Počet požárů v Česku stoupl loni o 30 procent, skokově přibylo těch v přírodě

Nahrávám video

Hasiči v loňském roce vyjížděli k 20 790 požárům, což je oproti předchozímu roku zhruba třicetiprocentní nárůst. Výrazně stoupl počet ohňů, které vznikly v přírodním prostředí. Zatímco v roce 2021 jich bylo 3588, loni se jejich počet vyšplhal na 10 164, oznámil generální ředitel Hasičského záchranného sboru Vladimír Vlček. Z analýzy o požáru v Hřensku, kterou si hasiči nechali vypracovat, vyplynulo, že i když Národní park České Švýcarsko formálně splnil veškeré požární předpisy, některé dílčí nedostatky v plnění požární prevence měly zásadní vliv na šíření požáru.

Lesní požáry a požáry v přírodě tvořily téměř polovinu všech loňských ohňů. „Bylo to samozřejmě dáno zejména klimatickými podmínkami,“ zmínil Vlček. Zima byla suchá a venkovní požáry začaly už v březnu. Následovalo velmi teplé počasí v letních měsících, které bylo příčinou i nejrozsáhlejšího českého lesního požáru v Českém Švýcarsku na Děčínsku.

U požárů loni zemřelo 128 lidí, o 18 více než v roce 2021. V přímé souvislosti s požárem pak zahynulo 84 osob, předloni to bylo o šest víc. Ohně způsobily zhruba stejné škody. Obrovská škoda vznikla při lednovém požáru hal v Mladé Boleslavi, jejíž prvotní odhad byl kolem jedné miliardy korun. Později se zvýšil na téměř tři miliardy korun například kvůli součástkám pro nová auta.

Nahrávám video

Zejména kvůli požáru v Národním parku České Švýcarsko v okolí Hřenska výrazně stoupl počet zraněných hasičů. Zatímco v roce 2021 jich bylo 474, loni 547.

Při hašení v Českém Švýcarsku bylo ošetřeno 117 příslušníků sboru. „Spousta hasičů měla respirační problémy,“ doplnil Vlček. Požárníci ale podle něj neměli žádná těžká zranění. Za celý loňský rok zemřel jeden hasič, předloni dva. 

Nejvíce požárů zasáhlo Středočeský kraj. Bylo jich 2922. Následovaly Praha s 2326 ohni a Moravskoslezský kraj s 2175 požáry.

Hasiči vyjeli v loňském roce k 151 552 mimořádným událostem, oproti předchozímu roku jejich počet vzrost o téměř deset tisíc. Kvůli rozvolnění opatření zamezujících šíření pandemie covidu-19 stoupl i počet dopravních nehod.

Požár v Hřensku dle hasičů ukázal, že právní předpisy nejsou dostatečné

Zásah hasičů konkrétně v Českém Švýcarsku podle Vlčka komplikovaly nedostatečně průjezdné cesty nebo nedostatek zdrojů požární vody. Park také učinil některá opatření, která práci sboru omezovala. „Jedná se například o nařezání stromů napadených kůrovcem, kdy hrozí nebezpečí pádu na zasahující hasiče,“ uvedl Vlček.

Z analýzy, kterou si o zásahu při nejrozsáhlejším lesním ohni v historii Česka nechali hasiči vypracovat, vyplynulo, že například nejsou definována jasná pravidla pro vytváření požárních pásů – rozhraní mezi lesem a obydlenou oblastí. Nedostatečně popsáno je zásobování požární vodou, přístupové komunikace, včasná detekce požárů a zpracování dokumentace zdolávání požáru. Podle náměstka Petra Ošlejška se novými právními předpisy má zabývat meziresortní skupina. První výsledky by mohla mít v polovině roku.

„Je pravda, že tam nejsou pravidla úplně jasně definována a bude možné je nějakým způsobem nastavit nejspíše v okamžiku, až budeme mít k dispozici všechny analýzy a posouzení,“ reagoval mluvčí správy národního parku Tomáš Salov s tím, že vedení parku zatím analýzu hasičů nemá k dispozici. Správa má také například zadanou studii lesních ekosystémů, ze které získá další poznatky, jak v okolí obcí postupovat. Hotová bude zhruba v březnu. Podle Salova je k požárům náchylný celý region a bude zapotřebí mix opatření.

Požár v národním parku podle Vlčka také ukázal, že je nezbytně nutné modernizovat zajištění letecké hasičské služby. Potřeba jsou vrtulníky, které mohou hasit objemem vody větším než tři tisíce litrů.

„My jsme byli v situaci, kdy se používají letadla, která jsou stará desítky let a která mají hasicí schopnost do tisíce litrů. U vrtulníků je to obdoba, “ vyjmenoval Vlček. Hasební kapacity považuje za nedostatečné.

Řešením je podle něj zažádat o peníze z fondů Evropské unie, která letecké hašení požárů podporuje. Na letošní rok získal sbor grant na dva letní měsíce, jedná o rozšíření. „Do budoucna bychom také chtěli, aby v České republice vzniklo takzvané Středoevropské centrum pro hašení lesních požárů, které by zasahovalo i do Polska, na Slovensko, do Maďarska, případně do Rakouska,“ nastínil Vlček.

Požární zásah v Českém Švýcarsku v červenci a srpnu loňského roku velmi komplikovalo sucho a vítr. Oheň zasáhl podle Vlčka všechna tři lesní patra – byl pozemní, korunový a nakonec i podzemní, tedy kořenový. Rozrostl se na plochu 1100 hektarů, hasiči pak zasahovali na území o rozloze 3600 hektarů.

V roce 2023 by se hasiči chtěli zaměřit hlavně na prevenci a lépe informovat veřejnost o rizicích. Dalším úkolem pak bude získat nové členy – a to nejen ty profesionální, ale i dobrovolné. Právě dobrovolní hasiči jsou totiž při katastrofách, jakou byl i požár v Českém Švýcarsku, nepostradatelní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 3 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 3 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 3 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 5 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 5 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 6 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 7 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 9 hhodinami
Načítání...