Zdražování energií, krmiv, pracovní síly a v poslední době také vybíjení chovů kvůli ptačí chřipce má za následek růst cen vajec v obchodech. Na konci roku se prodávala za zhruba dvojnásobek ceny než na jeho začátku. Někteří Češi se tak snaží předzásobit a kupují více vajec, než jsou zvyklí. Obchodníci i zemědělci ale ubezpečují, že vajec je zatím na trhu dost.
Na menší farmě v Bezděkově u Klatov denně tisíc slepic snese na sedm stovek vajec. Jedno prodávají za šest korun. „Pocítili jsme o trochu větší zájem, většinou se ale vracejí stálí zákazníci,“ prozradila spolumajitelka farmy Vejce ze Šumavy Marcela Tesková.
Poptávka po vejcích roste také v Plzni. Ve farmářském obchodě U Lidušky prý lidé nakupují místo jednoho balení rovnou dvě. Cena vajec je deset korun a farmáři, kteří je do obchodu dodávají, zatím cenu nemění. „Víme, že od farmářů máme pravidelné dodávky, takže jsme jen zvýšili objednávky,“ uvedla majitelka Ivana Churavá.
Také v jednom z plzeňských potravinářských řetězců nyní sledují o pětinu vyšší poptávku po vejcích než ve stejném týdnu loni. Přičítají to zejména zprávám v médiích o možném zdražení.
„Cena zůstává stejná jako před Vánoci. Pro zdražování u našich dodavatelů není racionální důvod. Vstupy mají v podstatě na podobné úrovni, jako byly, nebo v případě energií klesají,“ uvedl ředitel komunikace prodejen Albert Jiří Maleček. Zatímco po vejcích v bio kvalitě nebo z volného výběhu je prý zájem stabilní, více teď lidé kupují velká balení po třiceti kusech.
K zásobení se není důvod, uklidňují zemědělci
V jednom z pražských obchodů nyní stojí třicet vajec 169 korun, balení po deseti kusech lidé koupí za zhruba šedesát korun. Podobné ceny jsou i na severu Čech – například v Rychnově u Jablonce nad Nisou, kde žije bezmála tři tisíce obyvatel, redaktoři České televize sehnali nejlevnější vejce za 59 korun a 90 haléřů. „Lidé je kupují více, ale není to tak, že bychom tu o ně měli rvačku. To určitě ne,“ okomentovala zástupce vedoucího prodejny Potraviny Rychnov Kateřina Melicharová.
Zemědělci uklidňují, že se lidé vejci zásobit nemusí. „Momentálně nedostatek nehrozí a věřím, že se nám podaří poptávku pokrýt. Nicméně se samozřejmě může stát, že se to projeví ve vyšší ceně,“ sdělil předseda Zemědělského svazu České republiky Martin Pýcha. Další vývoj cen bude dle zemědělců záviset mimo jiné i na vývoji ptačí chřipky v Evropě, a tedy i množství vajec na trhu.
Z původních zhruba 3,50 korun za kus se průměrná cena vejce za rok vyšplhala na bezmála šest korun za jedno. Každý Čech přitom ročně sní přes čtrnáct kilogramů vajec, což je tedy 263 vajec na jednu osobu za rok. Česko je v jejich produkci soběstačné zhruba z pětaosmdesáti procent, nejvíce vajec se do země dováží z Polska – loni to bylo 58 procent z celkového importu. Druhým největším dovozcem bylo Slovensko, následovalo Lotyšsko.
Přenos ptačí chřipky konzumací nehrozí
Část zákazníků se kvůli výskytu ptačí chřipky v Česku bojí vejce a drůbeží maso jíst. „Musím všechny uklidnit – obavy nejsou na místě. Jednak systém veterinárního dozoru při výrobě potravin je v České republice na velmi vysoké úrovni, přenos nemoci konzumací drůbežích produktů, ať už masa, nebo vajec, se navíc nikde na světě historicky nepotvrdil,“ podotkl mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.
Z největšího ohniska ptačí chřipky v Česku, Brodu nad Tichou na Tachovsku, již veterináři zlikvidovali čtyři a půl milionu vajec. Za týden utratili také dvě třetiny nakažených nosnic. Všechny testy na ptačí chřipku vyhodnocuje laboratoř Státního veterinárního ústavu v Praze.
„Momentální incidence ptačí chřipky je největší v historii, co kdy kde byla v celé Evropě. Virus je velmi infekční,“ říká vedoucí oddělení molekulární biologie Státního veterinárního ústavu Alexander Nagy. Rychlému šíření nemoci pomáhá i teplé počasí nejen v Česku, ale v celé Evropě.
S nákazou bojují i v Polsku
Pokud je výsledek testu pozitivní, nařídí veterinární správa likvidaci celého chovu. V tom na Tachovsku, kde bylo 750 tisíc slepic, již týden pracují hasiči. Podle plánu mají mít hotovo do neděle. Haly pak musí chovatel vyčistit a vydezinfikovat.
„Pak bude následovat ještě ochranná lhůta, potom teprve budeme moci naskladnit novou farmu,“ přiblížil jednatel společnosti Česká drůbež Zdeněk Pašek. Prvních 260 tisíc slepic tak majitel chovu nasadí pravděpodobně začátkem března.
S ptačí chřipkou bojují například i chovatelé v sousedním Polsku, které bylo ještě na konci listopadu označeno jako země bez ptačí chřipky. Nákaza se ale objevila a jen v prosinci museli vybít přes 750 tisíc kusů drůbeže.
Nemoc udeřila nejprve na jihu země, pak se ale rozšířila i na sever až k farmám v okolí města Lodž. Podle některých farmářů mohla být nákaza zavlečena zpoza hranic. Veterináři proto nabádají chovatele k maximální opatrnosti a dodržování hygienických předpisů.
Bendl: Věřím, že zákazník o ceně vajec spolurozhodne
„Trh zkouší, co zákazník unese,“ říká ke zdražení vajec místopředseda zemědělského výboru Petr Bendl (ODS). „Zákazník se nakonec bude rozmýšlet, kam se pro vejce vydá. (…) Věřím tomu, že zákazník spolurozhodne o tom, kde se cena nakonec bude pohybovat,“ dodal.
„No, pokud ta vejce na těch pultech vůbec budou,“ reagoval na Bendla člen zemědělského výboru Jan Volný (ANO). „V sobotu jsem byl nakupovat, potřeboval jsem jedno vajíčko do sekané. A vajíčka nebyla. Tak jsem si musel koupit nějaké zelené a to stálo asi třicet korun“.
„Myslím, že lokálně, místně a na jeden den je možné, že někde vejce nejsou. Ale nedostatek rozhodně nehrozí,“ myslí si agrární analytik Petr Havel.
Stát by měl podle Volného chovatelům, kteří jsou kvůli nákaze nuceni zlikvidovat svůj chov, nějakým způsobem pomoci. „Na to je takzvaný nákazový fond, ze kterého by se mělo toto pokrývat,“ myslí si. „To není otázka nákazového fondu. Situace je taková, že dodržuje-li někdo ta veterinární opatření, (…) pak má každý z postižených nárok na kompenzace – nejen na náklady spojené s utracením zvířat, ale také na náklady na deratizaci, dezinfekci a podobně,“ oponoval Bendl.
Podle evropské a české legislativy má chovatel, jehož zvířata chytla „zvláště nebezpečnou nákazu“, automaticky nárok na náhradu za jejich likvidaci, podotkl Havel. „Bez ohledu na to, kolik peněz je v nákazovém fondu, nebo není,“ doplnil.
