Nově zvolení poslanci se poprvé po říjnových volbách sešli na ustavující schůzi. Sněmovna tím ve 14:00 obnovila činnost. Zákonodárci na schůzi složili ústavou předepsaný poslanecký slib a oficiálně se tak ujali mandátu. Dolní komora v pondělí také zřídila mandátový a imunitní výbor. Nejsledovanější body první schůze, tedy volba nového předsedy a místopředsedů dolní komory, budou na programu při jejím středečním pokračování. Poslanci se sejdou v 9:00.
Poslanci se do sněmovního jednacího sálu vrátili po takřka dvou měsících. Poslední schůzi v předvolebním složení zakončili 10. září. Nové jednání tradičně zahájili za zvuků státní hymny. Ustavující schůzi svolala v souladu se zákonem Věra Kovářová (STAN) jako nejstarší z bývalých místopředsedů dolní komory, kteří byli znovu zvoleni. Zastoupila bývalou předsedkyni sněmovny Markétu Pekarovou Adamovou (TOP 09), která ze zdravotních důvodů už znovu nekandidovala. Kovářová bude do zvolení nového předsedy ustavující schůzi řídit.
V úvodu schůze se mandátu vzdali tři poslanci ANO – Richard Brabec, Petr Kubis a Roman Zarzycký. Všichni se ucházeli o místo v dolní parlamentní komoře ze zadních míst kandidátních listin a úmysl rezignovat ohlásili již dříve. Náhradníci by měli nastoupit za trojici nyní bývalých poslanců při středečním pokračování první povolební schůze.
„Bylo mi ctí tady s vámi dvanáct let sdílet místo v této slovutné Poslanecké sněmovně, ale ten čas se naplnil a je zjevné, že Marka Bendu (dlouholetý poslanec ODS, který je součástí dolní komory s krátkou přestávkou už od roku 1990) již nepřekonám,“ řekl hejtman Ústeckého kraje Brabec poslancům.
Plzeňský primátor Zarzycký sdělil, že se zvolením příliš nepočítal a že se chce dál podílet na rozvoji Plzně. Starosta Sokolova a náměstek hejtmanky Karlovarského kraje Kubis poslance požádal, aby na kraj nezapomínali.
Do sněmovny nenastoupila Pirátka Šárka Kučerová zvolená v Olomouckém kraji, a to z osobních důvodů. Kučerová už podle ČTK zaslala notářský zápis o tom, že se mandátu vzdala. Z pondělního jednání se omluvila. Ze zdravotních důvodů nebyl přítomen ani ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09), který slib složí dodatečně. Z členů končící vlády se omluvili ještě ministr školství Mikuláš Bek a ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (oba STAN).
Poslanecký slib jako první složila Kovářová. Po ní složil slib Karel Havlíček (ANO) jako druhý nejstarší bývalý místopředseda dolní komory. Poté vyvolával od řečniště ostatní poslance v abecedním pořadí, počínaje Ivanem Adamcem (ODS) a konče Markem Ženíškem (TOP 09), kteří stejně jako on skládali slib do rukou Kovářové před řečništěm.
Zhruba čtyřicetiminutový ceremoniál sledovali poslanci vestoje. Někteří z nich přišli do sálu s replikou červeného máku na úboru, symbolu uctění památky padlých vojáků. Skládání poslaneckého slibu se nevymykalo zvyklostem. Poslanec KDU-ČSL Jiří Horák, který před čtyřmi lety skládal slib ve vlčnovském kroji, letos už dorazil v obleku.
Při první schůzi zákonodárci seděli v lavicích jednacího sálu podle abecedního pořadí. Návrh zasedacího pořádku podle příslušnosti k jednotlivým klubům bude plénum schvalovat na další schůzi.
Vznik mandátového a imunitního výboru
Po složení slibu poslanci vyslechli zprávu o ustavení volební komise a rozhodli o vzniku mandátového a imunitního výboru, který bude mít stejně jako v minulém volebním období šestnáct členů. Návrh počtu členů výboru formálně podala předsedkyně nejsilnější frakce ANO Taťána Malá. Debata se o něm nevedla.
Jednání o nominacích do mandátového a imunitního výboru bylo na programu v pondělí vpodvečer. Pro výbory platí, že strany a hnutí v nich mají početní zastoupení podle výsledků říjnových voleb do dolní komory. Předseda sněmovní volební komise Martin Kolovratník (ANO) poukázal v této souvislosti na zajímavost, že v mandátovém a imunitním výboru nebude po dohodě klubů STAN a KDU-ČSL žádný lidovecký poslanec. Naopak STAN v něm bude mít tři poslance místo dvou. Jednoho z nich, Jana Svitáka, ale nominovala frakce KDU-ČSL. „Je to malinko nestandardní, ale je to možné, pokud se dva kluby mezi sebou dohodnou,“ podotkl Kolovratník.
Do mandátového a imunitního výboru míří například Helena Válková a Radek Vondráček (oba ANO), občanský demokrat Karel Haas, Pirátka Kateřina Stojanová a Radek Koten z SPD. Válková vedla mandátový a imunitní výbor v minulém volebním období a v jeho čele by mohla stanout i teď. Ve výboru znovu zasedne také František Petrtýl (ANO). Dalšími členy budou Tomáš Kohoutek, Monika Oborná, Pavel Růžička, Jiří Strýček (všichni ANO), Štěpán Slovák (ODS), Karel Dvořák, Adriana Chochelová (oba STAN), Michal Zuna (TOP 09) a Matěj Gregor (Motoristé).
Mandátový a imunitní výbor sněmovna zřizuje na ustavující schůzi jako první. Po středečním formálním ustavení bude moci zahájit činnost a jeho členové se hned sejdou. Vedle volby předsedy členové výboru také ověří platnost mandátů poslanců. Mohli by se rovněž zabývat první obměnou dolní komory v tomto volebním období po rezignaci Brabce, Zarzyckého a Kubise na poslanecký mandát.
V blízké budoucnosti se bude mandátový a imunitní výbor zabývat žádostí o vydání předsedy ANO a pravděpodobného nového premiéra Andreje Babiše k trestnímu stíhání v dotačním případu Čapí hnízdo. Bude posuzovat také žádost o vydání lídra SPD Tomia Okamury k stíhání v kauze plakátů hnutí před loňskými krajskými a senátními volbami.
Středeční program
Při středečním pokračování schůze bude na programu vedle volby vedení sněmovny – nejdříve předsedy a pak místopředsedů – potvrzení předsedy mandátového a imunitního výboru. V závěru ustavující schůze poslanci zřídí další výbory a stanoví počty jejich členů. Po jejím ukončení podá nynější Fialova vláda ODS, STAN, KDU-ČSL a TOP 09 demisi.
V čele sněmovny pravděpodobně stane v souladu s dohodami vznikající koalice předseda SPD Okamura, jehož nominace vzbuzuje zejména vzhledem k jeho odmítavým postojům k EU, k NATO a k podpoře Ukrajiny bránící se ruské vojenské invazi nelibost zástupců dosavadních vládních stran mířících do opozice.
Například ODS podle končícího premiéra Petra Fialy (ODS) pokládá Okamurovu nominaci za nepřijatelnou. Zdůvodnil to mimo jiné tím, že Okamura založil svou politickou kariéru na extrémních postojích a čelí trestnímu stíhání.
Klub KDU-ČSL se rozhodl navrhnout do tajné volby předsedy dolní komory protikandidáta, jejího bývalého místopředsedu Jana Bartoška, podle něhož by Okamura jako předseda sněmovny poškodil jméno Česka a českých občanů. Bartošek o podpoře své nominace vyjednává s končícími vládními stranami i Piráty.
Nominace na pozici předsedy sněmovny projednala v pondělí vpodvečer sněmovní volební komise. Poslanecké kluby nikoho jiného než Okamuru a Bartoška nenavrhly.
Jedno místopředsednické křeslo bude dočasně prázdné
Snazší než v minulém nebo předminulém volebním období by mohla být volba místopředsedů sněmovny. Jejich počet klesne podle plánů sněmovní většiny o dva na čtyři, počet stanoví před volbou svým rozhodnutím plénum. Dvě pozice místopředsedů připadnou budoucímu vládnímu a dvě budoucímu opozičnímu táboru, konkrétně ODS a hnutí STAN.
Hnutí ANO oznámilo kandidaturu někdejšího předsedy mediálního výboru Patrika Nachera, jenž by se měl později stát prvním místopředsedou dolní komory. Za Motoristy by měl zasednout ve sněmovním předsednictvu stranický místopředseda Jiří Barták, jenž v minulosti pracoval skoro tři desetiletí v Celní správě. Za občanské demokraty by se měl stát místopředsedou Sněmovny opět Jan Skopeček.
Zbývající místopředsednické křeslo zřejmě zůstane po ustavující schůzi prázdné. Hnutí STAN je chce obsadit svým předsedou Vítem Rakušanem. Rakušan je však stále vicepremiérem a ministrem vnitra v dosluhující vládě Petra Fialy (ODS). Kvůli neslučitelnosti funkcí ho poslanci nemohou do vedení sněmovny zvolit. Hnutí STAN proto Rakušana nominuje až potom, co nebude členem kabinetu.
Předseda Pirátů Zdeněk Hřib v pondělí oznámil, že Piráti, kterým podle plánů sněmovní většiny žádný post ve vedení dolní komory připadnout nemá, nominují na pozici místopředsedkyně Poslanecké sněmovny předsedkyni poslaneckého klubu Olgu Richterovou. „Máme čtvrtý nejsilnější klub, věřím, že půl milionu našich voličů si zaslouží, aby měli zastoupení v čele sněmovny na základě poměrného principu, na kterém stojí demokracie naší země,“ řekl Hřib.
Podobně jako v případě kandidátů na post předsedy sněmovny, tak i nominace na pozici místopředsedy dolní komory projednala v pondělí sněmovní volební komise. Poslanecké kluby v souladu s dosavadními vyjádřeními navrhly Bartáka, Nachera, Skopečka a Richterovou.
V minulém volebním období narazil v listopadu 2021 na ustavující i další schůzi u tehdejší sněmovní většiny ODS, STAN, KDU-ČSL, TOP 09 a Pirátů nominant ANO Radek Vondráček. Hnutí ANO následně navrhlo místo něho Karla Havlíčka, jehož sněmovna zvolila až v únoru 2022. V předminulém období poslanci zvolili nominanta ODS, nyní končícího premiéra Fialu místopředsedou sněmovny teprve na třetí pokus.
Zástupci hnutí ANO, hnutí SPD a Motoristů už před zahájením schůze podepsali koaliční smlouvu. Trojice klubů vznikající koalice má ve sněmovně většinu 108 ze dvou set poslanců.
Nominace by se měly respektovat, míní Vondráček
Místopředseda ANO Vondráček ustavující schůzi označil za mimořádnou věc. „Budeme se snažit především, abychom měli rychle ustavenou sněmovnu a aby skončila tato vláda a začala vláda nová,“ sdělil s tím, že bez předsedy to nejde a je v zájmu všech, aby byl rychle zvolen. Vyjádřil také přesvědčení, že by se nominace na posty ve vedení sněmovny měly respektovat. „Pomáhá to potom atmosféře v Poslanecké sněmovně,“ míní. Osobně prý Skopečka na pozici místopředsedy sněmovny podpoří.
TOP 09 nominaci Okamury na pozici předsedy sněmovny odmítá. „Takový člověk nemůže být předsedou Poslanecké sněmovny, protože nebude respektovaným diplomatickým partnerem pro civilizované země, na které zejména by se měla Česká republika ve své zahraniční politice orientovat,“ domnívá se místopředseda strany Matěj Ondřej Havel. Sám prý skoro určitě na post šéfa sněmovny podpoří Bartoška. Sdělil také, že TOP 09 pravděpodobně podpoří kandidáty na pozice místopředsedů.
Poslanec SPD Koten věří, že Okamura dostane hlasy všech poslanců nově se rodící trojkoalice. Že by někdo ze zákonodárců ANO, SPD či Motoristů podpořil Bartoška, si nemyslí. Okamura podle něj bude dobrým předsedou dolní komory. Zda SPD podpoří kandidáty na místopředsedy, Koten neřekl. „My se o tom ještě určitě budeme bavit na poslaneckém klubu. Já si myslím, že dohody se ctít mají, ale uvidíme, jak finálně záležitost s místopředsedy dopadne,“ dodal.
Možnost, že by Piráti podpořili Okamuru, je podle jejich předsedy Hřiba naprosto vyloučená. Šéfa SPD označil za „komerčního fašistu“. „Co se týče nominanta lidovců, tak tam budeme určitě klást otázky vztahující se třeba i k historickým postojům pana Bartoška,“ poznamenal Hřib s tím, že by ale strana Bartoška spíše podpořila. Zopakoval také, že by voliči Pirátů měli mít zastoupení ve vedení dolní komory, a proto strana na pozici místopředsedkyně navrhuje Richterovou. „Slušelo by se, aby tam byla alespoň jedna žena,“ dodal.
„Naši představitelé budou s KDU-ČSL ještě jednat, a pokud pan Bartošek bude skutečně kandidovat, tak v tom případě ho já osobně určitě podpořím,“ avizoval poslanec ODS Petr Sokol. Nejlepší by ale podle něho bylo, kdyby opoziční strany ve volbě předsedy neodevzdaly žádné hlasy. „To se nepodařilo, KDU-ČSL se rozhodla nominovat vlastního kandidáta,“ podotkl. Pro Richterovou podle něj bude situace složitá. „Myslím si, že to bude mít velmi komplikované,“ uvedl s tím, že osobně nemá problém ji podpořit. ODS o tom ale podle něj ještě bude jednat.
Předseda poslaneckého klubu Motoristů Boris Šťastný se neobává, že by někteří z poslanců rodící se koalice podpořili Bartoška. „Poslanecký klub Motoristů bude jednomyslně volit a podporovat Tomia Okamuru,“ zdůraznil s tím, že volba je sice tajná, ale od všech poslanců strany má informaci, že předsedu SPD podpoří. O tom, zda Motoristé podpoří i Skopečka a Rakušana, se prý zatím v rámci strany nebavili. „Uvidíme, jak ta situace bude ve středu ráno,“ dodal s tím, že bude záležet i na tom, zda se neobjeví další kandidáti.
„Neumím si představit, že Tomio Okamura, který ve svých proslovech velmi často uráží kohokoliv jiného nebo má proslovy, které podněcují nenávist, by mohl dobře reprezentovat Poslaneckou sněmovnu a zároveň být jedním z nejvyšších ústavních činitelů,“ uvedl místopředseda poslaneckého klubu STAN Jan Berki, podle něhož to automaticky neznamená hlas pro nominanta lidovců. „Ale většina klubu s největší pravděpodobností Jana Bartoška podpoří,“ doplnil.
„Svoji kandidaturu beru velmi vážně,“ řekl Bartošek, který už prý s některými poslaneckými kluby jednal. Individuálně hovoří i s poslanci hnutí ANO. „Oficiální návštěvu poslaneckého klubu ANO neplánuji,“ přiblížil s tím, že je to spíše o osobní odvaze některých zákonodárců než o jednání na širším plénu. Pokud by Bartošek ve volbě předsedy neuspěl, neuvažuje o tom, že by kandidoval na místopředsedu. O případné podpoře Richterové i dalších kandidátů se lidovci budou bavit na poslaneckém klubu.
