Návrh na zrušení části zákona kvůli zvýšení rodičovského příspěvku plánují podat lidovci k Ústavnímu soudu do konce ledna. Senátorský klub KDU-ČSL a nezávislí ho představí a dá k dispozici k podpisu dalším zákonodárcům. Podle vedení strany je změna diskriminační, protože upírá právo na příspěvek těm rodinám s dětmi do čtyř let, které už dávku vyčerpaly.
„Považujeme za nepatřičné, že je tady vytvořena nová kategorie rodičů, kteří na navýšení rodičovského příspěvku nárok nemají,“ odůvodňuje postoj lidovců jejich šéf Marek Výborný, podle kterého vláda nemůže měnit pravidla v průběhu hry. K výtkám KDU-ČSL se v minulosti přidaly i další opoziční strany. Poslanci ODS v úterý předložili vlastní novelu, která má situaci napravit, a doufají v její brzké přijetí, sdělil Jan Bauer (ODS).
Právě změnu vládního postoje považuje za problematickou advokát Ondřej Strava, který spolu s lidovci vystoupil na tiskové konferenci. Rodiče si totiž libovolně volí, jak rychle příspěvek vyčerpají, a zákon nyní stanovuje, že část jich na vyšší peníze nedosáhne. „My takové chování zákonodárce považujeme za v rozporu s ústavními principy předvídatelnosti práva a s principem důvěry v právo,“ doplnil Strava.
Rodin, které v současnosti na vyšší příspěvek nárok mají, se podle něj případná změna nedotkne. „Podáváme ústavnímu soudu návrh na zrušení některých ustanovení zákona. Jsou to ustanovení přechodná, jenom ta, která diskriminované rodiče vylučují,“ vysvětluje advokát.
„Zákon vznikl hrozně rychle a minul. V březnu loňského roku došlo ke změně, původně měli příspěvek dostat všichni rodiče. Z našeho hlediska velmi diskriminujícím způsobem byla vyloučena jedna skupina rodičů,“ dodal senátor Lumír Kantor (za KDU-ČSL).
Mluvčí iniciativy #taképečujeme Petra Bořilová Linhartová apeluje na to, aby se prorodinná opatření řešila koncepčně a systematicky. V případě zvýšení rodičovského příspěvku také mluví o diskriminační novele.
Maláčová: Nejspravedlivější a protiústavní jsou dva odlišné pojmy
Naopak zástupci vládní ČSSD užší verzi rodičovské za protiústavní nepovažují. „Od začátku jsem prosazovala tu nejširší verzi, bohužel vyjednávání byla složitá a museli jsme jít na kompromis. Na ministerstvu práce a sociálních věcí se domníváme, že schválená verze není protiústavní. Nejspravedlivější a protiústavní nebo v souladu s ústavou jsou dva odlišné pojmy,“ míní ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).
Platný zákon je podle ní kompromisním řešením, protože je obtížné někde najít bod ukončení a přechodu na novou reguli. „Z rozpočtových důvodů jsme podpořili druhou nejspravedlivější variantu,“ doplňuje ministryně.
Navýšení pro všechny rodiny by sice podle poslankyně Kateřiny Valachové (ČSSD) bylo namístě, hnutí ANO ale takovou verzi nepodporovalo a v rozpočtu se nenašly prostředky. „Příspěvek byl navýšen všem, kteří ho k určitému datu pobírají. Pokud se někdo rozhodl příspěvek vybrat dříve, tak už ho jednoduše nepobírá a na tom já nevidím nic diskriminačního,“ komentuje námitky předsedkyně poslaneckého výboru pro sociální politiku Jana Pastuchová (ANO).
„Nevidím v tom žádnou protiústavnost, ale samozřejmě jediným suverénem, který to může konstatovat, je soud,“ řekla v minulosti ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
Rodičovský příspěvek se od 1. ledna zvednul z dřívějších 220 tisíc korun na současných 300 tisíc. Kromě nových příjemců na vyšší příspěvek dosáhnou i stávající rodiče, kteří příspěvek na přelomu roku pobírali. Naopak rodiče dětí, jimž na začátku roku 2020 byly méně než čtyři roky, ale kteří státní příspěvek vybrali před navýšením, na více peněz nedosáhnou.
