Pohřeb, který měnil dějiny. Kvůli rozloučení s Opletalem nacisté zavřeli české vysoké školy

Přesně před osmdesáti lety se československá veřejnost a vysokoškolští studenti naposledy rozloučili s Janem Opletalem, který byl smrtelně postřelen na protinacistické demonstraci 28. října. I když samotný pohřeb probíhal klidně, opletalovská pieta se zvrhla v další protest a ten rozzuřil nacisty natolik, že následovalo uzavření českých vysokých škol a tvrdé represe vůči studentům.

Samotný pohřeb, i přesto, že se ho podle historika z Vojenského historického ústavu Jindřicha Marka účastnilo přes čtyři tisíce lidí a studentů, proběhl bez výraznějších incidentů; 15. listopadu zavlály na všech pražských vysokých školách černé vlajky a smuteční průvod doprovodil Opletalovu rakev z pražského Albertova na nádraží, odkud putovala do jeho rodné Lhoty nad Moravou. Když ji nakládali do vlaku, zpívali lidé českou hymnu.

Píseň i projev vlastenectví tehdy německé úřady tolerovaly a proti průběhu ani podobě rozloučení nezasahovaly. Tvrdá represe, kterou Opletalův pohřeb a dění bezprostředně po něm vyvolalo, přišla až o několik dní později.

Opletal nebyl bezvýznamný student, zřejmě nezemřel náhodou

Opletal, čtyřiadvacetiletý student medicíny, zemřel 11. listopadu poté, co byl postřelen historikům neznámým střelcem na protinacistických demonstracích k příležitosti vzniku Československa. „Nebyl to zcela bezvýznamný student. Byl místopředsedou studentské samosprávy na Hlávkových kolejích,“ upozorňuje historik Marek.

Právě kvůli Opletalovu postavení se spekuluje o tom, že se nestal náhodnou obětí střelby do davu demonstrantů, ale že byl zavražděn. Vystupoval totiž na studentských schůzích s radikálními protiněmeckými názory, což vzbuzovalo pozornost gestapa. Cílenému útoku nasvědčuje fakt, že střela, která Opletala zasáhla do břicha, byla podle všeho mířena zblízka, i to, že projektil, který lékaři z jeho těla následně vyoperovali, zabavili příslušníci SS.

„Domnívám se, že za střelbou stáli docela konkrétní lidé. Den před 28. říjnem byli totiž němečtí studenti některých vysokých škol vyzbrojeni malými revolvery,“ vysvětlil literární historik Zdeněk Vyhlídal. Z Opletalovy vraždy obviňuje Roberta Howorka a Egona Ulbricha.

„Podezření, že původci té střelby proti Opletalovi byli právě dva studenti, plyne z toho, že tři dny po Opletalově smrti se objevilo v novinách oznámení, že říšský protektor Konstantin von Neurath přijal ke slavnostnímu obědu také dva studenty,“ dodává Vyhlídal. A podle dopisu adresovaného osobnímu tajemníkovi K. H. Franka šlo právě o zmíněnou dvojici.

Student medicíny byl až druhou obětí

I když se stal Opletal první obětí nacistické okupace Československa z řad studentů, nešlo celkově o první oběť, byť se za ni často a mylně považuje. Na demonstracích 28. října byl totiž zastřelen dvaadvacetiletý pekařský pomocník Václav Sedláček, na něj se ale často zapomíná.

„Důvod, proč Sedláček zůstával mimo zájem veřejnosti, neumím přesně vysvětlit,“ podotýká publicista a historik Jozef Leikert. Poslední rozloučení s ním proběhlo 4. listopadu na hřbitově v pražském Braníku. I přesto, že se pohřbu zúčastnilo velké množství lidí, nestal se další národní manifestací. Ta přišla až o několik dní později – právě 15. listopadu po pohřbu Jana Opletala.

Dav, který se po naložení vysokoškolákovy rakve do vlaku pomalu rozcházel, začal podle historika Jindřicha Marka skandovat různá protinacistická hesla. Docházelo k menším střetům a potyčkám.

„Vznikaly i mýty, že bylo napadeno auto K. H. Franka a že byl zbit jeho řidič,“ popisuje historik. Původně klidná, smuteční akce se tak záhy zvrhla v další demonstraci proti německé okupaci. To podle Marka německou okupační správu doslova rozzuřilo a odpovědí byla tvrdá represe.

Zatýkání studentů a zavírání vysokých škol

V noci z 16. na 17. listopadu 1939 nacisté obsadili koleje pražských a brněnských univerzit a Vysoké školy báňské, která tehdy sídlila v Příbrami. Gestapo zatklo přes dva tisíce studentů. Zadržené odvezlo do věznice na Pankráci a kasáren v Ruzyni, kde zastřelilo devět funkcionářů studentských spolků.

Část studentů německé úřady nakonec propustily, zhruba třináct stovek jich ale skončilo v koncentračním táboře Sachsenhausen-Oranienburg u Berlína. Z Hitlerova rozkazu pak 17. listopadu došlo k uzavření všech českých vysokých škol, což postihlo přes patnáct tisíc studentů a také přes dvanáct set pedagogických pracovníků.

Tragické události, které se v tehdejším protektorátu Čechy a Morava udály mezi 28. říjnem a 17. listopadem 1939, má připomínat Mezinárodní den studentstva. Za ten byl 17. listopad vyhlášen v roce 1941 v Londýně. Jde o vůbec jediný den mezinárodního významu s původem v českých zemích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 3 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 3 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 3 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 5 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 5 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 6 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 7 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 9 hhodinami
Načítání...