Poslanci v pátek vybírali veřejnou volbou členy Rady ČT. Těmi se opět stali Jiří Šlégr a Luboš Xaver Veselý. Doplní je exposlanec ANO a moderátor Stanislav Berkovec, Martin Chalupský, Lucie Plíšková a Petr Brozda. Předseda poslanců Motoristů Boris Šťastný avizoval, že vládní poslanci nepodpoří Pavla Matochu a Romana Bradáče, což se s několika výjimkami také stalo. Zákonodárci zvolili rovněž novou ombudsmanku, kterou se stane Eva Kostolanská. Projednáním volebních bodů nynější schůze sněmovny skončila.
Poslanci v Radě ČT obsazovali šest uvolněných míst. Podle předsedy sněmovní volební komise Martina Kolovratníka (ANO) jim funkční období začne dnem volby, tedy pátkem. Noví radní potřebovali pro své zvolení nejméně 86 hlasů. Bradáč získal jeden hlas, Matocha tři. Neuspěl například ani bývalý ministr kultury Daniel Herman.
Nově zvolenou radní Plíškovou navrhla společnost Victoria School. Získala 93 hlasů. Někdejšího televizního zpravodaje Chalupského, který získal 132 hlasů, tedy nejvíc ze všech, navrhla Nadace Naše dítě. Berkovec získal 92 hlasů. Nominant spolku pro studium duchovní hudby Musica Templi Brozda získal 92 hlasů. Šlégr obdržel 91 hlasů. Moderátor a staronový radní Veselý získal 93 hlasů.
Volba byla ostře sledovaná a vyvolávala spory. Zástupci opozice se pozastavovali nad kandidaturou Bradáče a Matochy, ale také Veselého a Šlégra. Poukazovali na možné pletichy při blíže neurčené volbě generálního ředitele veřejnoprávní televize i na nezákonné odvolání dozorčí komise Rady České televize.
Rozruch vzbudil zvukový záznam, který již dříve zveřejnil bývalý šéfredaktor reportážní publicistiky ČT Marek Wollner. Na něm hlas znějící podobně jako hlas radního Bradáče říká, že „ještě nedostal všechny peníze za tu volbu“. Hlas připomínající hlas radního Matochy se následně ptá, kolik peněz mu chybí. „No, ještě pět set,“ říká první hlas a druhý hlas odpovídá, že zjistí, jak to je, a že peníze dorazí. Bradáč a Matocha tvrdí, že se takový rozhovor reálně neodehrál, a odmítají obvinění či náznaky, že by byli zapleteni do korupčního jednání. Uvedli, že kvůli nahrávce zveřejněné na serveru Forum 24 podali trestní oznámení.
O případném protiprávním Matochově a Bradáčově jednání mají podle Šťastného rozhodnout orgány činné v trestním řízení nebo soud. „Není možné se v takové atmosféře rozhodovat. Proto já tady za naše koaliční kluby sděluji, že tito dva kandidáti, to znamená pan Pavel Matocha a pan Roman Bradáč, nedostanou naši podporu v tuto chvíli. Budeme volit kandidáty jiné a věříme, že v budoucnu, až se tato situace objasní, budou volby další a případně se k tomu můžeme nějak postavit,“ řekl před volbou Šťastný.
Podle předsedy STAN Víta Rakušana „je dobře, že jsme docílili dohody na půdě Poslanecké sněmovny, že ani vládní koalice nebude volit dva lidi, kteří jsou v nějakém podezření z možného korupčního jednání anebo minimálně pokusu o něj“.
Předseda klubu TOP 09 Jan Jakob navrhl, aby páteční volba byla na rozdíl od většiny těch předchozích veřejná, s čímž souhlasil i Šťastný, podle něhož se na veřejné volbě shodly poslanecké frakce. Výjimku z tajných voleb zdůvodnil rozjitřenou atmosférou v dolní parlamentní komoře. „Veřejná volba určitě není dobře. Protože tato volba byla vždycky tajná, ale bylo to součástí právě také té dohody s opozicí. Protože opozice trvala na veřejné volbě,“ řekl novinářům předseda dolní komory Tomio Okamura (SPD). Veřejná volba podle něj byla jednou z podmínek opozice, aby přestala blokovat sněmovnu.
Opozice kritizovala i Veselého
Opozice ovšem kritizovala i kandidaturu Veselého. Připomínala jeho výroky například na adresu slovenské političky Magdy Vášáryové. „Pan Veselý je nominantem, který rozhodně nepředvedl výkon, který by odpovídal etickému kodexu člena Rady České televize,“ řekl například Rakušan. Naopak ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé) Veselého označil ho za skvělou osobnost a profesionála, co nepochybně miluje Českou televizi. Vyjádřil mu podporu. „Určitě ho budu volit, protože je suverénně nejlepším radním České televize,“ řekl.
Poslanci v pátek diskutovali i o osobě člena Rady ČT Padevěta. Ten podle Rakušana na svůj mandát na příštím jednání rady rezignuje, a to kvůli své kandidatuře do Senátu za hnutí STAN. Předseda Starostů to sdělil v reakci na vystoupení poslance SPD Josefa Nerušila, který připomněl svůj vlastní případ, kdy v roce 2021 kandidoval do sněmovny a byl současně členem Rady Českého rozhlasu. Na svůj mandát tehdy kvůli tomu rezignoval. Vedle Nerušila tehdy kandidovala do dolní komory Hana Lipovská, která vedla kandidátku Volného bloku v Pardubickém kraji. Rezignovat na členství odmítla až do doby případného zvolení. Sněmovna ji ale v září z televizní rady odvolala.
Prostřednictvím Rady České televize, která má osmnáct členů, uplatňuje veřejnost své právo kontrolovat toto veřejnoprávní médium. Do působnosti rady náleží například jmenování a odvolání generálního ředitele a schvalování rozpočtu. Třetinu míst v radě obsazuje Senát.
Ombudsmankou se stane Kostolanská
Zákonodárci vybrali i novou ombudsmanku. Zájem měly právnička kanceláře veřejného ochránce práv Kostolanská a někdejší zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. Poslanci zvolili první jmenovanou, která složením slibu nahradí Stanislava Křečka, jehož funkční období již skončilo. Slib nová veřejná ochránkyně práv složí 18. června. Ke zvolení bylo nutné získat nejméně 87 hlasů. Nominantka Senátu a konference rektorů Kostolanská jich obdržela 93 a kandidátka prezidenta republiky Šimáčková Laurenčíková 58.
V prvním volební kole na konci května volilo Kostalanskou 77 poslanců, ke zvolení potřebovala o osm hlasů víc. Šimáčkové Laurenčíkové dalo v prvním kole hlas 31 poslanců. Z volby tehdy vypadli advokát Vítězslav Dohnal, bývalý ústavní soudce Jaromír Jirsa a nynější zástupce ombudsmana Vít Alexander Schorm. Prezidentův nominant Dohnal získal šestnáct hlasů a Jirsa, kterého navrhl Senát, šest hlasů. Kandidát konference rektorů Schorm dostal pět poslaneckých hlasů. Do volby nominují po dvou adeptech prezident republiky, Senát a konference rektorů. Kandidáti mohou být stejní.
V polovině března se kandidáti do volby ombudsmana představili na veřejném slyšení. Nominanti často zmiňovali ochranu zranitelných osob, zejména těch, které jsou proti své vůli v různých ústavních zařízeních. Usilovali by v případě potřeby o legislativní či systémové změny. „Ombudsman není jen kritikem veřejné správy, ale partnerem, který dokáže problém pojmenovat, zjistit následky a řešit jejich odstranění,“ řekla při slyšení Kostolanská.
Odpoledne Kostolanská ve vysílání ČT sdělila, že ombudsman je silnou institucí, o čemž podle ní svědčí to, kolik podnětů došlo od občanů. „A myslím si, že těchto podnětů stále rok od roku vzrůstá, a i to je takový důležitý signál, že ombudsman tady je pro lidi, že pomáhá a že lidé o tom vědí,“ uvedla s tím, že po složení slibu do rukou předsedy dolní komory by se mimo jiné chtěla sejít s kolegy, jako je dětský ombudsman a zástupce veřejného ochránce práv.
Se svými zkušenostmi se podle ní s dětským ombudsmanem Martinem Benešem i svým budoucím zástupcem, kterým je Schorm, velmi dobře doplňují. „Protože se s oběma znám, věřím, že nám to bude i velmi dobře lidsky fungovat. Také nás čeká dohoda na našich prioritách. Už nyní mě mnohá témata napadají – superdávka, zákon o podpoře bydlení a dostupnost bydlení, stavební zákon, duševní zdraví, život lidí mimo ústavy v domácím prostředí, dostupnost sociálních a zdravotních služeb, podpora pečujících a mnoho dalších,“ vyjmenovala nově zvolená ombudsmanka.
Kostolanská také poděkovala poslancům a poslankyním, kteří ji zvolili a institucím, jež ji do volby nominovali, tedy Senátu a České konferenci rektorů. Občanům vzkázala, že by chtěla, aby věděli, že je tu pro ně. Dodala, že bude chtít navázat na všechny dobré věci od předchozích ombudsmanů. Mnohem bohatší by ale podle ní měla být spolupráce s médii, veřejností i činnost na sociálních sítích.
Další volby
Poslanci svými hlasy obsadili také volná místa ve správní radě Všeobecné zdravotní pojišťovny. Na pátý pokus zvolili exministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09). Uspěla také poslankyně ODS Zdenka Němečková Crkvenjaš. Dolní komora tak naplnila členy všechna místa, která ve správní radě největší zdravotní pojišťovny v Česku obsazuje.
Němečková Crkvenjaš obdržela 165 poslaneckých hlasů a Válek 148. Ke zvolení jich bylo nutných nejméně 87. Zatímco klub TOP 09 na Válkově nominaci trval i do nynější volby, frakce ODS ustoupila od původního kandidáta, někdejšího ministra financí Zbyňka Stanjury. Navrhla Němečkovou Crkvenjaš, která je místopředsedkyní sněmovního zdravotnického výboru.
Poslanci vybrali i předsedu sněmovní vyšetřovací komise ke korupční kauze Dozimetr, kterou povede Jindřich Rajchl (PRO, klub SPD). Ten v tajné volbě porazil poslance ODS Pavla Žáčka. Rajchl získal devadesát poslaneckých hlasů, ke zvolení jich bylo nutných nejméně 87. Žáčka volilo 76 poslanců. V nominačním vystoupení Rajchl řekl, že komise není o honu na čarodějnice, ale o transparentnosti vůči občanům. Chce spolupracovat, jak řekl, i s opozičními členy včetně Žáčka a využít jejich zkušeností.
V komisi bude působit osm poslanců vládního tábora, a to pět z ANO, dva z SPD a jeden z klubu Motoristů. Pětice opozičních frakcí, tedy ODS, STAN, Piráti, KDU-ČSL a TOP 09, bude mít po jednom zástupci. Za ANO zvolila sněmovna koncem května do komise Tomáše Helebranta, Huberta Langa, Jiřího Maška, Barboru Rázgu a Helenu Válkovou, za SPD vedle Rajchla také Radka Kotena a za Motoristy Renatu Veseckou. Z opozice jsou vedle Žáčka v komisi Jan Papajanovský (STAN), Hana Ančincová (Piráti), Václav Pláteník (KDU-ČSL) a Michal Zuna (TOP 09). Komise by měla prověřit okolnosti, souvislosti a úřední fungování Dopravního podniku hlavního města Prahy, středočeských krajských silničářů a Všeobecné zdravotní pojišťovny.
Poslanci volili i komisi pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů. Tu povede poslanec ODS Jiří Havránek, který obdržel 164 hlasů. Do čela komise pro hybridní hrozby pak zákonodárci zvolili Vojtěcha Krňanského z klubu Motoristů, jehož podpořilo 109 hlasujících. V čele komise pro hybridní hrozby nahradí Miroslava Krejčího (za Motoristy), jehož sněmovna koncem května zvolila do čela komise pro kontrolu činnosti Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, kde nahradil současného ministra životního prostředí Igora Červeného (Motoristé). Předsedy má nyní poprvé od voleb všech čtrnáct stálých sněmovních komisí.
Zákonodárci také v pátek zvolili nominantku STAN Barboru Urbanovou místopředsedkyní sněmovny. Podpořilo ji 126 ze 172 hlasujících poslanců, přičemž ke zvolení v tajné volbě bylo nutných 87 hlasů.
Možný zákaz norování lišek vrátila sněmovna do druhého čtení
O možném zákazu lovu lišek norováním budou poslanci dál jednat. Novelu o rostlinolékařské péči, do níž by se mohl zákaz dostat, vrátila sněmovna ze závěrečného schvalování do druhého čtení k další debatě. Podle předsedkyně zemědělského výboru Moniky Oborné (ANO) je třeba přepracovat některé poslanecké pozměňovací návrhy.
Část opozice s postupem nesouhlasila, předloha podle ní obsahuje řadu kladných opatření pro zemědělce. „Sněmovnu si začala obstruovat sama vládní koalice,“ míní Marek Výborný (KDU-ČSL). Za nynějším postupem je podle něj to, že se premiér Andrej Babiš (ANO) nechal přesvědčit skupinou, která se rozhodla, že bude bránit lišky. Babiš prosazuje zákaz tohoto druhu lovu lišek dlouhodobě. Pro další debatu o úpravách se naopak vyslovil Jiří Pospíšil z TOP 09. „Pokud na konci bude zlepšení zákazu norování lišek, pak je to určitě pozitivní změna k ochraně tohoto druhu zvířat,“ sdělil.
Do debaty se zapojila také Pirátka Jana Patková, jež vede skupinu opozičních poslanců, kteří prosazují úplný zákaz lovu norováním, tedy nejen lišek. „Nory nemají jmenovky se zvonkem. V praxi je takový zákaz nevymahatelný,“ uvedla. Výtky části opozice, že se nynějším postupem jen oddálí zavedení potřebných změn pro zemědělce, odmítl zpravodaj David Pražák (ANO). I v případě, že by se předloha schvalovala v pátek, účinná by byla podle něho od příštího roku.
