Před pár měsíci založená strana Realisté se vymezuje proti přijetí eura i uprchlíků, současnou EU označuje za nefunkční. Vyšší bezpečnost by chtěli zajistit tříměsíčním povinným vojenským výcvikem i lepší dostupností zbraní. V Událostech, komentářích to řekl mentor a zakladatel Realistů Petr Robejšek.
Jste pro přijetí eura?
Samozřejmě že nejsme pro přijetí eura. Euro přijmout by znamenalo převzít dluhy, znamenalo by to vlnu zdražení a znamenalo by to dlouhodobé zatížení našeho průmyslu. Když pomyslíte na to, že v Evropě za posledních 150 let existovalo sedm měnových unií a jenom šest přežilo, tak je to jistá výpověď o tom, jakou šanci přežít má euro. Je to potápějící se loď.
Jste v zájmu vyšší obranyschopnosti země pro znovuzavedení povinné vojenské služby?
My jsme jediní, kteří říkají: Chceme zavést povinný tříměsíční výcvik pro mladé muže. A sice s tím záměrem, aby v naší populaci rostl počet lidí, kteří jsou schopní a ochotní bránit svoji vlast a svoji rodinu. To je něco, co je v situaci, ve které se naše země nachází, naprosto nezbytné.
Má Česká republika přijímat uprchlíky z muslimských zemí?
My tady žádné nemáme. A je to dobře. A já nemám zájem to nijak měnit, protože nechci, aby vznikla situace, jako je třeba v Německu nebo ve Francii. A aby bylo úplně jasno. Pro nás je jedna česká důchodkyně důležitější než tisíc Afričanů a až se našim důchodcům povede opravdu dobře, tak pak můžeme spasovat svět. Zatím ne.
Je nějaký politický subjekt, se kterým byste za žádnou cenu nešli do vlády?
My si moc nemůžeme vybírat, když chceme dělat politiku, protože chceme co nejvíce našich cílů uskutečnit, to, co slibujeme našim občanům. Ale jisté je, že bychom nešli do koalice s komunisty a také ne s obviněným panem Babišem. S ním jako osobou.
Víte, koho podpoříte v prezidentské volbě?
Samozřejmě. Jednak víme, koho nepodpoříme – víme, že ti kandidáti, kteří nastupují, příkladem je pan Drahoš, který Čechům říká, že jsou nemocní, protože odmítají přijmout cizince z nepřizpůsobivých a nekompatibilních civilizací, který nechápe, že euro je zkáza pro naši zemi, takového prezidenta nechceme. My chceme prezidenta, který má silnou vůli, charakter, který je vzdělaný, a takového prezidenta máme díkybohu v našich řadách, a to je Jiří Hynek.
Pojďme k vašemu programu. Vy tam mluvíte o ústavním sepětí národního a občanského principu, doslova říkáte: „Chceme docílit ústavního sepětí národního občanského principu doplněním ustanovení, které stanoví, že Česká republika je vlastí příslušníků českého národa a příslušníků národnostních skupin.“ Naše současná státnost, a to určitě víte lépe než já, je vlastně postavená na občanském principu, ne na národnostním principu. Ne jak bývalo v ústavě „my, národ československý“, ale „my, občané České republiky“. Je potřeba to měnit?
Já si myslím, že to je potřeba právě ve světě, který je globalizovaný, který je poznamenán migrací ve světě, kde se národy mísí, a my potřebujeme i inspiraci a přísun pracovních sil z vnějšku. Ten fakt je tady daný, a proto je třeba zdůraznit, že náš národní princip není vázaný rasově, nýbrž je vázaný na to, jak se lidé, kteří k nám přijdou a chtějí u nás žít, chovají. Jestli se chovají podle našich zvyklostí, jestli stoprocentně hrají podle našich pravidel, tak jsou nám vítáni. A ti, kteří toho nejsou ochotni nebo schopni, nám vítáni nejsou. A to si myslím, že je důležité právě v současné době zdůraznit.
Ten moment nacionalismu má v evropském prostoru silně negativní historickou konotaci. Tohle si uvědomujete?
Víte, ano. Národ je ale jediná skutečně funkční jednotka v současnosti v mezinárodních vztazích. Když se podíváte, jak výrazně nefunguje Evropská unie, nadnárodní organizace, která chce být víc než národy, tak nám nezbývá, jakkoli je to složité a není to úplně ideální řešení, pouze národ jako jediná opravdu akceschopná jednotka, která musí suplovat to, co třeba Evropská unie nedokáže, a proto je důraz na národ pro nás nikoli rasový ani nacionalistický. Je to v podstatě nouzové řešení, to, co teď funguje. A protože jsme Realisté, tak hledáme to, co funguje. Ne to, co bychom si přáli.
Další věc, kterou navrhujete, je lidové veto jako pojistka umožňující odmítnout nechtěné zákony většinou voličů. Pane Robejšku, není to přenášení zodpovědnosti z volených zástupců na občany? Nechci udělat rozhodnutí, dám to občanům, ať si to vyřeší sami?
Ne, ne, to by spíše působilo tak, že by občané tím, že by sebrali určitý počet podpisů, měli možnost ty největší hlouposti, jako je třeba inkluze nebo EET, blokovat a donutit politiky, aby se chovali rozumněji…
A nemáme od toho ale ty politiky?
No, ti politici, jak vidíme, nefungují. Víte, ten nejdůležitější aspekt je, že ve skutečnosti to je tak, že ti, kteří nesou náklady politického rozhodování, to znamená my všichni normální občané, se na něm nepodílejí vůbec. Ani v minimální míře. A my chceme udělat něco, co jen trošku posílí sílu občana, který je ten, který trpí chybami politiků. A dokonce bych řekl, že lidové veto může a jistě bude působit preventivně, že politici si dobře rozmyslí, aby ty největší iluze a nesmysly nedělali, protože by očekávali, že dojde ke vzbouření občanů a přesně to chceme.
Musíme se zeptat na zbraně. Na ten váš pověstný billboard „pro tátu pušku do ruky“. Ve světle nedávné tragédie ve Spojených státech v Las Vegas, stále máte pocit, že to byl dobrý slogan?
Samozřejmě. Já bych ty dvě události nespojoval. To je asi jako kdybyste chtěl zakázat sirky, protože existují pyromani. Zbraně jsou něco, co má dvojí použití. Může to být používáno k obraně, jak my to chceme a jak si myslím, že je to naprosto nezbytné. A může to být používáno také ke zločinu. Tak to je od nepaměti, a tak to bude vždycky.
Nemůže tam být korelace mezi tím, čím více zbraní, tím více zneužití?
U nás, pokud teda jsme oba dva dobře informovaní, tak víme, že u nás jsou ty legálně držené zbraně velmi dobře kontrolované. Naše zákonodárství je v tomto ohledu naprosto perfektní. A navíc víme, že zločinnost se neopírá o zbraně, které jsou legálně držené. Spíše o zbraně, které si člověk může získat podloudnou cestou. To je i případ teroristických útoků.
Pojďme dál: „Prosadíme zákon, který stanoví plnou hmotnou odpovědnost zaměstnanců veřejné správy za škody, jež způsobí nesprávným úředním postupem.“ Dnes je to, tuším, 4,5násobek platu daného úředníka. To podle vás nestačí?
Podstatná je vymahatelnost a ta dosahuje jenom dvou procent. To znamená, úředník, který rozhodne špatně – a samozřejmě soud to musí rozhodnout, že je to špatné rozhodnutí – může být sice poháněn k odpovědnosti v té výši, kterou jste jmenoval, ale není ve skutečnosti. Z toho plyne samozřejmě lehkomyslnost. A my chceme tu úřednickou skupinu svým způsobem disciplinovat. Dát jí najevo a vynutit si, aby se stát opravdu staral o optimální řízení společnosti a aby k tomu přispělo i to, že úředníci dobře vědí, tomu se nevyhnu, když udělám chybu a soud uzná, že jsem chybu udělal.
A nepovede tohle naopak k tomu, že takový úředník pak bude vlastně dělat všechno pro to, aby nemusel rozhodnout, protože v daném případě by mohl nést odpovědnost za svoje rozhodnutí?
My čekáme, že to naopak povede k pozitivnímu výběru těch, kteří rozhodovat chtějí a umí a kteří tohle riziko prostě nepodstoupí, protože jsou dostatečně schopní k tomu, aby se něco takového nestalo. Takže my si myslíme, že to je nástroj k tomu, aby to pomohlo zefektivnit naši státní správu.
Další moment: Vy doslova říkáte, že česká ekonomika není v dobré kondici. Plus minus čtyřprocentní růst HDP vám nepřijde dobrá kondice?
Ta naše dobrá kondice, o které vy mluvíte, závisí na dobré kondici Německa. A v tu chvíli, když Německo dostane škytavku, tak my budeme mít zápal plic. To je jenom domnělá konstelace. Je to obecně tak, že ekonomika není moc řízená státem. Ekonomika je řízená svými vlastními zákony. Jenom politici dělají, jako by měli zásluhy.
Právě. Proto proč říkáte, že je ve špatné kondici?
A proto, já to říkám jako ekonomický analytik, že je fakticky ve špatné kondici, že je spousta věcí, které by se měly zlepšovat a ty v našem programu navrhujeme. A proto používáme tuhle formulaci.
Dobře. Jeden z těch momentů, jak to napravit, je tam například bankovní daň. Je tohle to dobré rozhodnutí ve světle toho, že banky mají pak samozřejmě možnost si ty peníze vzít například na zákaznících?
To je naprosto výjimečná sektorální daň, kterou nabízíme, jinak jsme proti sektorálním daním. Ale v tomhle případě se jedná o to, že zahraniční matky dostaly naše banky ve skvělé kondici a že by bylo jenom fér, aby touhle daní trošku kompenzovaly to, že dostaly opravdu něco víceméně za hubičku. Je otázka samozřejmě potom tržní ekonomiky, ale i chování našich občanů spotřebitelů, jestli si nějaké pokusy tohohletoho typu nechají líbit. Já si myslím, že ne. Naši lidé jsou dost chytří na to, aby hledali alternativu, kdyby banky zkoušely přehodit ty náklady na ně samotné.
Poslední moment: Čtyřicet tisíc pro učitele, skokový nárůst. Jsou na to peníze?
Ve skutečnosti by to znamenalo osm miliard, které bychom měli navíc, protože celkově třináct, ale těch šest by se zase dostalo zpátky, takže by to bylo vlastně jenom osm miliard. Těch peněz je samozřejmě víc než dost, když pomyslíte třeba jenom na to, že minulá vláda zaměstnala třicet tisíc úředníků navíc, efektivita naší správy se nijak nezlepšila, tak tady je opravdu kde spořit. A je další spousta, spousta možností, kde by se spořit dalo. Takže to není problém. A navíc učitelé jsou naprosto klíčová pracovní skupina pro budoucnost celé země, a proto si myslím, že to má jasnou prioritu.
A myslíte, že odpověď „peníze jsou“ je odpověď na zlepšení českého školství?
To je ta nejdůležitější odpověď. My potřebujeme motivované učitele a chceme mít i možnost, aby ředitel mohl odlišovat v odměňování. To neznamená odměňovat čtyřiceti tisíci všechny, nýbrž ten ředitel má možnost mimo fixní částku svým učitelům říci: Ano, kolegyně X je výborná, dostane více; kolega Y se nestará moc, tak nedostane tolik.
