Rozsvítil česká města a zavedl první pražskou tramvajovou linku. Před 80 lety zemřel František Křižík

Před 80 lety, 22. ledna 1941, se ve stínu nacistické okupace roznesla zpráva o smrti nejvýznamnějšího vynálezce české historie, takzvaného „českého Edisona“, Františka Křižíka. Zemřel v nedožitých 93 letech na rodinném zámku ve Stádlci u Tábora, kde trávil své stáří. Jeho pozůstatky byly převezeny do Prahy, kde byl s národními poctami pochován na Vyšehradském hřbitově. Pohřeb českého velikána se stal tichou manifestací proti probíhající německé okupaci. Slavný vynálezce byl mezi Čechy ikonou, přitom mu ale úspěch nebyl předurčen.

Křižík se narodil 8. července 1847 v Plánici na Klatovsku jako syn chudého ševce. Otec mu brzy zemřel a s matkou se proto přestěhovali do Klatov. Tamní děkan spatřil v mladém chlapci potenciál a přemluvil Františkovu matku, ať dá chlapce na studia.

Roku 1857 nastoupil na klatovské gymnázium a o dva roky později se přesunul do Prahy, kde začal studovat na malostranském německém reálném gymnáziu. Jelikož zde nebyl příliš oddaným studentem, jak později sám prohlásil, propadl v prvním ročníku z němčiny. Proto s radostí přestoupil na české reálné gymnázium v Panské ulici.

Jelikož ale neměl žádné finanční zázemí, nemohl úspěšně ukončit středoškolská studia. Neměl totiž dostatek peněz na zaplacení poplatku za maturitní zkoušku, a proto předpokládal, že s jeho plány na vysokoškolské studium je konec. Naštěstí si nadaného studenta všiml profesor České vysoké školy technické Václav Zenger, který zařídil, že Křižík bude na studia přijat i bez maturitní zkoušky. Zvládl pak vystudovat za pouhé dva roky.

Mladý František Křižík
Zdroj: ČTK

Ze železnice na světové výstavy

Křižík se ještě během vysoké školy vydal směrem k železnici, kde započala jeho budoucí kariéra vynálezce. V továrně na železniční signalizační zařízení začal pracovat jako opravář porouchaných telegrafů. Po studiích se roku 1873 dostal do Plzně, kde se stal přednostou telegrafního oddělení na trati Plzeň–Chomutov, a již zde se ukázal jako talentovaný vynálezce. Zkonstruoval elektrické ovládání návěstidel, blokovací zařízení pro bezpečný odstup vlaků či automatickou výhybku. Získané peníze poté zainvestoval do své nové životní dráhy.

V roce 1878 podnikl Křižík, už jako schopný vynálezce, služební cestu na Světovou výstavu do Paříže. Ta navždy změnila jeho život. Ten rok totiž představoval ruský vynálezce Pavel Nikolajevič Jabločkov svůj vynález – elektrickou obloukovou lampu. Ta Křižíka nadchla.

Všiml si, že problémem Jabločkovovy obloukovky je nestabilní svítivost, způsobená rychlým uhoříváním uhlíkových elektrod. Po návratu z výstavy začal intenzivně pracovat na vlastních vylepšeních, která by tyto nedostatky odstranila.

Křižík sestrojil elektromagnetické zařízení, které pomocí dvou cívek a kuželových železných jader udržovalo stálý elektrický proud v lampě. Tento stroj si následně nechal patentovat a v roce 1880 představil světu svoji diferenciální obloukovou lampu. V Plzni si pak otevřel dílnu a seznámil se s podnikatelem Ludvíkem Piettem, jehož papírnu jako první osvětlil. Piette mu na oplátku pomohl uvést obloukovou lampu na český i zahraniční trh. 

Křižíkova oblouková lampa
Zdroj: www.rml.cz

Se svojí lampou sklidil Křižík obrovský úspěch v roce 1881 na Mezinárodní výstavě elektřiny v Paříži. Osvětlil totiž jak rakouský pavilon, tak hlavní výstavní sál a schodiště, které k němu vedlo. Za svůj vynález získal zlatou medaili a konkuroval i Edisonově žárovce, která byla dokonce méně svítivá než Křižíkova lampa.

Hned nato si nechal lampu patentovat v Evropě i Americe. Úspěch na výstavě zaujal velké firmy, které chtěly od Křižíka patent odkoupit. Nakonec ho prodal německé firmě Schuckert, ale i Angličanům a Francouzům. Ze získaných peněz si pronajal starou továrnu v pražském Karlíně, kam přesunul všechnu svoji výrobu.

Křižíkova továrna v Karlíně
Zdroj: Techmania/František Křižík: Paměti

V roce 1887 získal první zakázky na městské pouliční osvětlení. Nejprve osvítil ulice Jindřichova Hradce a krátce nato i Písku. Křižíkova továrna se pomalu začala rozšiřovat a s tím přicházely i další zakázky. Karlínská továrna začala nově vyrábět kromě obloukovek i lustry, dynama a elektroinstalační materiál. V roce 1888 byl Křižík pověřen stavbou vůbec první městské elektrárny na Žižkově.

Pražská tramvajová dráha

Skutečně se ale Křižík v Čechách proslavil až v roce 1891 na Jubilejní zemské výstavě v Praze, kterou osvětlovalo 222 jeho obloukovek. Nejoblíbenější atrakcí výstavy byla velkolepá světelná fontána prozářená obloukovkami s barevnými filtry, u které se soustřeďoval večerní život. Na této výstavě si Křižík vysloužil pověst „národního inženýra“ či „českého Edisona“.

  • Křižík svoji přezdívku „český Edison“ neměl příliš v lásce a později sám vysvětlil, jak se od amerického vynálezce liší. „Mezi mnou a Edisonem je veliký rozdíl. Edison má za sebou společnost, vydával akcie, které šly nahoru, měl-li úspěch, když ne, stoupaly akcie petrolejářské, a to bylo dohromady svázáno. Edison měl za sebou peníze, laboratoře, pomůcky a pomocníky.“

Po dlouhou dobu však připravoval Křižík svůj zcela nový vynález – pouliční elektrickou dráhu. Plánoval ji vybudovat po celé Praze, ale zakázku se mu nedařilo získat, protože exkluzivní smlouvu na pražskou dopravu měly tehdy koňské dráhy. Proto přišel s myšlenkou, že představí veřejnosti jakousi „upoutávku“ a v rámci pražské výstavy vybuduje krátkou tramvajovou trať, která povede od Letenského zámečku na okraj Stromovky. Měřila sice jen 800 metrů, ale stala se senzací. 

Křižíkův plán se zdařil a brzy získal první zakázky na stavbu tramvajových tratí. Měl vybudovat elektrickou dopravu v pražské Libni, ale i v Plzni, Dubrovníku a částečně i ve Vídni. V roce 1896 zprovoznil hlavní část tramvajové trati Florenc–Karlín–Libeň–Vysočany. Šlo o plnohodnotnou dráhu městské dopravy, jejímž smyslem byla přeprava cestujících blíže k centru města.

obrázek
Zdroj: ČT24

Po prodloužení do Vysočan měřila trať zhruba osm kilometrů a dle statistik přepravovala ročně na dva miliony pasažérů. Podoba tratě se změnila až po roce 1907, kdy ji odkoupily Elektrické podniky hlavního města Prahy, trať rekonstruovaly a postavily druhou kolej.

Krach velikána

Na počátku 20. století se začal Křižík dostávat do finančních problémů, i tak se ale pouštěl do ambiciózních projektů. Například v roce 1903 vybudoval vůbec první elektrickou železnici v Rakousku-Uhersku, z Tábora do Bechyně. Peníze ale nadále docházely.

Křižíkovu firmu definitivně zdevastovala první světová válka. Výroba stagnovala, Křižík se nezvládal starat o zaměstnance a firma musela odvádět válečné dary a půjčky. Navíc se zlepšovala konkurence, hlavním Křižíkovým oponentem byl mladší Emil Kolben, který na rozdíl od Křižíka propagoval využití střídavého proudu. Dříve úspěšný podnikatel byl postupem války nucen přeměnit zadluženou firmu na akciovou společnost, která měla ale nadále velké dluhy. V roce 1917 nakonec Pražská úvěrní banka převzala jeho podnik a Křižík byl nucen se ho vzdát.

Do konce života se pak stáhl do ústraní, do jihočeského zámku Stádlec. Až do pozdního věku ale zůstal silným hlasem československé společnosti. Jako jedna z osobností demokratického Československa byl vybrán, aby spolu s Karlem Čapkem a profesory Lesným a Matouškem pronesl v prosinci 1937 zdravici profesoru Einsteinovi.  Nástup nacismu a německou okupaci prožíval velmi těžce. Zemřel v temných dobách 22. ledna 1941.

František Křižík v Československém rozhlase (1937)
Zdroj: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

Za svoje zásluhy získal Křižík během života řadu poct. Mimo jiné mu byl v roce 1883 udělen Řád Františka Josefa a roku 1891 Řád železné koruny. Na přelomu století se dokonce stal císařským radou a v roce 1905 byl jmenován doživotním členem Panské sněmovny.

Na památku je po něm pojmenováno několik míst v různých městech. Ulice v pražském Karlíně, kde stála jeho továrna, stejně jako tamní stanice metra nesou jeho jméno. V jeho rodném městě pak bylo zřízeno malé muzeum na Křižíkovu počest.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 17 mminutami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 34 mminutami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 56 mminutami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 2 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 2 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 3 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 4 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 6 hhodinami
Načítání...