalo svůj globální vliv – zejména ve zranitelnějších a chudších oblastech světa,“ zmínil s odkazem na subsaharskou Afriku, Blízký východ a další regiony.

Ruské zájmy jdou proti našim, upozornil Svoboda

Tuzemská diplomacie se dle Petříčka musí se všemi evropskými partnery bavit o tom, jak posílit evropskou bezpečnost a „odstrašující, odrazující prvek“ tak, aby Rusko nepřemýšlelo o případné agresi nebo využití síly v Evropě pro revizi mocenských poměrů.

„Rusko má své zájmy, které jdou proti našim zájmům,“ připomněl Svoboda. „Máme-li jít k míru, musíme najít politické řešení,“ odkázal na historii válek, které dle něj začínají i končí politicky. V případě, že má dojít k míru, by si dle Svobody měli sednout ke stolu bývalí nepřátelé.

Evropa se dle něj musí připravovat na obranu, neboť Rusko prý bude mít vždy ambice rozdělovat Evropu. „(Ruský vládce Vladimir) Putin má jiné nástroje, kterými nás bude chtít rozdělit, a to je řízení nelegální migrace podporovaná (běloruským vládcem Alexandrem) Lukašenkem a Putinem,“ usoudil. Zmínil také otázku energetických zdrojů.

„Kdyby Putin – podle mě – teď zaútočil vojensky, tak Evropu sjednotí. On přece nechce sjednocenou Evropu, on chce Evropu rozhádanou, váhající a bojácnou,“ pokračoval Svoboda. Toho prý vládce Kremlu dosáhne rozdělováním – například právě migrací.

Česko a Evropa by dle Petříčka měly také přispívat k tomu, jak čelit „globálnímu asymetrickému vlivu Ruska“. „Ať už je to tím, jak využívá své nerostné suroviny, jak využívá své potravinové zdroje – například v Africe nebo na Blízkém východě,“ popsal. Evropa má dle něj nástroje, jak může tento vliv omezovat či alespoň balancovat, doplnil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

V centru Prahy protestují tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Protestují proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrují i proti dalším krokům ministra kultury Ota Klempíře (za Motoristy) a žádají jeho rezignaci či odvolání. Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR.
před 27 mminutami

Hasiči pomáhají dostat na povrch pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči dostali ven z jeskyně prvního z pěti amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, bez zranění, ale za prostorem, který je naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu je potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Doplnili, že se zbylými jsou v kontaktu a že na místě je 80 zasahujících.
před 1 hhodinou

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 2 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 4 hhodinami

Plaga si kvůli testování žáků 5. a 9. tříd předvolá ústředního školního inspektora

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) si kvůli letošnímu testování žáků pátých a devátých tříd základních škol v pondělí předvolá ústředního školního inspektora Tomáše Zatloukala. Ministr je připravený testování přerušit či úplně zastavit, na sociální síti X v té souvislosti zmínil technické, obsahové i termínové problémy. Některé školy si stěžovaly na výpadky při on-line vyplňovaném testování, kritiku vyvolala také závěrečná část testu s otázkami na detaily z osobního života žáků.
před 4 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 5 hhodinami

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 6 hhodinami

VideoBýt hasičem je poslání, ale žít s ním je těžké, říká generální ředitel HZS Vlček

Za čtyřicet let služby zažil zásahy, které změnily Česko. Není tak divu, že pro řadu kolegů je živou kronikou sboru. Odcházející generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR Vladimír Vlček o práci hasiče tvrdí, že to není běžné zaměstnání, nýbrž poslání. Pro blízké a rodinu je však podle něj řehole. „S oblibou říkám, že bych nechtěl žít sám se sebou,“ sdělil v Interview Speciál moderátorce Janě Peroutkové. S ní rozebral třeba aspekty služby, v níž musí být člověk neustále připraven, vyložil provázanost s vírou nebo vzpomněl na bezprecedentní zásahy.
před 9 hhodinami
Načítání...