Politici uctili památku aktérů protinacistického povstání, pietní akce omezila epidemie

Nahrávám video

Česko si ve středu 5. května připomíná výročí Pražského povstání. Lidé, kteří před 76 lety bojovali za svobodu a vlast, byli podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) hrdinové a mohou být příkladem pro současníky. Řekl to při pietním aktu před pražským sídlem Českého rozhlasu. Stejně jako loni se ale kvůli pokračující koronavirové epidemii nekonají hromadné akce. Události a padlé z května roku 1945 si představitelé státu či hlavního města připomínají individuálně nebo on-line.

Tradiční vzpomínkové setkání před budovou Českého rozhlasu se kvůli protikoronavirovým opatřením stejně jako loni uskutečnilo kvůli koronavirové epidemii bez tradičního ceremoniálu, tedy bez projevů a kladení věnců za zvuků smutečního pochodu. Politici, vojáci a další osobnosti veřejného života tak uctili památku padlých každý zvlášť.

Květiny na místě tehdejších těžkých bojů povstalců s nacistickou převahou položil například Miloš Vystrčil (ODS). Připomněl, že během květnového povstání na českém území padlo na tři tisíce lidí. Podle šéfa horní komory je to doklad, že i mezi Čechy jsou hrdinové. „Dokázali bojovat o Prahu a o svoji vlast, hájili kromě jiného i svobodu médií,“ uvedl. K sídlu rozhlasu přišel Vystrčil s místopředsedou Senátu Jiřím Růžičkou (za STAN) a předsedou výboru pro obranu a bezpečnost Pavlem Fischerem (nez.). 

Šéf Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO) označil pietní místo u sídla veřejnoprávního rozhlasu za „velký symbol boje Pražanů“. Podle něj je důležité, aby se každý ústavní činitel na tomto místě zastavil. Ocenil, že věnce poslali i prezident Miloš Zeman, ministerstva obrany a kultury, metropole nebo odbojářské organizace. Věnce hlídala dvoučlenná vojenská čestná stráž.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) připomněla, že před 76 lety tehdejší rozhlasový hlasatel Zdeněk Mančal česko-německým ohlášením „Je právě sechs hodin“ vyburcoval sílící protinacistické nálady v české společnosti. Spojitost tehdejších událostí se současností vidí vicepremiérka v tom, že český národ se v krizových chvílích dokáže semknout.

Předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO)
Zdroj: Kateřina Šulová/ČTK

U základní školy Na Smetance ve středu zástupci velvyslanectví Spojeného království slavnostně odhalili pamětní desku dvěma britským vojákům, kteří se zapojili do Pražského povstání. Thomas Vokes a William Greig mimo jiné pomohli v této škole vyjednat kapitulaci německého oddílu, který představoval nebezpečí pro povstalce u budovy rozhlasu.

V pražské pankrácké věznici památku kvůli pandemii uctil pouze ředitel Vězeňské služby Petr Dohnal a několik zaměstnanců. Dohnal připomněl 2500 lidí, kteří padli za povstání na barikádách. Čest vzdal také 1075 především českých bojovníků proti nacismu, kteří skončili na Pankráci pod gilotinou. „Proto jsme zde, abychom nezapomněli na hrdinství našich předků,“ prohlásil. Doplnil, že další lidé zejména z řad Židů tam byli oběšeni. Pod gilotinu položili pracovníci vězeňské služby věnce, které zaslali politici či spolky.

Lidé mohou vzdát poctu padlým také prostřednictvím interaktivní mapy, kterou nechal zpracovat magistrát. Zapálit mohou buď virtuální svíčku, nebo se podle mapy vydat na konkrétní místo. V mapě je zaneseno na 800 míst a bude fungovat i po skončení vzpomínkových akcí.

Voláme všechny Čechy, znělo z rozhlasu

Povstání začalo 5. května 1945. O život přišly zhruba tři tisíce Čechoslováků. Povstalcům se podařilo přimět Němce ke kapitulaci, zabránit mnohonásobně většímu krveprolití a vyprovokovat i rychlejší zásah Rudé armády. Komunistický režim po únoru 1948 velitele povstání generála Karla Kutlvašra odsoudil k doživotnímu vězení, perzekvováni byli i další představitelé povstalců.

Důležitou roli sehrál právě Československý rozhlas. „Voláme všechny Čechy, přijďte nám ihned na pomoc,“ znělo z vysílání. „Právě boj o rozhlas, který vypukl v okamžiku, když se jednotka české protektorátní policie snažila obsadit budovu rozhlasu, znamenala zásadní zlom. V tom okamžiku bylo jasné, že nepůjde o nějaké manifestace nebo pouze politické akce, ale že se skutečně o Prahu bude bojovat,“ přiblížil historik Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd České republiky Stanislav Kokoška.

Povstání se připravovalo od roku 1939

Pražskému povstání předcházela řada vzpour po celém území protektorátu. „Odpor můžeme sledovat od konce dubna, kdy vrcholí bitva o Berlín. To znamená, že konec války je na spadnutí a to přináší i různé fámy a pověsti,“ řekl Kokoška. Už tehdy se podle něj totiž věřilo, že se Německo vojensky zhroutilo, a že kapitulace přichází každým okamžikem.

„Povstání vypuklo spontánně v očekávání německé porážky. Ale zbytky vojenského odboje naprosto programově začaly realizovat plány, které jsou mnohem staršího data,“ uvedl Kokoška. Vysvětlil, že povstání se připravovalo už od roku 1939.

Nahrávám video

Výročí povstání 5. května je v českém kalendáři vedeno jako významný den. V sobotu si Česká republika společně s většinou evropských států připomene jako státní svátek den, kdy nacistické Německo 8. května 1945 podepsalo kapitulaci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 37 mminutami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 54 mminutami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 1 hhodinou

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 2 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 3 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 4 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 4 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 6 hhodinami
Načítání...