Propad porodnosti je dramatický, říká demografka

Nahrávám video

V Česku se loni narodilo nejméně dětí v historii země – bylo jich zhruba 84 300. Vedoucí katedry demografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Jiřina Kocourková označuje propad za „dramatický“. Je za ním prý změna reprodukčních plánů i ekonomická nejistota. Česko prý zažívá stejně intenzivní pokles porodnosti a plodnosti jako v 90. letech po listopadové revoluci a změně režimu.

Podle Kocourkové porodnost klesá již třetím rokem, což je výsledkem dvou faktorů – poklesem počtu žen v reprodukčním věku, tedy slabšími ročníky z první poloviny 90. let, i intenzitou rození dětí. V druhé polovině 90. let byla početnost těchto ročníků ještě výrazně nižší, takže nelze do budoucna očekávat výrazný nárůst, dodává SYRI, který se tématu také věnuje.

Prý to kopíruje evropské trendy, až do roku 2021 jsme se ale vývoji v západní a severní Evropě vymykali. „Desetiletí před nástupem epidemie covidu u nás probíhal plynulý růst úhrnné plodnosti až k vrcholu 1,83 dítěte na jednu ženu. V roce 2021 jsme byli na vrcholu Evropy, proto ten rychlejší a dramatičtější propad,“ popisuje Kocourková.

Nahrávám video

Podmínky byly podle expertky příznivé jak pro mladé ženy k založení rodiny, tak pro starší matky k tomu, aby měly dalšího potomka. Pravděpodobnost, že budou mít bezdětní dítě, byla 90 procent. Za zvýšenou porodností bylo z téměř čtvrtiny narození třetích dětí, za poklesem po roce 2021 pak z víc než poloviny nenarození prvního dítěte.

Ekonomické důvody

Pokles byl podle Kocourkové s velkou pravděpodobností vyvolán zhoršenými ekonomickými podmínkami. „Je to výsledek situace z roku 2023. Je potřeba si uvědomit, že roky 2022 a 2023 byly pro naši populaci nejtíživější z hlediska vysoké inflace, energetické krize,“ vypočítává důvody „dramatického propadu“. Loni byla úhrnná plodnost 1,37 dítěte na jednu ženu.

Ekonomické důvody jsou jedna věc – dříve prý bylo narození dítěte intuitivní, teď musí být pečlivě naplánováno. Čísla však ukrývají ještě hlubší a komplexnější problémy, které patrně představují širší hodnotovou změnu, podotýká Kocourková. Odrazit se prý lze od technologického pokroku, který mění seznamování a tím i partnerské vztahy.

„Mladí lidé se seznamují rychleji, povrchněji, obtížněji,“ říká s tím, že proti dlouhodobějším závazkům vystupuje řada jiných podnětů a cílů včetně zážitků nebo cestování. „My už v našich výzkumech vidíme, že hodnota rodiny a rodičovství klesá. Už to není tak automatická povinnost, jako byla pro předchozí generace,“ podotýká demografka.

Jako v devadesátkách

Přesto prý pokles připomíná 90. léta. „Nabízí se velká paralela s tím, co se odehrálo v 90. letech. Propad je stejně intenzivní jako na počátku 90. let. Tehdy došlo k zásadním změnám po změně politického režimu a následné ekonomické transformaci. Umožnilo to prosazení nových hodnot. Mladí mohli volit jiné alternativy než jen rodičovství,“ uvedla Kocourková nedávno v Senátu.

Vedle této „váhavosti“ ohledně rodičovství se objevují i problémy s neplodností. „Asi 20 procent mladých lidí řeší problém s neplodností. (…) Čím více budou ženy odkládat rodičovství do vyššího věku, tím větší hrozí riziko neplodnosti a nutnosti se spoléhat na asistovanou reprodukci,“ říká Kocourková.

Nevyrovnané počty narozených dětí tak podle Kocourkové budou ovlivňovat další systémy, jako školské či pracovní. „Dlouhodobějším dopadem je urychlení demografického stárnutí zespodu věkové pyramidy,“ říká.

Ve druhé polovině 80. let minulého století se rodilo podle údajů Českého statistického úřadu ročně kolem 130 tisíc dětí. O deset let později jich bylo zhruba 90 tisíc. Poté počet postupně rostl, v letech 2017 a 2018 se dostal na 114 tisíc. Pak zas klesal. Předloni přišlo na svět zhruba 91 tisíc chlapců a děvčat. Loni jich bylo zhruba 84 300. Podle výsledků výzkumu Masarykovy univerzity Současná česká rodina mezi lety 2020 a 2022 ubylo lidí, kteří chtěli děti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 2 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 3 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 3 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 4 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 5 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 6 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 7 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 9 hhodinami
Načítání...