Reportéři ČT: Pokuty a penále pro ÚSTR dosahují až 84 milionů

Nahrávám video

Někdejší sídlo Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) v Praze na Žižkově zůstává neobyvatelné kvůli nepovedené rekonstrukci, která vznikla za bývalého vedení. Finanční úřad pro hlavní město Prahu vyměřil instituci čtyři pokuty. Jejich zaplacení ale nebude možné ani letos, ani v roce 2024, míní náměstek ředitele ÚSTR Kamil Nedvědický. Pro Reportéry ČT o tom natáčeli redaktor Karel Vrána a kameraman Roman Šantúr.

„Bavíme se o zničení státního majetku, budovy v hodnotě tři sta milionů korun,“ prohlásil ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Ladislav Kudrna. Přestavba začala v únoru 2017 a stála sedmdesát milionů korun. „Z původního plánu výměny opláštění a zateplení budovy se postupně stala úplná rekonstrukce, která ovšem nebyla finančně kryta,“ upozornil náměstek Nedvědický. „Každý z nás ví, že když nemá peníze, tak prostě stavět nemá,“ dodal.

Podle předsedy Rady ÚSTR Eduarda Stehlíka je na vině předchozí vedení ústavu. „Jestliže někdo chce dělat rekonstrukci, která se bude týkat fasády a oken, tak má mít hotový průzkum,“ míní Stehlík. Ten podle něj v dostatečné míře neproběhl.

Bývalý náměstek ředitele ÚSTR Ondřej Matějka je ale přesvědčený, že někdejší vedení dodrželo své závazky. Stát ovšem podle něj odřekl dotaci, která by plánovanou rekonstrukci financovala.

Čtyři pokuty

Ministerstvo financí provedlo na ÚSTR od podzimu 2020 do jara 2021 několik kontrol, které odhalily přibližně deset porušení právních předpisů. Bývalý ředitel ústavu Zdeněk Hazdra rozhovoru pro Hospodářské noviny prohlásil, že kontrola resortu financí byla účelová a měla nahrát developerům, kteří mají o lukrativní pozemky na Žižkově zájem.

Za pochybení vzniklá za minulého vedení udělil Finanční úřad pro hlavní město Prahu ústavu čtyři pokuty. Poslední a nejvyšší – přes 42 milionů korun – letos na podzim. „A pokud k tomu připočteme denní penále, tak se můžeme dostat k částce až 84 milionů korun. A pokud si uvědomíme, že rozpočet ÚSTR na příští rok je sto milionů, jedná se doslova o likvidační platební výměr,“ prohlásil Kudrna.

Podle náměstka Nedvědického instituce do konce roku disponuje jen několika miliony korun a nebude schopna pokutu uhradit ani v roce 2023, ani v roce 2024.

Právní odpovědnost

Za současný stav ale nikdo nenese odpovědnost. „Státní orgány příslušné, zejména orgány činné v trestním řízení, nejsou schopny vinu stanovit a nejsou schopny říci, kdo to vlastně zaplatí,“ prohlásil první ředitel ÚSTR a nynější poslanec Pavel Žáček (ODS). Minulé vedení za škody zatím nikdo nepotrestal.

„Když jsem v roce 2018 zjistil, že se kolem přestavby sídla ústavu dějí věci, které by mohly naznačovat, že dochází k věcem, které by mohly být trestným činem, tak jsem v této věci podal trestní oznámení,“ řekl Stehlík. Hazdra oponoval. „Na náš postup při rekonstrukci byla podána celkem tři trestní oznámení. Všechna byla odložena s tím, že se žádný trestný čin nestal,“ prohlásil bývalý ředitel.

Podle Kudrny však pražský finanční úřad konstatoval, že minulé vedení ÚSTR nepostupovalo v souladu se zákonem a dopustilo se porušení finanční kázně, což vedlo k vyměření pokut. K situaci se vyjádřilo i ministerstvo financí. „Rozhodně neříkám, že jsme připraveni uhradit všechno, ale jsme připraveni ÚSTR pomoci v takovém rozsahu, aby jeho běžný každodenní chod a fungování byly zachovány,“ řekl mluvčí resortu Filip Běhal.

Hazdru a Matějku zvolila v roce 2014 sedmičlenná rada, kterou volí senátoři. Horní komoru tehdy ovládaly levicové strany.

Význam ÚSTR

Zaplacení platebního výměru podle Kudrny ohrožuje schopnost ÚSTR pořádat mezinárodní vědecké konference, vydávat publikace a organizovat akce pro nejširší veřejnost. Ústav v loňském roce uspořádal osmnáct výstav, 23 konferencí pro veřejnost a řadu dalších akcí.

Jednou z událostí roku 2023 byla konference Ruský imperialismus, kde vystoupila dcera zavražděného ruského opozičního politika Borise Němcova Žanna Němcovová.

„To, co se nyní děje v Rusku, je docela úspěšný pokus o falšování dějin. Víte, že byly přepsány učebnice dějepisu pro školáky a jsem si zcela jistá, že i pro univerzity. Musíme znát své dějiny a pochopit, jaké hrůzy se odehrávaly ve 20. století a dříve. Kvůli tomu, abychom tyto chyby neopakovali, abychom si uvědomili, proč je demokracie lepší než autoritářské nebo totalitní režimy. K tomu slouží paměťové instituce,“ zdůraznila Němcovová.

Senátor Jiří Růžička (TOP 09) připomíná další důležitou úlohu ústavu. Když horní komora letos v létě jednala o návrzích prezidenta Petra Pavla na jmenování nových ústavních soudců, ÚSTR poskytl informace o jednom z kandidátů, Robertu Fremrovi, ohledně jeho předlistopadového působení. „Informace z ÚSTR, co se týkala minulosti kandidáta Fremra, byla poměrně dost důležitá, to jsou přesně věci, které potřebujeme znát,“ řekl Růžička.

Podle Stehlíka se jednalo o moment, kdy instituce ukázala svůj přínos společnosti.

Snahy o likvidaci ústavu

ÚSTR vznikl v roce 2007. Šestapadesát poslanců ČSSD a KSČM se tehdy obrátilo na Ústavní soud s žádostí o jeho zrušení, ten jim ale nevyhověl. „Sociální demokracie v pozadí s komunisty se snažila tu instituci zlikvidovat,“ připomněl Žáček. Na danou situaci vzpomínal i nově zvolený člen Rady ÚSTR Jiří Liška. „Sociální demokraté i komunisté říkali: Až se dostaneme k moci, tak první, co uděláme, zrušíme ústav,“ dodal.

Budova Petschkova paláce

Vedení ústavu, část ekonomického odboru, v současnosti sídlí v bývalém odborovém domě Radost a většina zaměstnanců, včetně historiků, sídlí na pražském Braníku. Nové vedení usiluje o získání Petschkova paláce v centru hlavního města. Ten patří ministerstvu průmyslu a obchodu. V Petschkově paláci za nacistické okupace sídlila německá tajná policie – gestapo.

„Některé její části jsou využívány způsobem, který nepovažuji za úplně vhodný. Mít rautové prostory pro hoštění zahraničních návštěv ministerstva průmyslu a obchodu přesně v místech, kde zasedal stanný soud, který posílal na smrt stovky našich vlastenců,“ podotkl Stehlík. Budova by podle něj mohla „najít druhý život“ a mohla by se stát pietnějším prostorem, než je v současnosti.

Resort průmyslu a obchodu však nepodporuje stěhování svých zaměstnanců mimo jiné i proto, že celý přesun vyžaduje velké finanční náklady.

Možnost opravit někdejší sídlo na Žižkově je podle Kudrny už nereálná. „Poslední odhady na rekonstrukci se blížily jedné miliardě. A když vidíte, v jakém stavu dnes to sídlo je, tak už se nebavíme o jedné miliardě, ale minimálně o dvou. Ale především, tady už není možná žádná rekonstrukce,“ zdůraznil ředitel ÚSTR.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 15 mminutami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 36 mminutami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 1 hhodinou

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 2 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 3 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 4 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 6 hhodinami

Plaga si kvůli testování žáků 5. a 9. tříd předvolá ústředního školního inspektora

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) si kvůli letošnímu testování žáků pátých a devátých tříd základních škol v pondělí předvolá ústředního školního inspektora Tomáše Zatloukala. Ministr je připravený testování přerušit či úplně zastavit, na sociální síti X v té souvislosti zmínil technické, obsahové i termínové problémy. Některé školy si stěžovaly na výpadky při on-line vyplňovaném testování, kritiku vyvolala také závěrečná část testu s otázkami na detaily z osobního života žáků.
před 6 hhodinami
Načítání...