Vláda si nemůže dovolit obejít Poslaneckou sněmovnu a vyhlásit nový nouzový stav. Po páteční schůzce s prezidentem Milošem Zemanem v Lánech to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Jediným řešením je podle něj to, že by hejtmani o vyhlášení kabinet požádali. Vláda v pátek se šéfy krajů o dalším postupu při koronavirové pandemii jednala, pokračovat bude v sobotu večer. Rozhodnutí musí podle Babiše padnout nejpozději v neděli dopoledne. Hejtmani jsou zatím v názoru na situaci po nouzovém stavu rozdělení, prezident Zeman vyjádřil nespokojenost s jeho neprodloužením. Sněmovna ve čtvrtek odmítla prodloužit nouzový stav, který tak končí v neděli 14. února.
„Jediné řešení je podle zákona o krizovém řízení, kde hejtman, pokud vzniká ohrožení v rámci stavu nebezpečí, může požádat vládu o vyhlášení nouzového stavu. To je jediné legislativní řešení, které máme na stole, a jediná možnost pokračování nouzového stavu,“ řekl Babiš.
Podle předsedy vlády se pro vyhlášení nouzového stavu vyjádřilo pět nebo šest hejtmanů. Stav nebezpečí mohou hejtmani v mimořádných situacích vyhlásit sami, někteří jej ale nepovažují za dostatečný nástroj.
S koncem nouzového stavu bude třeba vytvořit dalších tisíc lůžek intenzivní péče a riziko nárůstu pandemie vzroste o 30 procent, domnívá se podle Babiše ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Do pohybu se podle premiéra dají miliony lidí, což bude představovat značné riziko.
Hejtmani podle Babiše dostali na pátečním jednání s vládou informace, jaký dopad bude mít ukončení nouzového stavu. Vláda by mohla pokračovat v opatřeních ve školách, bude ale problém s nákupem testů. Nezmění se také omezení restaurací, ubytování a opatření na hranicích. Uzavřeny podle Babiše nebudou obchody, ve kterých by ale i nadále platilo omezení počtu lidí na obchodní plochu. Otevřely by se také bazény, wellness centra a sauny.
Podle ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) vláda považuje opatření, kterými může po skončení nouzového stavu bránit šíření, za nedostatečná. Kabinet podle něj s hejtmany probral, jaké bude mít bez nouzového stavu možnosti. „Upozornili jsme na to, že (opatření) jsou podle našeho názoru nedostatečná a bude to znamenat růst epidemie a komplikace ve zdravotnictví. Hejtmani se poradí o dalším postupu,“ uvedl Hamáček.
Hamáček dodal, že konec nouzového stavu a související zrušení některých plošných opatření bude znamenat nárůst rizikových kontaktů o přibližně 30 procent, nárůst reprodukčního čísla k 1,4 a vyčerpání kapacit jednotek intenzivní péče do 20 dnů.
Na vyhlášení stavu nebezpečí se připravují Praha či Karlovarský kraj
„Vláda nám představila to, co je schopna udělat, aby překlopila některá opatření do nových opatření, které může udělat ministerstvo a hygiena. V podstatě se tvářila, že vůbec nic nepotřebuje, ale zároveň nám řekla, jaká rizika vyplývají z toho, když se nebude pokračovat v nouzovém stavu,“ uvedl po jednání pro Českou televizi hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich (KDU-ČSL).
Grolich se diví, proč tato rizika vláda nesdělila při dřívějších jednáních. Bez nouzového stavu bude podle něj dál řídit opatření vláda, ale bude mít horší podmínky. V sobotu večer by se podle něj mělo rozhodnout, kdo bude ochotný požádat vládu o pokračování nouzového stavu, postup by podle něj měl být co nejvíce jednotný. Jihomoravský krizový štáb již dříve doporučil Grolichovi, aby požádal vládu o vyhlášení dalšího nouzového stavu.
Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) po jednání sdělil, že po konci nouzového stavu nebudou zrušena všechna opatření: „Z informací, které dnes (v pátek - pozn. red.) zazněly na odpoledním jednání Asociace krajů s vládou, vyplývá, že v pondělí po ukončení nouzového stavu nedojde k okamžitému zrušení všech omezení. Naopak lze očekávat, že ministerstvo zdravotnictví větší část opatření zachová. Koronavirus v noci z neděle na pondělí opravdu nezmizí.“ Pražský krizový štáb mu v pátek odpoledne uložil, aby vyhlásil na území hlavního města stav nebezpečí.
Na jeho vyhlášení se již připravuje i Karlovarský kraj, kde se epidemie šíří nejrychleji a dva z jeho tří okresů – Chebsko a Sokolovsko – jsou od pátku uzavřené, jejich hranice mohou lidé překračovat pouze výjimečně. „Vyhlášení stavu nebezpečí pro nás znamená možnost omezení pohybu, nepočítáme se zákazem nočního vycházení, ale počítáme s tím, abychom opravdu minimalizovali pohyb a vycházeli pouze za účelem nezbytně nutným, za prací, za zdravotní péčí a naplněním základních životních potřeb,“ řekl v pátek odpoledne hejtman Petr Kulhánek (KOA).
Delší nouzový stav chtějí hejtmané i kvůli novým mutacím
O vyhlášení nouzového stavu chtějí požádat hejtmani Moravskoslezského, Pardubického, Ústeckého či Zlínského kraje zastupující vládní strany.
„Pokud se zítra (v sobotu) hejtmani jasně nevyjádří, jsem připraven požádat o nouzový stav sám za Zlínský kraj, abychom dali prostor v neděli vládě a vláda na to mohla zareagovat,“ uvedl hejtman Zlínského kraje Radim Holiš (ANO). Nouzový stav požadují podle něj také někteří další hejtmani. „Ale jsou hejtmani, kteří chtějí jít vlastní cestou,“ uvedl Holiš, který by si podle svých slov přál, aby hejtmani našli jednotné stanovisko.
Nové vyhlášení nouzového stavu vládou by bylo vhodné i podle hejtmana Moravskoslezského kraje Ivo Vondráka (ANO). „Osobně to považuji za nejvhodnější cestu. Aktuální epidemická situace totiž nesplňuje zákonné podmínky o vyhlášení stavu nebezpečí,“ řekl.
Hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (3PK) se kloní ke dvěma variantám pro zvládnutí pandemie v nynější situaci. Buď požádat vládu o obnovení nouzového stavu, a pokud se to nestane, kraj se bude řídit zákonem o ochraně veřejného zdraví. O nový nouzový stav žádají také lékařské odbory s odkazem na situaci ve zdravotnictví.
Podle prezidenta současná situace ohrožuje zdraví a životy lidí
Prezident Miloš Zeman vyjádřil nespokojenost s neprodloužením nouzového stavu, protože tato situace ohrožuje zdraví a životy lidí. Jeho mluvčí Jiří Ovčáček to uvedl na Twitteru po pátečním jednání hlavy státu s Andrejem Babišem. Mluvili spolu o současné situaci kolem pandemie koronaviru. O neprodloužení nouzového stavu ve čtvrtek rozhodli poslanci.
Opozice se chce sejít s premiérem. Podle Pekarové Adamové neměla vláda vůli k jednání
Kromě hejtmanů chtěla s premiérem Andrejem Babišem (ANO) mluvit i opozice. O schůzku jej požádali předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová i předseda Pirátů Ivan Bartoš. Podle Pekarové Adamové se ale zatím nepodařilo dohodnout ani termín. Bartoš upřesnil, že by se chtěli opoziční politici s předsedou vlády sejít ještě před koncem týdne.
Pekarová Adamová míní, že vláda neudělala před čtvrtečním jednáním sněmovny nic pro to, aby její žádost o prodloužení nouzového stavu prošla. „Nebyla vůle ze strany premiéra. Kdyby byla, tak by určitě byla úspěšná,“ uvedla předsedkyně TOP 09.
Případné vyhlášení nového nouzového stavu by považovala za protiústavní. Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka označil takový případný postup za „neférovou kličku“.
Od vlády opozice očekává, že místo toho vyhlásí opatření nově tak, jak je to možné bez platného nouzového stavu. Podle Jurečky je možné vyhlásit takřka vše, co platí nyní, s jediným rozdílem. „Vláda tato opatření musí jasně zdůvodnit a vysvětlit, proč taková opatření navrhuje. Neplatí, že od pondělí nemůže nic a nastane armagedon,“ poznamenal. Míní, že s patřičným odůvodněním může vláda i rychle nakupovat prostřednictvím jednacího řízení bez uveřejnění.
Alternativa k nouzovému stavu by se mohla řídit zákonem o ochraně veřejného zdraví
Alternativou k novému nouzovému stavu by bylo vyhlášení některých opatření na základě zákona o ochraně veřejného zdraví. Ten umožňuje například zavést opatření proti zavlečení infekce ze zahraničí, vyčlenit lůžka ve zdravotnických zařízeních nebo omezit styk nakažených s jinými lidmi, zakázat kulturní a sportovní akce nebo zavřít školy, ubytovací a stravovací podniky. Podle některých právníků ale nemohou být restrikce celoplošné.
Filip Křepelka, který působí na Právnické fakultě Masarykovy univerzity, považuje za chybu, že dosud neexistují krizové zákony, které by jasně vymezovaly pravomoci úřadů. Předpokládá, že jakmile ministerstvo zdravotnictví či hygienici vyhlásí opatření, která dosud v rámci nouzového stavu vyhlašovala vláda, přijde mnoho žalob.
„Na vymahatelnosti se to samozřejmě projeví, to znamená, výsledkem budou větší somatické kontakty a nárůst epidemie,“ míní. Křepelka ovšem nepředpokládá, že by se na situaci, kdy ministerstvo vyhlásí opatření podle zákona pro ochranu veřejného zdraví, vztahoval jarní rozsudek Městského soudu v Praze, podle kterého by ministerstvo samo nemělo činit tak dalekosáhlá opatření.
Rozdíl vidí v tom, že se verdikt týkal situace, kdy byl vyhlášen nouzový stav. „Městský soud v Praze zdůraznil, že za nouzového stavu to má dělat vláda,“ poukázal. Potíž je však v tom, že se právníci neshodnou na tom, zda lze z tohoto rozsudku vyvozovat, že mimo nouzový stav je vyhlašování restrikcí typu zavírání restaurací či omezení shromažďování ministerstvem v pořádku.
I bez nouzového stavu zůstane režim ve školách bez změny
Ať se budou nově koronavirové restrikce řídit čímkoli, na fungování škol se nic nezmění, uvedl ministr školství Plaga bez dalších podrobností. Znamená to, že otevřené zůstanou mateřské školy, speciální školy a na základní školy budou chodit prvňáci a druháci, většina ostatních se ale bude stále učit dálkově.
Opatření, která se týkají škol, jsou sice v současnosti navázána na nouzový stav, ministerstvo školství však již dříve uvedlo, že pokud by měl skončit, lze školy ponechat zavřené na základě zákona o ochraně veřejného zdraví.
Počátkem týdne ovšem vláda projednala plán na postupný návrat žáků do škol, který by měl začít 1. března přechodem maturantů k prezenční výuce. Podrobnosti měl však ještě rozpracovat ústřední krizový štáb. Počítá se s tím, že se žáci ve školách budou pravidelně testovat na koronavirus. Jak ale upozornil hejtman Kuba, není vůbec zřejmé, jak bude vláda distribuovat do škol testy, pokud nebude vyhlášen nouzový stav.
Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) také řekl ve sněmovně, že armáda bude pokračovat v pomoci zdravotnickým a sociálním zařízením i bez nouzového stavu. Nasazení podle něj umožňuje zákon o ozbrojených silách.
Velké otevírání je nejisté, obchodníci i skiareály se ale připravují
Ačkoli není jasné, zda v pondělí bude, nebo nebude platit nouzový stav a případně jak tvrdé restrikce dokážou ministerstvo zdravotnictví, hygienické stanice a kraje vyhlásit, existuje možnost, že se po víkendu leccos otevře.
Asociace horských středisek ujistila, že je připravena na spuštění vleků. „Situace je nečitelná, nicméně je zatím taková, že od pondělí neplatí nic, pokud se to během víkendu nezmění. Pokud by to tak zůstalo, lyžařská střediska budou chtít být otevřená. Celou dobu deklarujeme, že jsme na to připraveni,“ řekl předseda asociace Libor Knot.
Otevřít se chystají i provozovny a obchody. Podle Hospodářské komory je většina podniků připravena v následujících dnech otevřít své provozovny, a to za nadstandardních podmínek doporučených podnikatelskými svazy.
