Společnost Somavedic se zabývá prodejem různých údajně „zázračných“ zařízení. Ta podle ní mají například pomoci od chronických bolestí nebo chránit organismus před údajně škodlivým vlivem sítí 5G. Podle odborníků se jedná o čiré šarlatánství, od firmy si přitom koupilo výrobky i několik veřejných institucí, zjistili Reportéři ČT, natáčela o tom Jevhenija Vachničenko.
Společnost Somavedic dostala od Českého klubu skeptiků Sisyfos cenu „Zlatý bludný balvan“ za rok 2020, která se uděluje mimo jiné za věci odporující vědeckým poznatkům. Firmě ji konkrétně dala za „vynález, výrobu a prodej lampiček provázených velkolepým šálením o jejich hygienických, léčebných a ochranných účincích tajemnou energií získávanou z drahých kamenů uložených údajně uvnitř“. Ceny přístrojů se pohybují od sedmi tisíc až po bezmála padesát tisíc korun.
Lidé, kteří o pozitivních účincích přístroje mluví, nejspíše často podléhají vlastní sugesci, říká histolog a předseda Českého klubu skeptiků Jaromír Šrámek. „Ten zásadní problém je v tom, že my máme v hlavě obrovský a velice efektivní nástroj klamu sebe sama. (…) Když budeme přesvědčeni, že nás něco má méně bolet, tak nás to bude méně bolet,“ popsal.
Od firmy nakupovaly podle zjištění Reportérů ČT zboží i některé veřejné instituce, například domov důchodců v Ďáblicích nebo Česká zemědělská univerzita. Podle ní byl nákup těchto zařízení aktivitou bývalého zaměstnance provozně ekonomické fakulty a rektor dává podnět k auditu, který má pořízení těchto produktů prověřit.
Dotaci na výzkum téměř čtyři sta tisíc korun pak dostala firma od ministerstva průmyslu a obchodu, a to v rámci takzvaných inovačních voucherů. Podle vrchního ředitele pro evropské fondy Mariana Piechy z ministerstva se tento voucher uplatňuje vůči výzkumně vývojovým institucím v České republice, aby udělaly rešerši, zda je výzkum v pořádku. Je určen začínajícím firmám a Somavedic ho uplatnila u Výzkumného ústavu balneologického. Šrámek se v souvislosti s touto institucí vyjádřil kriticky. „Dostal jsem se k jedné studii ústavu. To uspořádání bylo takové, že na některých školách, kdyby to student zkusil udat jako bakalářskou práci, nejspíš by ho exkomunikovali,“ řekl. „Pokud je to (zkoumané) tedy něco, co nemá uplatnění, měl by výzkumný ústav říct: tohle zkoumat není potřeba, my vlastně na to vůbec žádné peníze nechceme. Ty peníze nejdou té firmě,“ doplnil Piecha.
Celá reportáž je ve videu v úvodu článku.
