Reportéři ČT: Češi, jejichž ostatky leží zapomenuty v Uzbekistánu, by se mohli dočkat pamětní desky či památníku

Nahrávám video
Reportéři ČT – Zapomenuti v Turkmenistánu
Zdroj: ČT

Jako rodinnou relikvii uchovávají někteří Češi dopisy svých předků, kteří zemřeli za první světové války v daleké střední Asii. Teď se po jejich stopách vypravili až do Uzbekistánu. Jejich pradědové bojovali v rakousko-uherských uniformách. Vzdali se Rusům a byli sem posláni na těžké práce. Na nemoci a vyčerpání jich zemřelo několik desítek tisíc. Čeští badatelé se o jejich osudy začali zajímat až teď a chtějí jim poskytnout důstojný památník. V Uzbekistánu natáčel pro pořad Reportéři ČT Tomáš Vlach.

Profesionální voják a veterán z Afghánistánu Jiří Nevole si splnil svůj sen. Podíval se na místo posledního odpočinku svého příbuzného ve středoasijském Uzbekistánu. Byl jedním z 86 Čechů a Slováků, kteří tam v červnu vyrazili uctít památku svých dosud opomíjených krajanů.

„Přijeli jsme zahlazovat nebo začerňovat bílá místa naší historie, protože na území dnešního Uzbekistánu zemřely desetitisíce Čechoslováků, o kterých v podstatě nemáme žádné povědomí,“ vysvětluje místopředseda sněmovny Tomáš Hanzel (ČSSD).

Mezi účastníky byli příbuzní zajatců, historici, badatelé, ale i odborníci na obnovu vojenských památníků z ministerstva obrany a politici. Stát poskytl vojenské letadlo, na cestování po Uzbekistánu se už účastníci složili sami. Všichni pak projeli Uzbekistán od západu na východ po 1500 kilometrů dlouhé trase, kde byly největší zajatecké tábory. Zastavili se skoro u každého z nich s hymnou, věncem a modlitbou.

Mapa cesty českých badatelů
Zdroj: ČT

V tehdejším Turkestánu se ocitlo až 300 tisíc rakousko-uherských vojáků

Za první světové války rukovali Češi a Slováci do armády rakousko-uherského mocnářství, které je posílalo z velké části na frontu proti carskému Rusku. Jak líčí četná historická svědectví, nahrávaly nálady ve společnosti tehdy tomu, nechat se dobrovolně zajmout. Jenže Rusové se zajatci nezacházeli v rukavičkách. Putovali na Sibiř nebo do takzvané Turkestánské gubernie ve střední Asii jako levná pracovní síla.

„V letech první světové války všechno místní obyvatelstvo mobilizovali do bojů. Bylo ale přece třeba stavět silnice, obytné a administrativní budovy, továrny, doly, dílny… Všude pracovali váleční zajatci,“ připomněl uzbecký historik Njemadžon Sobirov, který se tématu zajatců věnuje už řadu let. Podle něho se v tehdejším ruském Turkestánu ocitlo nedobrovolně 250 až 300 tisíc rakousko-uherských vojáků. „Na rozdíl od ruských a dalších gubernií, podmínky (v Turkestánu) byly lepší. A víte proč? Místní obyvatelstvo je přijalo za své a ve všem jim pomáhalo,“ dodává.

Někteří z Čechů tu navázali nadstandardní vztahy. Třeba Josef Aule léčil posledního emíra bucharské pevnosti, jiní stavěli zavodňovací kanály nebo železnici, která stále funguje.

„Baráky, ve kterých žili, byly opravdu uplácané z hlíny, z hliněných cihel, problém byl samozřejmě s hmyzem, je tady spoustu různých parazitů, vší, blech, kteří roznášeli nemoci, tyfus, v zimě nedostatek vitaminů, takže podmínky byly docela drsné, samozřejmě všechno spojené s extrémními teplotami, suchem, opravdu počet mrtvých byl docela vysoký,“ přiblížil tehdejší podmínky organizátor výpravy Radim Chrást.

České a slovenské zemřelé zatím nikdo nespočítal. Má se ale za to, že jich bude mnohem více než pět tisíc. A protože v místech tehdejších táborů je v současné době vesměs nová výstavba, jsou skromné pomníky a náhrobky jedinými stopami, které po zajatcích zůstaly.

Organizátor výpravy Radim Chrást se tématu českých vojáků v někdejším ruském impériu věnuje dlouhodobě, a protože bádání v samotném Rusku je aktuálně kvůli pandemii a zhoršeným vztahům komplikované, zaměřil se právě na střední Asii. A vytipoval, kam je třeba jet.

„To za mnou je socha, takzvaná sfinga, kterou nechali postavit maďarští důstojníci maďarským vojákům, je to z toho důvodu, že v té době se sochy nebo pomníky stavěly za vlastní peníze, takže maďarští důstojníci vybrali peníze mezi sebou tak, aby uctili památku svých mrtvých kamarádů. Za sochou byl obrovský prostor, obrovské teritorium, kde byli pohřbíváni všichni váleční zajatci nejen rakousko-uherského původu, takže i Češi,“ vysvětlil.

Jinými slovy, zajatec z bohatých poměrů si mohl dovolit kamenný náhrobek, který někdy vydržel až do těchto dní. Člověk z chudší rodiny měl jen prostý kříž nebo skončil v masovém hrobě. To byl zřejmě i případ pěšáka Brabence, příbuzného Jiřího Nevoleho. Jeho rodina opatruje také velkou vzácnost – poslední dopisnici, kterou jejich příbuzný poslal.

„Je datována 14. 11. 1915. Z Turkestánu píše, že je zdráv, ptá se na zdraví svých blízkých, maminky, svých bratrů, jak jsou na tom. A tady vlastně píše: moje adresa Franz Brabenec, válečný zajatec v Turkestánu, Rusland, Asie, sedmá rota,“ ukazuje Jiří Nevole.

Podobný příběh má v rodině Zdeněk Šindelář. Možná s tím rozdílem, že o trochu víc tuší, kde jeho příbuzný skončil. Pěšák Josef Pošvář zemřel v taškentském táboře na tyfus. V kostele, kam zajatci chodili, za něj zapálil svíci a pomodlil se. „Trošičku jsem smutný z toho, že vzpomínka, konkrétní místo je vytipováno, ale hroby, kříže, památníky jsou už zničeny. Takže to je samozřejmě, si myslím, chyba. Naopak je to prostor pro nápravu,“ konstatuje Šindelář.

Otce a syna Sochorovy přivedl pak do Uzbekistánu intenzivní zájem o dějiny tří obcí, kde žijí a mají tu rodinné vazby. Stanoviště, Rapotic a Zbraslavi u Brna. „Zjistili jsme, že z oblasti, co pocházím, tři občané, kteří šli z dřívějšího Turkestánu, se přihlásili do legií. Konkrétně jeden z Buchary a dva ze Semipalatinsku, což je v dnešním Kazachstánu. Takže jedeme po stopách i těchto spoluobčanů,“ vysvětlil důvody své cesty příznivec vojenské historie Jaroslav Sochor starší.

Na každém ze hřbitovů, kde leží Češi, by se měla objevit pamětní deska

Zatímco Německo, Rakousko a Maďarsko o pohřebiště svých vojáků v této části světa pečují, Češi teprve začínají hledat stopy po svých blízkých. Na každém ze hřbitovů, kde leží čeští krajané, by se teď měla objevit pamětní deska. Uvažuje se i o památníku. Některá místa, jako třeba Čirčik u Taškentu, kde bez jakékoliv připomínky leží ostatky mnohých Čechů, by možná mohla získat důstojnější podobu. Místo, kam podle místních pohřbívali zajatce během epidemií, tvoří teď jen vzrostlá tráva a jakási navýšenina, ale jinak nic.

Stav prostoru, kam zajatci ukládali své mrtvé kamarády a kromě toho tu pohřbívala celá ruskojazyčná komunita přilehlé osady Trojskoje, znepokojuje i mnichy z nedalekého pravoslavného kláštera. Chystají se tu postavit kapli.

„Informaci jsme rozšířili po internetu, abychom po celém světě vybrali trochu peněz. Chceme na hřbitově postavit kapli na památku všech, kteří tady žili, včetně válečných zajatců,“ vysvětluje mnich Aristoklij.

„To, co děláte, že se snažíte najít své blízké a dozvědět se o jejich osudu, je chvályhodné. Proto máme v této věci velmi podobné cíle,“ dodal starosta města Namangham Gofir Džamalov.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ve čtyřech obcích se volila nová zastupitelstva

Nové volby ve čtveřici tuzemských obcí přilákaly ve dvou z nich až polovinu voličů. V Úhercích na Lounsku měla kolem 15:00 odvoleno téměř polovina zapsaných voličů a v Lipníku na Mladoboleslavsku představovala k 16:00 volební účast 51 procent. Ve Vračovicích-Orlově na Orlickoústecku přišlo až 70 procent voličů. Naproti tomu v Cekově na Rokycansku hlasovalo dosud asi čtyřicet ze 140 oprávněných voličů, tedy necelých 29 procent, řekla zapisovatelka volební komise. Volební místnosti se uzavřely ve 22:00.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Policie dopadla čtvrtou osobu podezřelou z teroru v Pardubicích. Soud ji poslal do vazby

Policie zadržela čtvrtou osobu podezřelou z účasti na teroristickém útoku v Pardubicích, je české státní příslušnosti. Okresní soud v Pardubicích ji odpoledne poslal do vazby. Zda jde o muže, nebo ženu, policie neuvedla. Zadržená osoba odmítla vinu a podala stížnost proti uvalení vazby. Policie po dalších podezřelých stále pátrá.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Humorem lze vést i předem prohrané bitvy, vzkázal Svěrák na jubileum

Čerstvě devadesátiletý herec, scenárista a spisovatel Zdeněk Svěrák vzkázal ze své dnešní narozeninové oslavy lidem, že humor je vzácný dar. Jen s jeho pomocí lze podle něj čestně vést předem prohrané bitvy. Laskavý humor a sklon k poetické hravosti tvoří základ veškerého jeho díla. Cimrmanolog, scenárista, divadelník, herec a autor písniček pro děti slaví v sobotu devadesáté narozeniny. Jeho narozeniny s ním kolegové a přátelé oslavili speciálním programem na prknech Divadla Járy Cimrmana. Na dálku mohly Svěrákovi pomyslně popřát i tisíce lidí, kteří si koupili lístek do kina na přímý přenos slavnostního večera.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 14 hhodinami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 16 hhodinami

Noc na neděli bude o hodinu kratší. Ovlivní to vlaky a autobusy

V neděli 29. března se v Česku v 2:00 posune čas o hodinu vpřed kvůli začátku platnosti letního času. Noc tak bude o hodinu kratší. Změna ovlivní třeba noční vlaky, u kterých se kvůli posunu času zobrazí zpoždění o hodinu. Podle některých odborníků má střídání času negativní vliv na zdraví a psychiku lidí. Třeba únava řidičů z kratší noci může zvýšit počet dopravních nehod, protože podle expertů vyvolává stav jako půl promile alkoholu v krvi.
před 19 hhodinami

Chystá se redukce víceletých gymnázií, zcela rušit se ale nebudou

V pátek 10. dubna čekají žáky první termíny přijímacích zkoušek na střední školy. Skoro pětina žáků se na ně hlásí už z pátých tříd, dostat se na vybranou školu se daří necelé polovině z nich. I přes vysokou poptávku mluví část regionů i odborníků o nutnosti snižovat počty míst na víceletých gymnáziích. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) redukci podporuje, zrušit je úplně se však nechystá.
27. 3. 2026

VideoVládní strany se přou o to, jakým způsobem má koalice představovat své plány

Hnutí ANO vadí, že předseda SPD Tomio Okamura často své partnery překvapuje zveřejňováním návrhů, pro které nemá vyjednanou podporu. Tento týden se to týkalo třeba růstu rodičovské, příspěvku na péči nebo změn televizních a rozhlasových poplatků. Sám Okamura na tom nic špatného nevidí. Opozice hovoří o chaosu nebo mediálních výkřicích. Podle vicepremiérky a ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) budou vládní strany o vzájemné komunikaci mluvit i na pondělním jednání koaliční rady.
27. 3. 2026
Načítání...