Polozapomenutá disidentka Růžena Vacková. Ani komunistické žaláře ji nedokázaly zlomit

Růžena Vacková patřila mezi několik málo pedagogů Karlovy univerzity, kteří doprovodili vysokoškolské studenty během protestního pochodu na Pražský hrad v únoru 1948. Komunisté ji odsoudili na 22 let, za mřížemi si odseděla 16 roků. I tak se ale dál angažovala v protirežimních aktivitách. Růžena Vacková byla jednou z nejdéle vězněných žen, dnes ale není tak známá. I proto se v pátek večer koná mše na její počest v katedrále sv. Víta.

„Komunismus šel proti jejím životním zásadám, a tak proti němu bojovala. A ten boj nevzdala ani poté, co byla po 16 letech propuštěna z vězení. Stavím ji na roveň doktorky Milady Horákové, která svůj život doslova obětovala. Růžena Vacková se obětovala celý svůj život. Je to žena, která si zaslouží velkou úctu, a ta je jí u nás bohužel, neříkám upírána, není ale příliš zdůrazňována,“ uvedl místopředseda Konfederace politických vězňů František Šedivý. 

Vacková se narodila ve Velkém Meziříčí, vystudovala dějiny umění a klasickou archeologii. Za války jí nacisti popravili bratra a švagra. V únoru 1945 byla zatčena a odsouzena k trestu smrti i ona. Před vykonáním rozsudku ji však zachránil konec války.

Nemělo to ale být naposled, kdy se Růžena Vacková ocitla na křižovatce dějin: „Za připomenutí stojí únor 48. To byla mimořádná věc, byla jedinou profesorkou, mezi několika málo pedagogy, kteří šli se studenty na Pražský hrad, a zastala se jich poté, co někteří z nich byli vyhazováni. Důsledkem bylo, že vyhodili také ji a potom opět uvěznili, stejně jako za války,“ upozorňuje historik Petr Blažek z Ústavu pro studium totalitních režimů.

Vacková založila tajnou vězeňskou univerzitu

Komunisté Vackovou zatkli v roce 1952 a o několik měsíců později odsoudili za vyzvědačství a velezradu ve vykonstruovaném procesu k 22 letům vězení. Za tu dobu vystřídala řadu káznic. Založila dokonce tajnou vězeňskou univerzitu a inspirovala řadu žen k vyjádření odporu, například vězeňskou hladovkou:

„Všechny politické vězeňkyně na ni vzpomínají ve stejném duchu, že šlo o velmi důstojnou paní, která ve vězení nejen přednášela pro zájemce filozofii a archeologii, ale, převážně pro ty mladší, byla velkou oporou a suplovala jim roli matky. Byla autoritou, ke které se obracely, když potřebovaly poradit. Oslovovaly ji ,Růženko'. Byla to mimořádná žena, která svým životem šla příkladem ostatním,“ dodal Petr Blažek. 

Růženu Vackovou minuly obě velké amnestie a propuštěna byla až v roce 1967, kdy už byla většina politických vězňů dávno na svobodě. Ani dlouhých 16 let vězení ji nezlomilo a dál s neutuchajícím elánem vyjadřovala svůj nesouhlas.

Spoluzaložila organizaci K 231 a jako jeden z mála politických vězňů z 50. let podepsala Chartu 77: „Byla velkou výjimkou, protože většina politických vězňů se už nechtěla angažovat – měli za sebou dlouhé roky vězení a velké zklamání ze srpna 1968. Její přístup byl křesťanský. Myslím, že se uměla dívat na své bližní s vekou pokorou a odpuštěním. To jí umožnilo spolupracovat i s lidmi, kteří se podíleli na zločinech 50. let, a potom se proti režimu nakonec sami postavili. Svědčí to o jejím neutuchajícím optimismu a ochotě dívat se na lidi s velkým pochopením,“ uvedl Blažek.

Nápad uspořádat zádušní mši za Růženu Vackovou vznikl z iniciativy právničky Eriky Mačákové, členky správní rady Klubu dr. Milady Horákové. Odsloužení bohoslužby podpořila i Konfederace politických vězňů.

Organizátoři původně zamýšleli mši uspořádat 14. prosince, tedy na den, kdy Růžena Vacková v roce 1982 zemřela. Datum už ale bylo obsazené, a proto se uskuteční v pátek 21. prosince v 18 hodin.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 51 mminutami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 1 hhodinou

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 1 hhodinou

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 2 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 3 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 4 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 4 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 6 hhodinami
Načítání...