Reportéři ČT: Agrofert načerno postavil sila, spor ovlivňovaly i úřady pod vedením političek ANO

Nahrávám video

Marii Kaiseršotové ze středočeského Klučova před domem v roce 2016 postavila firma z holdingu Agrofert dvě obří sila na obilí. Kaiseršotová záhy zjistila, že stavba neměla vydané klasické stavební povolení. To nemá dodnes. Soudy po letech sporů definitivně rozhodly, že jde o černou stavbu. Agrofert přitom dle rozsudků musel vědět, že pravidla obchází. Letitý spor ovlivňovaly i úřady, kterým šéfovaly političky z hnutí ANO. Pro Reportéry ČT natáčely Jana Neumannová a Zuzana Černá.

Dvě sila v zemědělském areálu v Klučově, v těsné blízkosti obytných domů, vyrostla téměř před osmi lety. Patří firmě ZZN Polabí z holdingu Agrofert, který linku na zpracování obilovin přesunul do Klučova z nedalekého Českého Brodu. „Najednou se to začalo stavět, postavili je během čtyř měsíců. Když jsem viděla, jak sila rostou, jak se lesknou, byla jsem z toho úplně vedle,“ okomentovala Kaiseršotová.

„Úplně se mi to nelíbí. Myslím si, že v žádné obci takováto stavba nepřináší efekt krásy. Ale okolní zemědělci samozřejmě potřebují nějakou skladovou kapacitu pro svou produkci,“ podotkl starosta Klučova Jan Průša.

Paní Kaiseršotová ke svému překvapení nedlouho po dokončení stavby zjistila, že neproběhlo klasické stavební řízení. Nikdo tedy neřešil, jaký vliv náročný zemědělský provoz bude mít na okolí. Sila vznikla jen na základě územního souhlasu od stavebního úřadu v Českém Brodě.

Dle právníka Pavla Černohouse je běžné využít územní souhlas k takovým stavbám, které nemají podstatný vliv na své okolí. „Může to být třeba dílna nebo garáž, kde se bude jen parkovat. Ale ne dílna nebo garáž, kde by byl provoz, kde se budou komerčně opravovat auta, aby to hlukem rušilo okolí a zasahovalo sousedy,“ ujasnil.

„Byl to výrobek plnící funkci stavby, což znamená, že v podstatě tam je tento postup ze zákona přípustný,“ tvrdí starosta Českého Brodu Tomáš Klinecký (TOP 09).

„Je to od toho roku 2016 nešťastné. Stavební úřad v Českém Brodě povolil stavbu na základě územního souhlasu, neboť ji bral jako výrobek plnící funkci stavby,“ uvedl starosta Klučova Průša.

Kaiseršotová se proto spojila se svými sousedy a sepsala s nimi petici, kterou podepsalo téměř dvě stě obyvatel. „Je to bezohlednost. Věděli, co nám tu stavějí, jak to bude prášit,“ prohlásila.

Političky z ANO

„Společnost ZZN Polabí jako stavebník a vlastník stavby postupuje po celou dobu v dobré víře a v souladu s předmětnými rozhodnutími dotčených orgánů. Stavba nezatěžuje své okolí, neboť byla realizována uvnitř původního zemědělsko-výrobního areálu na místě bývalé a již nefunkční hospodářské stavby,“ okomentoval mluvčí Agrofertu Jan Heřmanský.

Krajský úřad Středočeského kraje, na který se Kaiseršotová obrátila, na konci roku 2016 rozhodl, že územní souhlas je nezákonný. Zároveň však konstatoval, že Agrofert jednal v dobré víře a sila tak smí zůstat. Hejtmankou kraje tehdy byla Jaroslava Pokorná Jermanová z ANO. Předseda strany Andrej Babiš v té době holding sám oficiálně vlastnil.

Místní proto záhy hledali zastání u ministerstva pro místní rozvoj, avšak neúspěšně. „Aby územní souhlas mohl nebo nemohl být zrušen, je významná otázka, zda stavebník byl, či nebyl v dobré víře. Tu skutečnost zkoumal krajský úřad a ministerstvo pro místní rozvoj prakticky posledních pět let,“ uvedl Černohous.

Kaiseršotová argumentovala třeba tím, že podobná sila Agrofert stavěl rok předtím i v nedalekém Chotětově. Žádal tam přitom o klasické stavební povolení, proto musel vědět, že územní souhlas nestačí.

Ministryní pro místní rozvoj tehdy byla Klára Dostálová z ANO. Reportérům ČT v SMS zprávě napsala, že nerozumí, proč se na věc ptají. Celý proces rozhodování byl podle ní striktně apolitický.

Agrofert Kaiseršotové nabízel dohodu

Marie Kaiseršotová nakonec spor poslala k soudu. Verdikt zněl v roce 2020 opět jasně — územní souhlas pro tuto stavbu nestačí. „Jak Krajský soud v Praze, tak Nejvyšší správní soud naprosto jednoznačně došly k závěru, že územní souhlas nemohl v této věci stačit, a že si toho musel být stavebník vědom. (...) Soudy tak došly k velice jednoznačným závěrům, že společnost jednat v dobré víře nemohla a územní souhlas nemohla použít,“ vysvětlil právník Transparency International Jan Dupák.

Podle Dupáka vzhledem k tomu, že v této věci rozhodoval resort pod vedením ministryně za ANO, vzniká podezření na systémovou podjatost. „Tedy tím, že je ve vedení ministerstva člověk, který nějakým způsobem souvisí s danou věcí, tak by mohl mít vliv, jakým způsobem o ní lidé rozhodují,“ dodal.

Otázku podjatosti však soud nakonec vůbec neřešil. Po volbách v roce 2021 totiž ANO a Klára Dostálová ve vládě skončily.

Agrofert Kaiseršotové opakovaně nabízel dohodu. „Dostala jsem nabídku 500 tisíc. (...) Abych mlčela a nechala je stavět dál. Jako že by tu postavili třeba to třetí silo,“ prozradila.

Sila dál fungují

Zlom nastal na podzim roku 2022. Po šesti letech bojů Kaiseršotová soudy definitivně vyhrála. Sila jsou dnes sice – lidově řečeno – černou stavbou, přesto ale fungují a dále zpracovávají tuny obilí. Co bude dál, musí rozhodnout tam, kde to vše začalo – na stavebním úřadě v Českém Brodě.

Podle Markéty Sommerové z odboru výstavby a územního plánování úřad užívání sil zakázal. Že dále fungují, údajně neví. „Stavební úřad tam provedl kontrolu a nebyly v provozu,“ tvrdí. „Vypíšeme si tam další kontrolní prohlídku na ověření těchto informací,“ dodala Sommerová.

„Provádíme pouze nezbytné kroky směřující k uchování již naskladněných plodin s cílem předejít možné zkáze již naskladněných rostlinných komodit,“ odůvodnil mluvčí Agrofertu Heřmanský.

ZZN Polabí stále může sila zlegalizovat, a to pokud se firmě podaří získat klasické stavební povolení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 19 mminutami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 36 mminutami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 57 mminutami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 2 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 2 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 3 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 4 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 6 hhodinami
Načítání...