Požár Pernštejnu před dvaceti lety byl impulsem pro lepší zabezpečení památek

Nahrávám video

Jeden z nejznámějších moravských hradů Pernštejn před dvaceti lety poničil požár. Komplikací tehdy byl nedostatek vody i nedostupnost památky. Obnova poničené historické sýpky a brány přišla na téměř šedesát milionů korun, součástí rekonstrukce bylo také vybudování nových rozvodů vody. Požár se stal impulsem k lepšímu zabezpečení všech památek. Hrady a zámky jsou dnes podle památkářů proti podobným katastrofám pojištěné a přibývá i protipožárních prvků.

Nejčastějšími příčinami požárů památek jsou podle mluvčí Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru Kláry Ochmanové nedbalost, technická závada, vadné komíny a úmyslné zapálení. V případě Pernštejna se přesnou příčinu nepodařilo zjistit, nejspíš se samovznítily nátěrové hmoty.

Protipožární ochranu památek má zajistit memorandum, které v minulosti podepsala ministerstva kultury a vnitra s hasiči. „Každý rok je vybráno deset památek, na kterých probíhají kontroly. Ty se pak vyhodnotí a vzniknou návrhy na zlepšení,“ nastínila Ochmanová. Hasiči v jednotlivých krajích podle ní i sami provádějí na památkách kontroly a cvičení.

Cisterny se dostaly jen na první nádvoří

Požár na Pernštejně před dvaceti lety vypukl někdy v noci, ohlášen byl před šestou hodinou ráno, a když dorazili první hasiči, byla už historická střecha sýpky v centrální části hradu celá v plamenech. Přes veškerou snahu hasičů zůstaly z velké části této budovy jen obvodové zdi, oheň zničil většinu z tisícovky sbírkových předmětů umístěných v depozitáři v podkroví sýpky.

„Paní kastelánka (manželka kastelána, pozn.) obětavě vbíhala do těch částí, které plameny ještě nepohltily, a snažila se zachránit, co šlo. Vynesla tak z útrob sýpky i nejstarší podobiznu hradu. Museli jsme na ni pak dohlédnout, aby si neublížila,“ vylíčil po letech velitel hasičského zásahu Zdeněk Melkes.

Cisterny se nemohly dostat dál než k prvnímu nádvoří. Voda na hašení se přiváděla z kilometr vzdálené nádrže z podhradí a také přivážela cisternami od tři kilometry vzdáleného rybníka v obci Nedvědice. Do záchrany Pernštejna se zapojilo přes sto dvacet hasičů ze dvou krajů, zásah nakonec trval třiatřicet hodin. Poslední hasiči odjeli od hradu až 16. dubna kolem třetí hodiny odpoledne.

Většinu hradu se podařilo před ohněm uchránit, opravy zničené čtvrté brány a zejména sýpky skončily v prosinci 2009. Obnova obou objektů přišla na téměř šedesát milionů korun, které ale z části posloužily i k výrazné přestavbě sýpky, jejíž velká část nebyla před požárem využívaná. Nyní je v ní hlavní víceúčelový sál, kde se dají pořádat koncerty, výstavy nebo společenská setkání, v sýpce vznikla také expozice přibližující život služebnictva ve šlechtických sídlech. Součástí rekonstrukce bylo také vybudování nových rozvodů vody.

Čerpadlo, požární hlásiče a lepší pojištění

„Je tady osmnáct metrů hluboká šachta plná vody. Hasiči řekli, že nemají prostředky, jak ji čerpat. Při rekonstrukci budovy se do cisterny dala čerpadla,“ přiblížil kastelán Pernštejna Zdeněk Škrabal. Dnes už tak stačí jediné stisknutí tlačítka a voda z šachty pod hradem dostříkne až na okapy hradu.

Přímo do budovy, kterou požár zasáhl, pak nechal kastelán nainstalovat i požární hlásiče. „Takové ty poplachové, kdy se promáčkne sklo. A jinak všude jsou nainstalovány kouřové hlásiče, elektrická požární signalizace,“ ujistil Škrabal.

„Požár na Pernštejně opravdu inicioval všechny ty další kroky, kdy jsme zlepšili zabezpečení objektů. Ne všechny prostory hradů a zámků jsou tímto způsobem zabezpečeny, ale snažíme se to postupně rozšiřovat,“ poznamenal ředitel Územní památkové správy v Kroměříži NPÚ Petr Šubík.

Všechny hrady a zámky, které spadají pod Národní památkový ústav, jsou už dnes také podle památkářů proti požáru dostatečně pojištěné. Pernštejn měl před dvaceti lety pojistku jen částečnou.

Mezi největší požáry památkových objektů posledních let patří vedle případu Pernštejnu i oheň, který zasáhl chatu Libušín 2. března 2014 se škodou osmdesát milionů korun, požár levého křídla Zámku Plumlov 11. října 2016 nebo požár dřevěného kostela v Gutech 2. srpna 2017, kde se škoda vyšplhala na padesát milionů korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 37 mminutami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 54 mminutami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 1 hhodinou

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 2 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 3 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 4 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 4 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 6 hhodinami
Načítání...