O šestý a poslední neobsazený post místopředsedy Poslanecké sněmovny se v tajné volbě ucházel její někdejší předseda Radek Vondráček (ANO) a šéf SPD Tomio Okamura, ani jeden ale neuspěl. Na druhé schůzi v tomto volebním období poslanci schválili ustavení všech sněmovních výborů. Jejich obsazení ale ještě není definitivní. Poslanci budou muset počkat na jmenování nové vlády.
Volba posledního místopředsedy byla prvním bodem druhé schůze. Ve dvou kolech tajné volby nebyl zvolen ani jeden z kandidátů.
Ke zvolení bylo nutných 93 poslaneckých hlasů. Vondráček jich v prvním kole dostal 65 a Okamura osmnáct, oznámil předseda volební komise Martin Kolovratník (ANO). Komise vydala 185 hlasovacích lístků, 97 poslanců ale svůj hlas neodevzdalo. Volilo tedy 88 poslanců. V druhém kole bylo potřeba získat hlasy 92 poslanců. Lístek ale podle Kolovratníka odevzdalo jen 86 členů dolní komory, 96 poslanců nevolilo. Vondráček obdržel 66 hlasů a Okamura 18 hlasů.
Vondráček i Okamura neuspěli ani na ustavující schůzi. Poslanci tehdy zvolili vedle předsedkyně Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) pětici jejích zástupců, a to Věru Kovářovou (STAN), Jana Bartoška (KDU-ČSL), Jana Skopečka (ODS), Olgu Richterovou (Piráti) a Janu Mračkovou Vildumetzovou (ANO).
Neobsazená pozice by podle dohody měla připadnout ANO. K Vondráčkovi má ale sněmovní většina složená z koalic SPOLU a Pirátů a Starostů dlouhodobě výhrady. „Myslím, že kdyby hnutí ANO nominovalo jiného kandidáta, tak by prošel. To se ukázalo při minulé volbě, kdy druhá kandidátka hnutí ANO prošla velmi hladce,“ uvedl předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura.
Předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová je však stále přesvědčena, že Vondráček coby bývalý předseda dolní komory je ideální kandidát. „Je právník, byl by to nejzkušenější člověk ve vedení sněmovny. Nevidím důvod, proč by neměl místopředsedou být,“ prohlásila.
Poslanci SPD zase kritizovali, že se do vedení sněmovny nedostal jejich kandidát. Zatímco ANO slíbily strany vznikající vládní koalice dvě místopředsednická křesla, SPD nechtějí poskytnout žádné. Podle místopředsedy klubu SPD Radka Rozvorala postup nové koalice „vykazuje prvky arogance moci“.
Výhrady SPD odmítl v 90' ČT24 místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS). Naopak obvinil hnutí, že nechtělo v minulém volebním období připustit, aby místopředsednické křeslo připadlo zástupci občanských demokratů.
„Pamatuji si výroky SPD v minulém volebním období, kdy měli za sebou sílu komunistů a hnutí ANO a říkali, že by nikdy nedali hlas někomu z demobloku a Petru Fialovi. Takže se teď pousmívám nad tím, že se dožadují férového zacházení, přičemž otevřeně dávali v minulosti najevo, že naše kandidáty do vedení sněmovny volit nebudou,“ řekl Skopeček.
To však Rozvoral odmítl. „Jsem přesvědčen, že to nezaznělo. Petr Fiala byl zvolen místopředsedou Poslanecké sněmovny podle poměrného zastoupení, což chceme v tomto volebním období také,“ prohlásil.
Sněmovní výbory
Kromě neúspěšného pokusu o obsazení posledního křesla ve vedení sněmovny se zákonodárci věnovali komisím a výborům, které bylo potřeba naplnit. Členové výborů na svých ustavujících schůzích zvolí jejich vedení. Podoba výborů ale není ještě definitivní, změní se po jmenování nového kabinetu. Členové vlády totiž nemohou být zároveň ve výborech, proto nynější ministři, kteří byli zároveň zvoleni do nové sněmovny, ještě mohou některé výbory doplnit, naopak z nich odejdou členové budoucí vlády.
Sněmovna bude mít stejně jako v minulém funkčním období osmnáct výborů, které budou mít od šestnácti do pětadvaceti členů. Dolní komora rozhodla i o jejich částečném naplnění, to úplné bude možné až po nástupu nové vlády.
Na počtu výborů se již dříve dohodli předsedové poslaneckých klubů. Již na ustavující schůzi fungoval volební výbor s předsedou Kolovratníkem a na ustavující schůzi vznikl i mandátový a imunitní výbor v čele s Helenou Válkovou (ANO).
Ze zákona musela sněmovna zřídit kromě mandátového a imunitního výboru také výbory petiční, rozpočtový, kontrolní, organizační a volební výbor, který má na starosti mimo jiné výběr uchazečů do mediálních rad. Ustavit musela ze zákona také výbor pro evropské záležitosti. Další může zřizovat podle svého uvážení.
Mezi nejpočetnější výbory s pětadvaceti členy budou patřit výbor rozpočtový, hospodářský, školský a zdravotnický. Po dvaceti členech budou mít výbor pro evropské záležitosti, ústavně právní výbor, výbor pro sociální politiku, výbor pro veřejnou správu, pro životní prostředí a zahraniční výbor. Zbylé budou mít po šestnácti členech.
Stálých komisí bude mít sněmovna třináct, stejně jako v minulém volebním období. Dohledové komise, tedy pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů, pro kontrolu používání odposlechů, pro kontrolu poskytnutí údajů z centrální evidence účtů, pro kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby, pro kontrolu činnosti Národního bezpečnostního úřadu, pro kontrolu činnosti Vojenského zpravodajství, pro kontrolu činnosti Finančního analytického úřadu, pro kontrolu činnosti Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost a pro kontrolu činnosti Úřadu pro zahraniční styky a informace, budou devítičlenné.
Stejně jako v minulém volebním období poslanci založili komisi pro práci sněmovní kanceláře, komisi pro rodinu a rovné příležitosti, komisi pro ústavu a komisi pro hybridní hrozby, jež bude devítičlenná. V ostatních z těchto komisí bude působit vždy šestnáct poslanců.
Rozložení výborů a komisí se ovšem nelíbí opozičním stranám. Patrik Nacher (ANO) kritizoval v 90' ČT24, že strany ODS, KDU-ČSL a TOP 09, které se pro účely ustavení sněmovních orgánů znovu sdružily do koalice SPOLU, budou mít v součtu více předsedů výborů než ANO, které přitom má více poslanců. „Koalice SPOLU má osm předsedů výborů. My, i přestože máme jednoho poslance navíc, tak máme šest. Není to jedna k jedné,“ podotkl. Domnívá se, že „volební výsledek vždy kopíroval, jaký subjekt měl předsedu výborů“.
SPD je zklamána z toho, které výbory její zástupci povedou – budou to výbory petiční a kontrolní. Podle Rozvorala se oba řadí do kategorie „slabších“ výborů. Navíc se vymezil proti tomu, že sedm výborů bude šestnáctičlenných. „Tím jsme my jako SPD nejvíce oslabeni, protože v takových výborech máme pouze jednoho člena. Při sedmnácti máme dva. (…) Jsme přesvědčeni, že je to uděláno hlavně kvůli nám, abychom neměli takové zastoupení ve výborech,“ domnívá se Rozvoral. Kritizoval také to, že SPD zřejmě nebude mít žádného předsedu stálé sněmovní komise, i když by hnutí podle něj měl jeden takový post připadnout.
SPD kritizuje proticovidová opatření, navrhne mimořádnou schůzi
V úvodu druhé schůze vyzval ministr průmyslu a obchodu v demisi a poslanec Karel Havlíček (ANO) k vysvětlení nedávného výroku nové předsedkyně dolní komory Markéty Pekarové Adamové. Webu Seznam Zprávy řekla, že záměrem končící vlády je předat zemi, pokud jde o covid, v co nejhorším stavu. Poslanci ale zařazení bodu na jednání schůze zamítli.
Zástupci SPD zase již před začátkem jednání avizovali, že budou chtít projednat i současná opatření proti šíření covidu-19. Předseda hnutí Tomio Okamura uvedl, že je považuje za nefunkční a navrhl zařadit další bod jednání. Návrh však neprošel.
Poslanci SPD budou proto usilovat také o svolání mimořádné schůze. K tomu by potřebovali ke svým dvaceti podpisům sehnat dalších dvacet. Hnutí kritizuje úvahy o dalším vyhlášení nouzového stavu.
Stát by měl podle SPD umožnit bezplatné masivní testování na covid-19 a soustředit se na ochranu rizikových skupin. „Je třeba uznávání protilátek a negativních testů jako dokladů bezinfekčnosti,“ uvedl Okamura. SPD se ostře vymezuje proti možnému povinnému očkování proti covidu-19. Nouzový stav podle hnutí není potřeba, protože stačí nástroje zákona o ochraně veřejného zdraví či krizového zákona.
Poslanecký klub ODS povede Benda
Poslanci ODS si v úterý volili nové vedení svého poslaneckého klubu. Po ustavení vlády koalic SPOLU s Piráty a Starosty se totiž funkce musí vzdát dosavadní předseda klubu Zbyněk Stanjura, který je kandidátem na ministra financí. Předsedou klubu občanských demokratů se stane Marek Benda (ODS), který byl podle kandidátky na ministryni obrany Jany Černochové (ODS) zvolen jednomyslně.
První místopředsedkyní poslaneckého klubu ODS byla zvolena Eva Decroix, která nahradí právě možnou ministryni obrany. Nové vedení podle Černochové začne pracovat ihned po jmenování nové vlády.
Dodatečné složení poslaneckých slibů
V úvodu druhé schůze dodatečně složili poslanecký slib Jiří Carbol, Pavla Golasowská, Marie Jílková (všichni KDU-ČSL) a Josef Flek (STAN). Z ustavující schůze se omluvili ze zdravotních důvodů.
Slib složila rovněž Margita Balaštíková (ANO). V dolní komoře nahradila hejtmana Zlínského kraje Radima Holiše (ANO), který se v závěru první schůze poslaneckého mandátu vzdal.
