Policie od začátku roku přitvrdila vůči řidičům, kteří se vyhýbají placení pokut. Týká se to hlavně cizinců. Podle policejního prezidenta Martina Vondráška jim hrozí zabavení registrační značky, případně nasazení botičky, když na to policie přijde například při běžné silniční kontrole. Policisté ve středu ráno podnikli na dálnici D1 kontrolní akci zaměřenou právě na placení pokut. Přistihli řidiče, kteří dlužili i desítky tisíc korun.
Policisté kontrolovali ve středu ráno placení pokut na 53. kilometru dálnice D1 ve směru na Prahu. V minulosti potřebovali k takovým kontrolám spolupráci celníků, od začátku roku ale mohou sami nahlížet do evidence pohledávek a nedoplatků, a tak se i oni dozvědí o nezaplacených pokutách a mohou je u kontrolovaných řidičů vymáhat.
Podle policejního prezidenta Martina Vondráška je neplacení pokut problém hlavně u zahraničních řidičů – ale nejenom u nich. „Bylo nám oprávněně vyčítáno, že zejména cizozemští řidiči souhlasí s přestupkem, dostanou pokutu na místě nezaplacenou a zahodí složenku. Neplatí pokuty a dělají si na českých silnicích, co se jim zlíbí,“ podotkl.
Při ranní kontrole zastavili policisté například kamion, jehož řidič dlužil na pokutách přes tři tisíce korun a majitel vozidla dalších jedenáct tisíc. Další řidič podle hlídky dlužil 21 tisíc korun.
Když řidič dlužník nezaplatí, hrozí mu, že už neodjede. Policie může zadržet jeho registrační značku, anebo na vozidlo nasadit botičku. „V případě, že by následně došlo k zaplacení nedoplatku, je řidič povinen vyzvednout si registrační značku v místě sídla útvaru, který kontrolu prováděl,“ doplnil ředitel dopravní policie Jiří Zlý.
Loni, kdy ke kontrole nedoplatků ještě potřebovali asistenci celníků, vybrali policisté na silnicích dlužných 16 milionů korun. Nebyly to jen nezaplacené pokuty, nýbrž i jiné dluhy vůči státu. I loni ale převažovali mezi lidmi, kteří měli nedoplatky, cizinci. Nejvyšší vymožený dluh byl ovšem u české právnické osoby. Činil 225 tisíc korun a policie odebrala zastavenému vozidlu do uhrazení registrační značku.
Nejčastěji padají pokuty za rychlost. Úsekové měření ale čelí kritice
Pokuty v Česku nejčastěji dostávají řidiči za překročení povolené rychlosti. Kromě policistů, kteří ji měří v terénu, pokutují vysokou rychlost i radnice, které mají v obcích rozmístěné stacionární radary. Jedním ze způsobů měření rychlosti je úsekové měření, ke kterému má ovšem policie i někteří dopravní odborníci výhrady. Domnívají se, že se občas využívá i tam, kde to není vhodné, a přispívá ke vzniku nebezpečných situací.
Úsekové měření totiž nemohou řidiči přehlédnout a čára, která ukazuje, kam radar míří, má na některé z nich zvláštní vliv. „Některé navádí k tomu, že dělají nepředvídatelné manévry – ostře přibržďují, nebo se naopak snaží zrychlit,“ upozornil mluvčí Ústředního automotoklubu Igor Sirota. Podobně vnímá úsekové měření právní specialista na dopravu Josef Nekvapil. „Někde řidiči už dopředu dupají na brzdu, pak celou dobu jedou krokem, pak zase velice zrychlí,“ shrnul. Za vhodnější pro bezpečnost dopravy považuje, když jsou na kritických místech okamžité radary.
I podle ředitele dopravní policie je důležité rozmýšlet, kde má úsekové měření být. „Měly by být umisťovány do úseků, které jsou vyhodnoceny například jako nehodové nebo z hlediska své povahy potřebují zklidňování dopravy,“ poukázal Zlý.
