Vítězem soutěže na podobu Památníku holocaustu Romů a Sintů v Letech se stal návrh Atelieru Terra Florida a Atelieru Světlík. Má symbolickou podobu lesa. Zástupci Muzea romské kultury v Brně, které chce památník postavit, veřejnosti představili vítěze v zaplněné Konírně Nosticova paláce v Praze.
Porota vítěze vybrala ze sedmi finalistů. Muzeum chce památník otevřít v roce 2023. „Vyhlášení vítěze je pro nás historickým okamžikem. Předcházely mu dva roky intenzivní práce. Chceme uctít památku těch, kteří trpěli, chceme vzdělávat a podnítit diskusi o soužití romské menšiny a většiny,“ uvedla ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová.
Mezinárodní krajinářsko-architektonické soutěže na podobu památníku se původně zúčastnilo 41 návrhů z 12 zemí. Do druhého kola jich postoupilo sedm. Návrhy byly odevzdávané a posuzované anonymně.
Vepřín se dočká demolice
Na místě bývalého koncentračního tábora pro Romy nyní stojí vepřín. Výběrové řízení na jeho demolici by se mělo uskutečnit letos. Na demolici dal stát kolem 110 milionů korun, samotný památník by měl vyjít na několik desítek milionů. Jeho součástí bude i expozice. „Stavební práce by v areálu mohly začít v příštím roce,“ uvedla mluvčí.
O vykoupení vepřína se diskutovalo déle než 20 let. V listopadu 2017 stát nakonec podepsal s firmou Agpi, která vepřín provozovala, smlouvu o jeho koupi. Stát měl zaplatit za areál zhruba 450 milionů korun, dalších zhruba 120 milionů měla stát jeho sanace a další úpravy včetně vybudování pietního místa.
Nový památník a expozice má podle muzea uctít památku obětí holocaustu Romů a Sintů, informovat, vzdělávat a podnítit diskusi o minulosti a zároveň o současné společenské situaci a zabývat se i tématy diskriminace menšin a lidských práv.
V Letech byl za války romský koncentrační tábor. Za komunistického režimu tam v 70. letech minulého století vznikl vepřín. Táborem v Letech podle historiků od srpna 1942 do května 1943 prošlo 1308 Romů, mužů, žen i dětí, 327 z nich v něm zemřelo a přes pět set skončilo v Osvětimi.
Tábor Lety začal fungovat v roce 1940 formálně jako kárný pracovní a určený byl pro osoby, které se – dobovým slovníkem – štítily práce. Romové tvořili necelých deset procent vězňů, dále šlo o tuláky nebo bezdomovce.
Změna nastala v roce 1942, kdy Lety změnily své určení na sběrný tábor (židovským ekvivalentem sběrného tábora byl na českém území Terezín). Od srpna 1942 se hovoří o táboře určeném pro „potírání cikánského zlořádu“. Dozor zde po celou dobu nevykonávali nacisté, ale dozorci z řad českého četnictva.
Do května 1943 táborem prošlo 1308 Romů, 327 z nich v něm zahynulo a přes pět stovek bylo převezeno do Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo ani ne šest set romských vězňů. Do druhé světové války žilo na území dnešního Česka odhadem do deseti tisíc českých Romů; nacisté podle odhadů zavraždili devadesát procent jejich populace.
