Proč Češi nevolili? Postrádali velký politický střet, krajům navíc nerozumí

Češi rozhodli o složení krajských zastupitelstev, hlasování se ale neodehrávalo ve velkém počtu; k urnám zamířilo jen něco přes třetinu oprávněných voličů. Podle expertů a výstupů z průzkumu pro Českou televizi za nízkou účastí stojí relativně poklidná kampaň, která nenabídla ostrý střet vlády a opozice, a nízké povědomí Čechů o tom, k čemu kraje vlastně jsou.

V krajských volbách mohlo letos rozhodovat přibližně sedm a půl milionu oprávněných voličů, přičemž pouhé tři kraje – střední Čechy, jižní Morava a Moravskoslezský kraj – se na tomto čísle podílí bezmála z poloviny a dohromady mohou vygenerovat tři a půl milionu voličů. Naopak nejmenší kraje podle počtu obyvatel představuje Vysočina s přibližně půl milionem lidí, do Libereckého kraje se jich počítá zhruba o 70 tisíc méně a hobitem mezi regiony je Karlovarský kraj s necelými 300 tisíci lidmi.

Šanci promluvit do podoby regionální politiky ale využila jen menšina z nich; volební účast v krajských volbách dosáhla 34,6 procenta, což je ještě méně než před čtyřmi lety (36,9 procenta). A důvodů je hned několik. 

První důvod: Absence vyhroceného střetu

„Potvrzuje se železné pravidlo českého politického cyklu: nejsilnější vládní strana, která nese zodpovědnost, za to platí v krajských volbách,“ komentoval volební propad občanských demokratů před čtyřmi lety jejich tehdejší předseda Petr Nečas.

ODS v roce 2012 vedla centrální vládu už pátým rokem (s přestávkou Fischerovy úřednické vlády) a nepodařilo se jí vyhrát dvoje krajské volby za sebou; před čtyřmi lety ještě opoziční sociální demokracie pojala volby jako referendum o politice trojkoaličního kabinetu ODS – TOP 09 a Věcí veřejných a varovala mimo jiné před církevními restitucemi. Vyhrála v deseti krajích a v jedenácti obsadila hejtmanské křeslo.

V roce 2008 pak tehdejší šéf ČSSD Jiří Paroubek spolu se stínovým ministrem zdravotnictví Davidem Rathem dokázali pro Lidový dům získat dokonce všechny kraje v republice, když místo regionálních témat v předvolební kampani tematizovali celorepublikovou otázku regulačních poplatků ve zdravotnictví – a slíbili je zrušit. Pro tehdejší rozhodnutí českých voličů se vžilo označení oranžové tsunami.

Volební kampaň ČSSD v roce 2006
Zdroj: Michal Doležal/ČTK

Politolog Tomáš Lebeda z olomoucké Palackého univerzity nyní uvádí, že aktuálnímu hlasování podobný vyhrocený střet mezi vládou a opozicí chyběl, protože hlavními konkurenty se stala obhajující ČSSD a její vládní partner ANO, což se poznamenalo i na voličské účasti.

„Motorem účasti v krajských volbách je postoj k celostátní politice. Toto byly volby, které nejsou nijak vypjaté mezi vládou a opozicí, dvěma favority jsou strany vládní koalice a není se čemu divit, že v atmosféře méně napjatých voleb přijde méně voličů,“ vysvětluje Lebeda relativní nezájem Čechů o krajské hlasování a pro srovnání upozorňuje na osm let starou oranžovou vlnu, kdy vyhrocená zdravotnická kampaň přivedla k urnám 40,3 procenta voličů, tedy nejvíc v historii krajských hlasování.

Druhý důvod: Neschopnost kraje docenit

Za nízkou účastí u voleb stojí ale i zásadnější věc než mediální prezentace volebního střetu a vypovídají o tom i data z exkluzivního šetření, které těsně před hlasováním pro Českou televizi vypracovala agentura Median. Čechy totiž kraje příliš nezajímají: nevědí, kdo v nich vládne ani k čemu jsou.

Podle zmiňovaného průzkumu jen třináct procent oslovených dokázalo správně určit dosluhující krajskou koalici, třiatřicet procent ji určilo špatně a čtyřiapadesát procent respondentů přiznalo, že vládní strany nezná. Sociolog Daniel Prokop v této souvislosti dodává, že oslovení voliči ve svých odpovědích do krajských vlád bezděčně delegovali občanské demokraty, kteří ztratili vládu nad kraji před osmi lety, i hnutí ANO, které kandiduje poprvé až letos.

Znáte strany, které vládnou ve vašem kraji?
Zdroj: Median

„Nízká znalost je jeden z důvodů nízké účasti a důsledkem malého zájmu o krajskou politiku,“ upozorňuje Prokop. Čtyřicet procent lidí, kteří k urnám nezamířili, vysvětlili svou neochotu hlasovat tím, že neví, koho mají volit, dalších dvanáct a půl procenta se hájilo také argumentem, že pravomocem krajů nerozumí.

„Jen šest procent lidí řeklo, že má podrobné informace o kompetencích a pravomocích krajských vlád. To ukazuje, že schopnost efektivně participovat (na volbách) je omezená,“ dodává zmíněný sociolog – a stejně mluví i olomoucký politolog Lebeda. „Politická gramotnost je v České republice dlouhodobě nízká, ale s kompetencemi občana úzce souvisí. A jestliže nerozumím politice, jak kvalitně můžu participovat na politickém procesu?“

Důvody neúčasti u voleb
Zdroj: Median

Regionální geograf z Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity Pavel Chromý pak z neporozumění krajům viní právě ono hledání politicky vyhrocených kampaní. „Politikům se podařilo volební mapu krajů převálcovat a přesvědčovat voliče, že je to politická záležitost. Selhávaly krajské elity, které se nechaly ovlivnit vějičkou politiky, místo aby budovaly regionální komunitu,“ dodává s tím, že úkolem krajů přece není vykonávat politiku, ale především budovat a spravovat region. 

ANO přišlo o 26 procent hlasů

Nízká účast výrazně poškodila vítězné hnutí ANO. Z průzkumu Medianu pro Českou televizi vyplývá, že z lidí, kteří nešli k volbám, by ANO volilo 26 procent občanů. V případě volební účasti kolem 40 procent by tak ANO získalo možná 22 až 23 procent hlasů, vypočetl sociolog Prokop. 

Podle něj však neúčast u voleb nejvíce poškodila TOP 09 a Piráty. Nevoličů, kteří byli schopni v průzkumu říct stranu, kterou by v případě účasti volili, bylo u každé z těchto dvou stran deset procent. 

Jak by volili neúčastníci voleb
Zdroj: Median
  • Výzkum motivací a struktury voličů realizovala agentura MEDIAN. Finální vzorek představoval 2137 respondentů (minimálně 150 respondentů v každém kraji kromě Prahy). Vzorek je reprezentativní pro jednotlivé kraje i pro celou populaci ČR. Kvótní výběr v rámci kraje byl podle pohlaví, věku, vzdělání, velikosti místa bydliště. Sběr dat a jejich zpracování proběhl ve dnech 3. - 7. října 2016.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 2 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 3 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 3 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 4 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 5 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 6 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 7 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 9 hhodinami
Načítání...