Proč dnes tolik dětí špatně mluví? Může za to výchova, ale i pozdní diagnóza

Nahrávám video

Šišlání, ráčkování, komolení slov či koktání trápí dnešní děti čím dál více. Podle statistik v Česku roste počet těch, kteří dochází kvůli potížím s mluvením a výslovností k logopedovi. Rozpoznání problému je dnes lepší než v minulosti, ale mnohdy rodiče nebo pediatři dobře vadu řeči neodhadnou a s péčí se začne zbytečně pozdě. Ambulance klinických logopedů jsou navíc přetížené a rodiče dlouho čekají, než se na jejich dítě dostane řada, někde to trvá klidně i půl roku.

„Dětí s vadou řečí přibývá hlavně tím, že už od malička dostávají do rukou hodně prostředků, které my jsme neměli – mobilní telefony, tablety, počítače. Rodiče na ně nemají tolik času, jako měli na nás,“ upozornila školská logopedka Kateřina Denemarková z Asociace logopedů ve školství.

Expertka dále dodala, že dětem se i málo zpívá a čte a málo se s nimi mluví. Na druhé straně ale odhalených řečových poruch u dětí přibývá i proto, že se zlepšila jejich diagnostika. „Třeba se více diagnostikují vady, které byly dříve považovány za to, že dítě má třeba nějakou lehkou mentální retardaci, ale je to třeba řečová vada, která tak vypadá. Je to například vývojová dysfázie, kdy dítě nejen, že špatně mluví, ale ani nerozumí tomu, co se mu říká, proto má velké problémy a vypadá, že to souvisí s intelektem, ale nesouvisí,“ popsala logopedka.

Klinická logopedka Jana Ciborová zároveň upozorňuje, že příčiny většiny řečových poruch jsou genetické, neurologické nebo vývojové.

Když dítě ale nevyslovuje správně nějaké hlásky, tak je to podle Denemarkové tím, že se dětem dospělí tolik nevěnují. „Je to prostě takový fenomén doby, kdy rodiče pracují od nevidím do nevidím. Ale třeba vývojová dysfázie, která je velmi složitá řečová porucha, tak to je neurovývojová porucha a je vlastně také způsobena životním stylem, tím co jíme, jak žijeme, v jakém prostředí žijeme,“ nastínila Denemarková. V této souvislosti rovněž zmínila, že je i řada dětí, které třeba nemají tak úplně vyvinutou centrální nervovou soustavu. Podle Ciborové je vývojová dysfázie především specifická neurovývojová porucha.

Příčiny různých vad řeči je ovšem možné hledat třeba i v dědičnosti, předčasném narození i v poruchách sluchu či zraku. Vedle nedostatku času rodičů to mohou být podle odborníků i naopak přehnané nároky na dítě.

Špatně vyslovené hlásky

Jednou z nejčastějších poruch, se kterou se logopedové u dětí setkávají, je patlavost (dyslalie), kdy dítě špatně vyslovuje některé hlásky. Na počátku školní docházky má okolo čtyřiceti procent dětí odchylky artikulace. „Také si myslím, že je to jedna z nejjednodušších poruch řeči, která se dá odstranit,“ dodala Denemarková. V mnoha případech může být podle Ciborové terapie náročná a dlouhodobá, zvlášť pokud je vada fixovaná nebo kombinovaná s dalšími obtížemi.

Výslovnost každé hlásky má však svůj čas a fyziologickou posloupnost. „Jsou hlásky, které jsou jednoduché, zpravidla to bývají samohlásky a hlásky, které nepotřebují tolik artikulačních neobratností. Hlásky R, L a Ř jsou nejtěžší, děti by je měly zvládnout, než jdou do základní školy,“ poznamenala Denemarková.

Podle logopedky je chyba, když se rodiče nebo prarodiče snaží učit vyslovovat tyto hlásky už malé děti. „Může to sklouznout k tomu, jak se snaží, tak to začnou vyvozovat na nesprávném artikulačním místě a to je potom těžší vadu odstranit,“ upozornila.

Problémem může být i šišlání na děti. „Řečový mluvní vzor je velmi důležitý, ale takové trošku šišlání – úplně bych to neodsuzovala, je to takové to mazlivé mluvení na malé děti, ale později by si na to rodiče měli dávat pozor,“ poznamenala logopedka.

Děti může například trápit i koktavost, která patří do poruch plynulosti řeči. Za kritické období se dá podle odborníků označit věk kolem 3,5 roku dítěte, kdy se nejčastěji začínají objevovat příznaky. Koktavost může vzniknout ale kdykoliv i během dospívání, její vznik později než kolem šestého roku je už spíše vzácností.

Společně s koktavostí patří mezi poruchy plynulosti řeči také breptavost. Vyskytuje se okolo 2,3 procenta dětí i dospělých s tím, že se objevuje až okolo sedmého roku dítěte, což je později než u koktavosti.

Kdy vyhledat pomoc?

U dětí je podle odborníků velmi důležité na jednoduchých vadách začít pracovat už v mateřských školkách. „V rámci logopedické prevence by učitelky měly pracovat na přirozeném rozvoji řeči, a pokud jsou erudované, tak se dá mnoho věcí v tomto zachránit. Kolem třetího roku, pokud dítě třeba nemluví vůbec, nebo používá jenom citoslovce nebo velmi málo slov, tak už by rodiče měli zbystřit,“ apeluje Denemarková.

Ideálním věkem, kdy navštívit logopeda, je okolo čtyř až pěti let. „U mnoha dětí je však nezbytné zasáhnout mnohem dříve, například už kolem dvou až tří let, pokud se řeč nevyvíjí,“ říká Ciborová. S přibývajícími roky se nesprávná výslovnost fixuje, a pokud je vada vážnější, musí kvůli tomu děti nastupovat do školy o rok později.

Logopedické vady a poruchy řeči jsou podle školní inspekce jedním z nejčastějších důvodů odkladu povinné školní docházky, na prvním místě je pak celková nezralost dětí. Děti se špatnou výslovností mohou mít ve škole problémy nejen se čtením a psaním, ale také s počítáním. Nejčastěji bojují podle učitelů se sykavkami C, S, Z a s R a Ř.

Když pak děti nastoupí do školky nebo školy, mohou se dostat ke školskému logopedovi. Ten pracuje jenom s těmi, které jsou školou a školkou povinné. Mezi jeho činnosti patří například také informování a podpora rodičů žáků s vadou řeči nebo diagnostika na úrovni aktivního vyhledávání rizikových znaků, takzvaná depistáž. Podle statistiky ministerstva školství mělo závažné vady řeči v minulém školním roce více než 12 400 žáků běžných základních škol.

Pokud ale rodiče vývoj řeči u dítěte zanedbají a vady nejdou přehlédnout, je dobré navštívit klinického logopeda, který pracuje s celým spektrem problémů od narození až do stáří. Problém však je, že je jich nedostatek a získat termín v jejich ambulanci může trvat i půl roku a více. Podle zprávy Asociace klinických logopedů z listopadu 2024 je v Národním registru poskytovatelů zdravotnických služeb 835 klinických logopedů.

Za přeplněnými ambulancemi logopedů mohou být vedle dětí také dospělí, kteří chtějí zdokonalit své jazykové dovednosti. Záleží však, jakou řečovou vadu mají. „Jde s tím něco dělat, ale musí tomu věnovat čas a spoustu energie,“ doplnila Denemarková.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 2 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 2 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 2 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 4 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 4 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 5 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 6 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 8 hhodinami
Načítání...