Přes 25 tisíc dětí dostalo obědy zdarma. Přibývá rodin, které je nemohou zaplatit

V letošním školním roce zaplatily organizace podpořené Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) obědy více než 15 tisícům dětem po celé republice. Dalším téměř 10 tisícům žáků je uhradil program Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). Mezi žádostmi o podporu se vedle samoživitelů nyní častěji objevují i úplné rodiny, kterým na školní obědy nezbývají peníze.

Organizace, které podporují stravování žáků s dotační pomocí od MŠMT, v letošním školním roce zaplatily obědy více než 15 tisícům dětí z více než 1200 škol. Například v organizaci Women for Women (WFW) je to v meziročním srovnání o 15 procent více. „Máme o zhruba 2000 více dětí a skoro o 100 více registrovaných ZŠ/ŠJ. Letos jsme zaplatili obědy pro 14 500 dětí v hodnotě 78 milionů korun,“ uvedla pro ČT Lenka Vodná, marketingová ředitelka W4W.

Charitativní projekt Patron dětí, který se k dotačnímu programu MŠMT přidal na začátku kalendářního roku 2023, podpořil od té doby celkem 847 dětí. V předchozích letech ale školní obědy žákům dotoval z peněz od drobných dárců. „Nárůst počtu rodin žádajících v rámci projektu Patron dětí o pomoc s úhradou školních obědů rychle stoupá. V roce 2021 jsme podpořili 293 dětí, v roce 2022 celkem 846 dětí a k dnešnímu dni už to bude cca 1250 dětí,“ vyčíslila provozní ředitelka organizace Svatava Poulson.

Ministerstvo školství na dotování obědů rozdělilo zmíněným organizacím 100 milionů korun. „Školní stravování žáků a žákyň základních škol, jejichž rodina se ocitla v nepříznivé finanční situaci, podporuje MŠMT už od roku 2016. Zájem o dotaci rok od roku stoupá, a to ve všech krajích,“ uvedla k situaci tisková mluvčí MŠMT Aneta Lednová.

„V roce 2021/2022 bylo podpořeno díky projektu Obědy do škol celkem 929 škol, v aktuálním školním roce je zatím podpořeno 1204 školských zařízení,“ říká mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) Jakub Augusta s tím, že díky zmíněnému projektu ministerstva dostalo obědy letos téměř 10 tisíc dětí. Na tuto formu pomoci však mají nárok jen rodiny v hmotné nouzi. V současnosti se ho účastní všechny kraje, které následně skrze své úřady finance přerozdělují do zapojených škol.

Od letošního února mohou školy díky aktualizaci vyhlášky, která určuje cenový strop za jídlo ve školách, zvednout cenu oběda až o 20 procent. Část z nich k navýšení cen přistoupilo hned po této novele. Od září zdraží obědy například na základních školách v Českých Budějovicích, Jihlavě nebo Zlíně. „Rozhodli jsme se pro zdražování, už jsme to oznámili rodičům, od prvního září budeme zdražovat o dvě koruny. Domluvili jsme se tak s vedoucí jídelny, protože současné ceny jsou tak vysoké, že to nejsme schopni zaplatit,“ uvedl například ředitel ZŠ Oskara Nedbala Miroslav Poláček s tím, že růst cen potravin a energií musí do ceny oběda promítnout.

Problém s úhradou obědů mají častěji i úplné rodiny

Podle Patrona dětí a WFW je neschopnost rodin platit dříve běžné výdaje rodinného rozpočtu způsobena složitou ekonomickou situací. „Navýšení počtu žádostí je způsobeno vysokými náklady na základní životní potřeby, nárůstem cen zboží atd. Rodiny, kterým se životní náklady výrazně navýšily, se musí uskromnit,“ uvedla ředitelka Patrona dětí Svatava Poulson.

Rozšiřuje se i okruh žadatelů. Zatímco dříve podporu využívaly převážně matky samoživitelky, dnes o ni žádají i úplné rodiny. „Pedagogové se na nás nyní obrací i s tím, že by rádi registrovali děti, kterým rodiče doposud obědy platili, ale nyní již na školní obědy nemají. Kromě nárůstu ze strany samoživitelů se nám tak rovněž navýšil i počet úplných rodin, které přes školu o zapojení se do projektu žádají,“ uvedla marketingová ředitelka W4W Lenka Vodná.

Zatímco o peníze z programu MPSV Obědy do škol mohou žádat pouze rodiny v hmotné nouzi skrze úřady práce, příspěvek z programu Obědy pro děti, na kterém spolupracují organizace Patron dětí a W4W s MŠMT, mohou získat i rodiny, které oficiálně stanoviska hmotné nouze nesplňují. V obou případech ale pro získání podpory platí věkové omezení – v programu Obědy do škol může příspěvek získat pouze dítě ve věku od 3 do 15 let, projekt MŠMT se zase zaměřuje na základní školy. Děti, které podmínky nesplňují, mohou dále žádat u zmíněných neziskových organizací, které žádosti posuzují individuálně a podporu vyplácejí z peněz od dárců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 31 mminutami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 49 mminutami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 1 hhodinou

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 2 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 3 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 4 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 4 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 6 hhodinami
Načítání...