Úsporný balíček a reforma penzí by podle Davida Marka, ekonomického poradce prezidenta, mohly přinést likvidaci strukturního rozpočtového salda v dalších třech letech. Většinu vládních opatření vnímá jako důležitý krok. Ekonomka Danuše Nerudová varuje před blížícím se „nárazem do zdi“ a apeluje na dlouhodobou strategii. Sociolog Stanislav Biler v Událostech, komentářích řekl, že kabinet by nemusel přistupovat k drastickým krokům, kdyby strany koalice i opozice nezrušily superhrubou mzdu.
Koalice doladila poslední detaily úsporného balíčku. Podrobnosti slyšel od ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) prezident Petr Pavel ve středu, ve čtvrtek před polednem se je dozví zbytek země. Podrobnosti kabinet do té doby tají, jasné je pouze výrazné seškrtání dotací nebo změny v sazbách DPH.
Kromě toho vláda ve čtvrtek představí i důchodovou reformu. Ta by podle kabinetu měla fungovat desítky let, debaty o ní se proto protáhly a budou ještě pokračovat.
Podle poradce prezidenta a člena NERV Davida Marka jsou plánované změny „nejdůležitější za posledních mnoho let“. V oblasti ekonomiky je považuje v mandátu současné hlavy státu za ty vůbec nejvýznamnější, a proto chce jeho kancelář jednotlivé body detailně řešit s vládou a dalšími zákonodárci.
„Je to důležité z toho důvodu, že nyní si můžeme diktovat způsob a tempo reforem sami. Pokud věci zajdou příliš daleko, jako například před deseti lety v Řecku, tak už je vám léčba diktována finančními trhy, ratingovými agenturami a Mezinárodním měnovým fondem,“ upozornil Marek s tím, že nyní je správná doba a vláda má „komfort“ na to představit reformy rozložené do dalších tří let tak, aby byla opatření provedena dobře a s minimálními dopady na ekonomiku.
Pět minut po dvanácté, říká Nerudová
S konstatováním, že na reformy je čas, nesouhlasí ekonomka Danuše Nerudová. Myslí si, že žádná vláda za třicet let neměla odvahu učinit důležité reformy, které by směřovaly za horizont více než jednoho volebního období. Co se týče nynějších změn, s narážkou na ohlášený čas vládní tiskové konference se domnívá, že přichází „pět minut po dvanácté“. „Trajektorie zadlužování je naprosto děsivá,“ podotkla.
„Uslyšíme celou řadu opatření, které se nebudou možná někomu líbit. Ale je třeba nahlas někomu říct, že náraz do zdi se blíží,“ apelovala Nerudová v Událostech, komentářích. Otočit směr podle ní není otázka jednoho či dvou státních rozpočtů, ale vyžaduje dlouhodobou strategii, která podle ní bohužel v české politice stále chybí. I přesto ale vítá snahu vlády a doufá v představení zásadních změn.
„Je snaha odstraňovat ty základní nespravedlnosti, které panují v důchodovém systému. Vidím snahu konsolidovat výdaje, ale žádný návrh není ještě znám. Vítám, že není jenom snaha zvyšovat daně, ale i šetřit na výdajové straně,“ ocenila možné změny, které má kabinet představit. Za nejzásadnější považuje nutnost seškrtání některých dotací, které podle ní v současné podobě pokřivují ekonomiku.
Biler: Zrušení superhrubé mzdy byl rozběh proti zdi
Sociolog a publicista Stanislav Biler si myslí, že debata o konsolidaci financí je ze všeho nejvíc způsobená nekompetentností vládních i opozičních stran, které v minulém volebním období směr k většímu zadlužování samy nastartovaly.
„Když se mluví o tom, že nám hrozí náraz do zdi, tak je třeba říct, že do ní narazíte jen tehdy, pokud běžíte. Politici před námi zapomněli říct, že to byly jejich strany, které se proti té zdi rozběhly,“ řekl v narážce na prosazení zrušení superhrubé mzdy, kterou v minulém volebním období schválily ODS, ANO a SPD. Bez tohoto opatření by podle něj státní kasa měla 120 miliard navíc.
„Co vláda teď tak hystericky hledá v desítkách opatření, je jen zoufalá snaha zalepit díru, kterou si sami způsobili,“ říká. Kabinet dle něj nyní hledá způsoby konsolidace, které budou bolet celou společnost. „A to jen proto, aby si pojistili svůj volební elektorát, protože na zrušení superhrubé mzdy nejvíc vydělaly vysokopříjmové skupiny obyvatel,“ doplnil.
Tři roky jsou dle Marka adekvátní, Nerudová by raději rychlejší změny
Domnívá se rovněž, že představení opatření nemusí znamenat zlomový moment pro českou ekonomiku, protože se proti nim velice snadno může zvednout společenská nevole, kvůli které za tři roky může přijít k moci vláda, která dlouhodobou snahu nynějších zákonodárců smete ze stolu.
Naopak ekonom Marek vidí plánované vládní změny optimisticky. Kabinet podle něj téměř v polovině případů vychází z doporučení NERV. „Zásadní je, že vláda nechce snižovat pouze o sedmdesát miliard korun, ale akceptuje zvýšení výdajů, které byly schváleny v poslední době. Jde hlavně o závazek výdajů na obranu a zvýšení platů ve školství,“ míní.
Právě rozložení opatření na další tři roky sám považuje za ideální, zatímco Nerudová by přistoupila k rychlejším změnám. „Činí nároky na konsolidaci 120 miliard korun v prvním roce, což je právně. Pokud další dva roky doručí dalších sedmdesát miliard korun, tak prakticky zlikviduje strukturální rozpočtové saldo. Rozložit to na tři roky je adekvátní,“ je přesvědčen Marek.
