Tisíce hnízd jiřiček ročně podle ornitologů shodí Češi ze svých domů. Nejčastěji se to děje při zateplování a dalších rekonstrukcích – zejména na podzim, kdy jsou hnízda prázdná a na domech se před zimou dohání řada oprav. Likvidace hnízd bez povolení je v rozporu se zákony, úřady ale oficiální žádosti téměř nedostávají. Chráněné jiřičky si svá hnízda často staví pod římsami domů, pod balkony nebo střechami.
Ornitolog Ondřej Sedláček viděl už hodně následků zničených hnízd. „V záchranné stanici jsme třeba měli případ, kdy lidé chtěli zničit hnízdo i s mláďaty, která byla uvnitř,“ popisuje. Likvidace hnízda i s ptáčaty přitom české právo považuje za trestný čin týrání zvířat.
Na podzim jsou hnízda prázdná. I taková likvidace je ale v rozporu se zákonem a lidem může hrozit pokuta až sto tisíc korun. Sedláček, který je činný také v obecně prospěšné společnosti Ochrana fauny ČR, připomíná, že jiřičky jsou chráněné a lidé nesmí žádným způsobem ohrožovat je ani místa, kde žijí. „Spousta lidí to bohužel neví, nebo je jim to jedno a hnízdo shodí, protože jsou hákliví na novou fasádu,“ vysvětluje Sedláček.
S tím souhlasí i ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek. „Děje se běžně, že lidé hnízda sami likvidují. My samozřejmě o všech případech nevíme, ale podle mých odhadů jsou to tisíce shozených hnízd za rok,“ uvádí.
Nelegální shozy ornitologům reportují i sami lidé. „Často nám volají s tím, že jejich sousedé pravidelně každý rok shazují hnízda, a oni chtějí vědět, jak jim to mají rozmluvit nebo co s tím mají vůbec dělat,“ říká Vermouzek.
Stopa na fasádě
Podle ornitologů lze poznat, když lidé hnízda likvidují na vlastní pěst – po shozených příbytcích zbyde na fasádě stopa od hlíny ve tvaru kružnice. Sami ornitologové totiž jednotky hnízd likvidují, a to když lidé podají oficiální žádost. Monitorovat situaci jim pomáhají také amatérští ornitologové, kteří jim případy, na které sami narazí, hlásí.
Oficiálně se má nejprve podat žádost o povolení k odstranění hnízda k příslušnému úřadu. Podle Sedláčka ji ale v Česku podává jen velmi málo lidí. Čísla, která obdržela ČT od oslovených obcí s rozšířenou působností, na které tyto žádosti putují, jeho slova potvrzují. Například v Karlových Varech, v Karviné, Děčíně nebo Ústí and Labem nemají ani jednu, v Kladně nebo Teplicích jednu. V Karviné si podle mluvčího Lukáše Hudečka nepamatují, že by kdy nějakou měli.
Podle ornitologů není mnohdy nutné hnízdo hned odstraňovat. Ke zmírnění negativních dopadů hnízdění podle nich existuje mnoho opatření, jako například podložky, které je možné namontovat asi třicet centimetrů pod hnízdo tak, aby se v něm trus mohl zachycovat a dál neznečišťoval fasádu. „Stačí i dřevěné prkénko pod hnízdo, které jednou za čas smetete,“ nastiňuje Vermouzek.
Nový domov
Ornitologové mohou také pomoci najít pro jiřičky nové, alternativní hnízdiště. V obcích to jsou třeba kravíny, ve kterých se jiřičky s pomocí ornitologů můžou nově zabydlet. Pomoct můžou i umělá hnízda, ta se umístí třeba pod most, kde nikomu nepřekáží. V Česku už funguje také několik „jiřiččích věží“, domků na vysoké noze s výklenky, ve kterých můžou jiřičky postavit nová hnízda. Ty se umisťují zpravidla na sídlištích nebo jiných zástavbách s mnoha hnízdišti.
Existují ale i lidé, kteří chtějí jiřičky do svých domů naopak přilákat. „Volají nám a říkají, že si koupili umělá hnízda a co ještě můžou udělat pro to, aby se u nich jiřičky usídlily,“ vypráví Vermouzek. Někteří se pak přímo chodí s ornitology radit, jak to udělat právě při přestavbách domů. „Když se zatepluje dům, je možné udělat nejdřív čtyři patra lešení místo pěti, aby mohly jiřičky svá mláďata pohodlně dokrmit, když jsou zrovna v hnízdě. A teprve, když je správný čas, se hnízdo s naší pomocí šetrně shodí a dodělá se poslední patro,“ popisuje Sedláček jedno z možných řešení.
