Pítek a mlžítek přibývá, někde přidávají osvěžovače na podněty občanů

Pražský hrad, brněnský Björnsonův sad nebo náměstí Přemysla Otakara II. v Českých Budějovicích. To jsou příklady míst, kde před létem vznikla nová pítka a mlžítka. Městy s novými osvěžovacími prvky jsou i Plzeň, Liberec nebo Kutná Hora. V některých případech stavbu iniciovali přímo místní obyvatelé. Pítka a mlžítka vznikají hlavně na zpevněných plochách, jako jsou parkoviště nebo náměstí, která se v létě více zahřívají.

Nejvíce osvěžovacích prvků má Praha. Dvě nová mlžítka jsou letos na Pražském hradě. „První mlžítko se loni objevilo ve Zlaté uličce a rychle si získalo oblibu. Letos proto přibyla další dvě stanoviště — u Prašného mostu a na druhém nádvoří,“ uvedl mluvčí Pražských vodovodů a kanalizací (PVK) Tomáš Mrázek. Celkem je v metropoli 47 takových osvěžovačů. Pítka jsou například na Petříně, na Václavském náměstí nebo ve Stromovce, mlžítka na Karlínském náměstí nebo na náměstí Republiky.

Nové pítko bude na přelomu června a července k dispozici i v Brně. „Na základě výsledků a přání obyvatel se vybuduje další zdroj pitné vody, a to v Björnsonově sadu,“ řekl mluvčí Magistrátu města Brna Filip Poňuchálek. Dodal, že dotazováním veřejnosti, zda má o pítka zájem a v jaké lokalitě je chtějí umístit, vzniklo v Brně v minulosti už deset pítek. Celkem osmnáct takových prvků mají podle veřejně dostupných map obyvatelé Ostravy.

Před začátkem léta přidaly šest pítek České Budějovice. „Letos město zprovoznilo další pítka na sídlišti Šumava, u sportovní haly, v ulici Františka Ondříčka, na sídlišti Máj, v Českém Vrbném a na náměstí Přemysla Otakara II.,“ sdělila mluvčí budějovického magistrátu Jitka Brůha Welzlová. O dvě mlžítka rozšiřuje současnou sestavu šesti mlžítek a šesti pítek Plzeň. „Přibydou další dvě mlžítka, a to na náměstí Republiky, v rámci stavby rekonstrukce náměstí,“ řekla mluvčí Magistrátu města Plzně Eva Barborková s tím, že město plánuje dokončení prací ve druhé polovině roku.

Mlžítkopítka

V Liberci oba způsoby osvěžení spojili dohromady a vznikla tam tři takzvaná mlžítkopítka. „Kdo se bude chtít pouze napít, pustí si pítko, které je umístěno na stojanu níže, kdo osvěžit, přepne si na mlžítko,“ vysvětlila vedoucí odboru ekologie a veřejného prostoru libereckého magistrátu Lucie Sládková. Dodala, že aktuálně probíhá výběrové řízení na další tři mlžítkopítka a město by je rádo zprovoznilo během letních měsíců. Jejich instalaci navrhli sami občané v rámci participativního rozpočtu.

V Olomouci nebo Hradci Králové města zprovoznila už zavedené osvěžovače. „Ještě před začátkem letních prázdnin jsme zprovoznili všechny vodní prvky, které ve městě spravujeme. Letos žádné nepřibylo, nicméně za poslední dva roky jsme jejich počet rozšířili o celkem deset vodních mlžidel,“ uvedl PR manažer Technických služeb Hradce Králové Patrik Palátka. „Město Olomouc disponuje v tuto chvíli sedmi pítky a jedním mlžítkem. Zprovoznění nových pítek ani mlžítek zatím neplánuje,“ sdělila mluvčí olomouckého magistrátu Lenka Jedličková.

Dvě pítka mají i v Karlových Varech, podle mluvčího tamního magistrátu Jana Kopála místní využívají k pití i chladnější prameny s menším obsahem minerálů, například Hadí pramen. Ústí nad Labem má podle informací z internetových map vodních prvků k osvěžení sedm, Jihlava jeden. V Pardubicích najdeme 17 pítek, například na vlakovém nádraží nebo v okolí zámku, ve Zlíně jich funguje jedenáct.

Historická města

Nové zdroje osvěžení vznikají i v historických městech. „Do začátku prázdnin máme v plánu spuštění nového pítka a mlžítka u knihovny v ulici Na Náměti,“ uvedla mluvčí Městského úřadu Kutná Hora Jana Adamová. Aktuálně jsou v provozu v historickém centru města tři mlžítka a čtyři pítka.

I tady se na přípravě podílí veřejnost. „Požadavek na vybudování pítka se objevil i v participativním rozpočtu Panuj Hoře 2026, a to u sportovního areálu Olympia a v rámci studentského projektu 2026 dokonce vyhrál projekt zřízení nového mlžítka před Střední průmyslovou školou v ulici Masarykova, s jehož instalací bychom rádi počítali ještě do konce letošního roku,“ doplnila.

Situace je podobná i v Kroměříži. Město před letními měsíci zprovoznilo čtyři nová pítka – na Slovanském a Hanáckém náměstí, ve Vodní ulici a na odpočívadle u letiště. „Lidé v horkých dnech jistě ocení další možnosti, kde se osvěžit,“ vysvětlil starosta Kroměříži Tomáš Opatrný (ANO).

Podle mluvčí úřadu města Český Krumlov Petry Nestávalové jsou lidem k dispozici dvě pítka na vlakovém nádraží a v infocentru. „V poslední době jsme nová pítka ani mlžítka neinstalovali,“ uvedla Nestávalová. Rozmístění pítek a mlžítek lze najít na internetu v mapách přes klíčová slova: mlžítko, pítko nebo voda.

Pítka jako terč útoků vandalů

Zdroje pitné vody nejsou podle oslovených mluvčích příliš nákladné. „Náklady na vodu jsou poměrně nízké, pohybují se cca od 800 do 2 500 korun za rok na jedno pítko,“ uvedla Lucie Sládková z Magistrátu města Liberec. To potvrzují i jiní mluvčí. „Provozní náklady jsou v podstatě jen spotřeba pitné vody a nezbytný servis, včetně zazimování a zprovoznění na jaře,“ doplnil mluvčí karlovarského magistrátu Jan Kopál.

V některých případech ale údržbu komplikují vandalové. „S vandalismem se setkáváme. Jedná se především o pítka, která se nacházejí v sídlištní zástavbě,“ potvrdila za Liberec Sládková. To potvrdil i Jan Kopál z Karlových Varů, podle kterého se místní pítka s vandalismem nesetkávají, protože se nachází v centru.

„Nejčastěji se jedná o poškozování tlakových ventilů, nebo jejich ucpávání,“ popsala mluvčí Magistrátu města Plzně Eva Barborková. Vandalismu se nevyhnulo ani mlžítko v Praze. „V aktuální sezoně vandal zničil mlžítko u Zlaté uličky na Pražském hradě,“ potvrdil mluvčí PVK Tomáš Mrázek s tím, že mlžítko už je opravené.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoNovela plánuje zavést bonusy za preventivní prohlídky ve výši tisíců korun

K absolvování preventivních prohlídek u lékaře motivují zdravotní pojišťovny už teď, obvykle příspěvkem na další péči nebo sport. Novela, kterou chce ministerstvo zdravotnictví předložit s účinností od roku 2028, má zavést vyplácení bonusů pacientům přímo na účet. Přesnou výši odměny návrh nezmiňuje, podle šéfa resortu Adama Vojtěcha (za ANO) se má pohybovat v jednotkách vyšších tisíců korun. „Je tam určité rozpětí v tuto chvíli, což dává i potenciál konkurence mezi zdravotními pojišťovnami,“ vysvětlil. „Nějaká míra volnosti pro jednotlivé pojišťovny by byla žádoucí,“ souhlasí s tímto přístupem ředitel VZP Ivan Duškov. Podle členky sněmovního zdravotního výboru Michaely Šebelové (STAN) funguje to, že k prohlídkám aktivně zvou lékaři, správností ministerstvem navrhované cesty si není jistá.
před 16 mminutami

Ohledně přínosu novely stavebního zákona se zástupce developerů a architektka neshodnou

Novela stavebního zákona v horní komoře narazila a vrací se poslancům. Zástupce developerů Zdeněk Soudný přitom vidí v novele příležitost, jak řešit dlouhodobé potíže a vytvořit stabilnější prostředí pro výstavbu. Architektka z Arniky Anna Vinklárková naopak míní, že může dále prohloubit personální problémy a zároveň oslabit ochranu dalších veřejných zájmů, jako je ochrana památek, životního prostředí i práv samospráv.
před 1 hhodinou

Schodek rozpočtu oproti letošku vzroste, nepřekročí 400 miliard, říká Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ve čtvrtek třetím dnem jednala se členy vlády o návrhu státního rozpočtu na rok 2027. Setkala se s ministrem pro sport, prevenci a zdraví Borisem Šťastným (Motoristé), který hovořil o podpoře malých sportovních akcí, ministrem vnitra Lubomírem Metnarem (ANO), ministrem školství Robertem Plagou (za ANO) či ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO). Celkovou podobu rozpočtu vláda dosud nezveřejnila, schodek bude podle Schillerové vyšší než letošních 310 miliard, ale nižší než 400 miliard.
05:02Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Senát zamítl stavební novelu

Senátoři zamítli vládní novelu stavebního zákona. Předlohu při projednávání v horní komoře hájila ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO) s tím, že Česko nepotřebuje další debaty o pomalém povolování staveb. Podle kritiků je ale norma nepřehledná, nesrozumitelná a s nepředvídatelnými dopady. Zástupci samospráv a ekologové zamítnutí novely vítají. Naopak developeři a podnikatelé ve stavebnictví to považují za špatnou zprávu.
09:01Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoSečteno: Plzeňský kraj

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. Ve čtvrtek 20. srpna se věnoval Plzeňskému kraji.
před 3 hhodinami

Sklizeň bude letos nejhorší za patnáct let, řekl šéf Agrární komory

České zemědělství letos přijde na tržbách zhruba o 20 miliard korun, řekl na zahájení agrosalonu Země živitelka prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. V rostlinné výrobě způsobí pokles zejména nižší letošní sklizeň, kterou Doležal označil za nejhorší za posledních patnáct let. Například produkce zeleniny letos kvůli suchu klesne asi o 30 procent. Nepříznivá je i situace v živočišné výrobě, kde jen v sektoru mléka dosahují ztráty na tržbách kvůli nízké ceně mléka zhruba 20 milionů každý den.
11:03Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Vedra decimují městské stromy. Radnice hledají řešení

Stromy v Brně jsou po vlně veder v nejhorším stavu za posledních 40 let. Uvedla to správa veřejné zeleně s tím, že výrazně posílila zalévání. Místní si ale současně všímají, že město nechává vzrostlé stromy mnohde porážet. Jihomoravská metropole nemá manuál, který by vyjasnil pravidla dendrologické péče a zbytečnému kácení zabránil. S následky horka a sucha se potýká řada měst a obcí v celém Česku.
před 6 hhodinami

Případ bodnutí nožem před plzeňským barem končí. ÚS odmítl útočníkovu stížnost

Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost Jindřicha Sandera, který v červenci roku 2023 bodnul před plzeňským barem jiného muže. Trest pět a půl roku ve vězení za pokus o vraždu tak platí. Podle ÚS předchozí soudy neporušily útočníkova ústavní práva, zjistila ČT z usnesení, které ÚS zpřístupnil na své úřední desce.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.