Rok od prvního pozitivního. Česko bilancuje dobu s opatřeními

Nahrávám video

Příští týden to už bude rok od začátku koronavirových problémů v Česku. Vloni na konci února tuzemské úřady s nervozitou pozorovaly postupné šíření nákazy Evropou. První případy měly souvislost s Itálií, Česko postupně mířilo do série uzávěr a omezení.

Bylo to 1. března, kdy vláda oznámila první potvrzené případy. Rok nato se Česko statistikami úmrtnosti řadí mezi vůbec nejhorší země. Zatímco celosvětově pandemie slábne, v tuzemsku se zdravotníci v přeplněných nemocnicích připravují na čtvrtou vlnu, navíc s nakažlivější variantou viru.

Všechny tři případy, které laboratořím vyšly jako první pozitivně, měly souvislost s Itálií. Tam se před rokem virus šířil nejrychleji v Evropě. Například 1. března loňského roku posílali z ústecké Masarykovy nemocnice po svých prvního pozitivního člověka v Česku na specializované pracoviště na Bulovce. Dnes tam přijímají i několik těžkých pacientů s koronavirem denně.

„Ten rok utekl neskutečně rychle tím, jak jsme pořád v práci. Takže mně to připadá jako včera a přitom mezitím tímto oddělením prošlo 1200 dalších pacientů s covidem,“ říká primář infekčního oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem Pavel Dlouhý.

Teď na oddělení pečují o 85 pacientů s covidem, v celé nemocnici je jich stovka. Že udeří pandemie s takovou silou a potrvá doteď, primář Dlouhý na jaře nečekal. Nynější zátěž zdravotníků je prý extrémní. „Na druhou stranu máme mnohem lepší znalosti a mnohem lépe umíme ty pacienty léčit,“ dodává Dlouhý.

To u pacienta číslo jedna mohli pouze odhadovat. Jistě věděli jen to, že přijel z hor v Itálii. Její severní regiony označovala v té době česká vláda za rizikové. Z oblasti se ale vracely desetitisíce Čechů. Trávily tam jarní prázdniny.

Podle průzkumu prodělalo covid-19 patnáct procent dotazovaných

Dne 12. března překonalo Česko hranici sta nakažených a vláda vyhlásila první nouzový stav. Následovalo téměř každodenní oznamování nových opatření. Země mířila k lockdownu. Vláda zavírala obchody, zakázala volný pohyb nebo nařídila povinnost nosit jakoukoliv ochranu dýchacích cest. Roušky a respirátory už tou dobou na trhu prakticky nebyly. Češi usedli k šicím strojům a podomácku vyráběli roušky látkové.

Svému účelu sloužily s výjimkou dvou letních měsíců, kdy povinnost mít zakrytá ústa na krátko odpadla, po celou dobu pandemie. Od úterý už stačit nebudou, budou totiž povinné respirátory, nanoroušky či dvě chirurgické roušky přes sebe.

Covid do Česka přinesl i další omezení. Od loňského března se mohlo téměř bez omezení cestovat do ciziny jen dva měsíce z dvanácti, většina škol byla otevřená tři měsíce, restaurace a služby půl roku. Nouzový stav platil sedm měsíců.

Celkem za rok testy nákazu odhalily u víc než milionu a sto padesáti tisíc lidí. V souvislosti s covidem jich zemřelo kolem 19 tisíc. To chřipka má běžně za rok desetkrát míň obětí. Tři vrcholy v počtu nakažených, které přesahují stotisícovou hranici, nastaly na konci října, na začátku ledna a právě teď.

V průzkumu agentury STEM/MARK pro Českou televizi 15 procent respondentů odpovědělo, že oni sami už covid prodělali, 38 procent oslovených má takový případ ve své rodině, 33 procent mezi přáteli a kolegy. Každý třetí uvedl, že nikoho infikovaného ze svého okolí nezná.

Třetina dotázaných taky odpověděla, že koronavirová epidemie zhoršila ekonomickou situaci v jejich domácnosti. Beze změn nebo lépe je na tom 69 procent oslovených.

V Mariánských Lázních se nákaza začala šířit na plesu

Aktuálně nejpostiženější zůstává západ Čech. Chebsko je jedním ze tří uzavřených okresů. Jeho hranice teď hlídají policisté. Už loni na jaře právě tato oblast patřila mezi nejvíce zasažené.

Březen 2020. Jedním z ohnisek koronavirové epidemie se v Mariánských Lázních stal jeden z hotelů. Nákazu tam přinesl jeden z jeho návštěvníků, který se účastnil plesu. Z plesu si pak infekci odnesl třeba hasič Tomáš Barták.

„Po zhruba čtyřech, pěti dnech, kdy jsem navštívil i zaměstnání, jsem dostal teplotu,“ vzpomíná Barták. Celá jeho jednotka šla tehdy na dva týdny do karantény. Prostory i veškeré vybavení nechali hasiči vydezinfikovat.

Mezitím už se na sociálních sítích šířily nenávistné komentáře. To se ještě případy nakažených v Mariánských Lázních počítaly v jednotkách. Teď je jich kolem tří set. Je to i jeden z důvodů, proč je na Chebsku už teď povinné nosit chirurgickou roušku nebo respirátor. A místní to až na výjimky dodržují.

V uzavřených obcích na Olomoucku zažívali lidé strach i solidaritu

Jaké je to žít v uzavřené oblasti, ví taky 24 tisíc obyvatel Litovle, Uničova a dalších obcí na Olomoucku. Ve dvoutýdenní karanténě se ocitli loni v březnu a nesměli opouštět bydliště. Zažívali strach, zmatek, ale také solidaritu. Nejhorší byly první dny, kdy nastávaly komplikace v cestách do práce a nazpět.

V den uzavření oblasti bylo na Litovelsku a Uničovsku evidováno 25 případů koronaviru. Karanténu hygienici odůvodnili velkým počtem kontaktů s infikovanými. Názory na to jsou mezi místními dodnes smíšené. Dobrovolníci však obstarávali seniorům nákupy nebo v obchodech zastoupili chybějící zaměstnance.

Uzavřené obce Litovel, Červenka a Uničov minulý rok společně vybudovaly cyklostezku. Na památku březnových událostí ji pojmenovaly Naděje.

„Objímali jsme se. A to byl poslední šťastný den“

Před rokem se také začaly propadat světové burzy. V té době nejhůře zasažené Itálii se ještě stihl odehrát zápas Ligy mistrů, později epidemiology označený za největší evropský zdroj nákazy.

19. únor 2020 se čtyřicet tisíc fanoušků z Bergama v padesát kilometrů vzdáleném Miláně radovalo z gólu svého týmu. Atalanta, nováček soutěže, porazila španělskou Valencii. Virus se už tehdy šířil, neplatila ale karanténa. V Itálii nebyla jediná oběť.

„Když Atalanta skórovala, všichni jsme se objímali. I lidé, kteří se navzájem neznali a nikdy neviděli, se objali. Pro Bergamo to byl poslední šťastný den,“ vzpomíná Amedeo Bifignan, fanoušek Atalanty Bergamo.

Amedeo byl i na odvetě ve Španělsku. Navzdory tomu, že tam stadion už zůstal zavřený, slavil spolu s dalšími tisícovkami Italů v ulicích Valencie. „Poté jsme se probudili ze snu a začala noční můra. A ta trvá dodnes,“ dodává Bifignan.

Dvacet dní po prvním utkání začala v Bergamu stavba polní nemocnice, později Španělsko a Itálie hlásily více než 100 tisíc nakažených a přes 11 tisíc mrtvých. Obě země mezi prvními přistoupily k úplné uzávěře po vzoru čínského Wu-chanu. Evropa naplno vstoupila do bitvy s covidem. A i když teď očkování znamená naději, tribuny na stadionech jsou i po roce téměř všude prázdné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 58 mminutami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 1 hhodinou

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 1 hhodinou

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 2 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 3 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 4 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 5 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 7 hhodinami
Načítání...