Polovina praktických lékařů pro děti a dorost je podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) v penzi. Ordinací pediatrů za pět let ubylo skoro čtyři sta a očekávají se další odchody pracujících seniorů. Potřeba bude jedenáct set úvazků. Ubývá i diabetologů, chirurgů nebo anesteziologů, praktických lékařů pro dospělé do dvou let začne přibývat, řekl ředitel ÚZIS Ladislav Dušek.
„Pokud jde o úvazky lékařů, jsme mírně nad průměrem Evropy,“ uvedl Dušek. Dodal, že problémem je jednak to, že populaci lékařů má Česko neoptimálně distribuovanou mezi segmenty a také „populace lékařů zestárla a čeká ji velké množství odchodů do důchodů“. Česko se proto podle něj musí připravit na nevyhnutelnou restrukturalizaci péče a propad kapacit.
Například praktických lékařů pro děti a dorost je v současné době v seniorním věku polovina. Podle Duška „regulérně hrozí, že se v některých regionech péče rozpadne.“ Nového praktického lékaře si v posledních pěti letech muselo najít asi 390 tisíc dětí, zavřelo téměř čtyři sta ordinací, nejvíce ve Středočeském kraji, a číslo poroste. V loňském roce poskytovalo péči 2170 pediatrů, více než polovině z nich bylo nad šedesát let.
Nedostatek dětských psychiatrů
Dětští praktičtí lékaři přitom přijímají pacienty i od přetížených specialistů, zejména dětských psychiatrů, kterých je v celém Česku jen 157 a více než třetina z nich je v důchodovém věku. „Je naprosto evidentní, že v řadě regionů dětská psychiatrie prakticky neexistuje,“ dodal Dušek. Lepší situace je v psychiatrii pro dospělé, kde se podařilo navýšit počet mladých lékařů, kteří mají o obor zájem. Počet lidí, kteří potřebují odborníky na duševní zdraví, ale výrazně roste, zejména mezi mladými.
Přibývá také pacientů s cukrovkou, podle predikcí se mezi roky 2020 a 2030 jejich počet zvýší o pětinu na více než milion. Diabetologů je přitom podle Duška přes třicet procent v důchodovém věku, za pět let ubylo padesát ordinací. „Tam, kde silně chybí diabetologové, jejich práci přebírají praktičtí lékaři pro dospělé,“ uvedl Dušek.
U praktických lékařů pro dospělé je situace o trochu lepší, zmizely asi tři stovky ordinací, nejvíce v Moravskoslezském kraji. Loni ordinovalo 6120 praktických doktorů, přičemž praktických lékařů pro dospělé pacienty je starších šedesáti let asi čtyřicet procent. V současné době jich ročně vstupuje do oboru jen asi dvě stě nových. „Mírně se to zlepšuje, byť to negativní saldo zatím trvá. To se doufejme spraví do dvou let,“ dodal.
Klesá podíl lékařů, kteří míří do ambulancí
Velká část absolventů lékařských fakult podle Duška směřuje do nemocnic, klesá podíl těch, kteří směřují do ambulancí. Chybí proto lékaři i v dalších oborech. Například podle nedávné tiskové zprávy Sdružení ambulantních specialistů za šest let může chybět čtvrtina ambulantních specialistů, protože 43 procent z nich je už teď v důchodovém věku.
Také polovina chirurgů je podle Duška v důchodovém věku, každý rok jich absolvuje studium zhruba padesát, přitom do penze do deseti let odejde přibližně tisícovka. Problematické jsou také obory alergologie, vnitřní lékařství, klinická neurologie, anesteziologie a intenzivní medicína nebo patologie.
Problém se ale zdaleka netýká jen lékařů. Alarmující je podle statistiků to, že třetině všech zdravotních sester a ošetřovatelského personálu je více než 55 let. „Do dvanácti, patnácti let nevyhnutelně odejdou do důchodu a stávající vzdělávací produkce nenahradí tyto odchody a my si vůbec nemůžeme dovolit, aby se nám rozpadla ošetřovatelská péče. (...) Protože ta stárnoucí populace bude potřebovat právě to,“ dodává Dušek.
Chybí personál i v léčebnách dlouhodobě nemocných
Složitá situace je i u některých zřizovatelů léčeben dlouhodobě nemocných. Pro mladé lékaře prý nejsou profesně atraktivní. Nepomáhají náborové příspěvky ani vyšší mzdy. Například Radim Faltus pracuje v královéhradecké léčebně jako ředitel a zároveň primář a sám je v důchodovém věku. „Nemůžu tady nechat svoje kolegy ve štychu, ta situace skutečně může dospět, nechci říkat do kolapsového stavu, ale do velmi kritického stavu,“ dodává Faltus.
Data o stárnutí lékařů ÚZIS prezentoval už v roce 2018. Tehdy Dušek varoval, že pokud se nic nezmění, bude v roce 2025 třetina veškeré kapacity krytá lékaři ve věku nad šedesát let. Průměrný věk lékaře byl tehdy 49 let, praktického lékaře pro děti a dorost 59 let.
Od té doby se podařilo navýšit počty absolventů oboru všeobecného lékařství, který musí absolvovat každý lékař před volbou konkrétního oboru, téměř o třicet procent každý rok. První absolventi těchto posílených ročníků budou končit studium v roce 2025.
Lékařská komora také vidí cestu v navýšení peněz pro zdravotnictví nebo v podpoře žen v oboru. „Dvě třetiny absolventů jsou lékařky, jsou to ženy a je třeba vytvořit jim takové podmínky, aby neřešily dilema, zda budou pracovat, nebo mít rodinu. Ale aby mohly mít rodinu a přitom pracovat,“ uvedl také prezident České lékařské komory Milan Kubek.
Podle statistik ministerstva školství v roce 2017 na lékařských fakultách studovalo 21 292 posluchačů, absolvovalo 2,5 tisíce Čechů, z nichž asi 1,1 tisíce byli přímo lékaři, a asi sedm set cizinců. V současné době je studentů lékařských fakult podle údajů ministerstva školství téměř 26,8 tisíce.
