Ředitelé by měli o provozu ve školách rozhodovat sami, shodli se Rais, Růžička a Dobšík

Nahrávám video

Sílící vlna nákazy variantou omikron komplikuje výuku ve školách. V karanténě nebo v izolaci je často velká část pedagogického sboru a v některých školách je na distanční výuku odkázána více než polovina tříd. Poslanci mají zrychleně schvalovat vládní novelu pandemického zákona a možnost vyhlášení mimořádného ředitelského volna nebo dálkové výuky kvůli covidu-19. Poslanec Karel Rais (ANO), senátor Jiří Růžička (nestr. za STAN a TOP 09) a šéf školských odborů František Dobšík se v Událostech, komentářích shodli, že je důležité, aby ředitelé měli pravomoc rozhodnout o výuce na svých školách sami.

„Domnívám se, že je dobře, že je tady ten návrh zákona, ale přichází pozdě. Je potřeba, aby se rozhodovalo na úrovni škol, a ne na úrovni ministra někde v Praze. Na druhou stranu, nelíbí se mi ten alibismus kolegy Vlastimila Válka, který hodil kompletně rozhodování, zda zavřít, či nezavřít školu, na ředitele, aniž by tam bylo propojení na hygienické stanice,“ kritizoval ministra zdravotnictví z TOP 09 opoziční poslanec Rais.

Myslí si, že s návrhem zákona by měla zároveň přijít vyhláška nebo metodický pokyn, který by definoval vazbu ředitele a příslušné hygienické stanice. „V tom vidím jeden z nedostatků. Vadí mi ta komunikace s hygienou,“ podotkl. Chápe, že kvůli nedostatku nakažených učitelů i žáků se musí přejít na distanční způsob výuky.  

„Já nestačím žasnout, pan Rais volá po tom, že ten zákon měl přijít dříve. Mluvili jsme spolu před rokem a říkal jsem, jestli něco je skutečně špatně, tak je to plošné uzavření škol, že by se mělo diferenciovat,  je to možné rozdělit po regionech, že ředitelé po školách tu situaci znají velmi dobře. Byla šance s něčím podobným přijít a teď slyším, že s něčím podobným se mělo přijít dřív,“ ohradil se místopředseda Senátu Růžička proti slovům Raise, jehož strana vládla do prosince.

Zmínil, že už před rokem a čtvrt tehdejší opoziční strany kromě toho navrhovaly vládě ANO a ČSSD také častější testování ve školách. „Netestovalo se vůbec, trvalo to neuvěřitelně dlouho. Místo toho, abychom něco udělali před rokem a čtvrt, tak jsme uzavřeli školy plošně, což bylo nejhorší rozhodnutí, které jsme mohli udělat,“ dodal Růžička.

Souhlasí s tím, že na současnou situaci ve školách se dá reagovat jedině tak, že o nich budou rozhodovat sami ředitelé. „Hygienické stanice to nezvládají a školy za ně z pochopitelných důvodů dělají hodně práce,“ zhodnotil Růžička.  

Zákon mohl být hotový dříve

Šéf školských odborů Dobšík potvrdil, že zkušenosti z praxe opravdu hovoří o tom, že hygieny nestíhají, komplikuje to výuku, protože informace se pak tříští a nejistota u rodičů je zesílena. 

„Když se vědělo, že omikron bude expandovat, tak se ta opatření mohla připravit alespoň o 14 dní dřív. Jsem přesvědčený, že od toho týmy právníků na všech těch institucích jsou a mohly intenzivněji na přípravě zákona pracovat, aby vstoupil v platnost dřív aspoň o těch 14 dní,“ myslí si Dobšík.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 1 hhodinou

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 2 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 2 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 3 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 4 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 5 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 5 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 7 hhodinami
Načítání...