Piráti vybírají vedení, favority jsou Wagenknecht a Hřib

Nového předsedu i celé vedení si letos už podruhé vyberou opoziční Piráti. Celé předsednictvo strany rezignovalo po neúspěchu v zářijových krajských volbách. Hlavními favority při volbě předsedy jsou náměstek pražského primátora Zdeněk Hřib a bývalý senátor Lukáš Wagenknecht. Podle končícího předsedy Ivana Bartoše by měl jeho nástupce dodat straně nový impulz.

Ivan Bartoš stál u zrodu Pirátů a předsedou strany byl v letech 2009 až 2014. Po dvouleté přestávce se do funkce vrátil v dubnu 2016. Piráti se pod jeho vedením dostali do obou komor parlamentu a prosadili se i do vlády a Evropského parlamentu. V Praze měli v minulém volebním období primátora.

V poslední době ale ve volbách opakovaně ztráceli. Letos přišli o dva ze tří mandátů v europarlamentu a kromě tří také o všechny krajské zastupitele z dosavadních 99. Po neúspěchu v krajských volbách letos na podzim celé předsednictvo strany, které vzešlo z celostátního fóra letos v lednu, rezignovalo.

Piráti od oznámení rezignace vedení odešli z vládní koalice do opozice. Reagovali tak na rozhodnutí premiéra Petra Fialy (ODS) odvolat Bartoše z funkce ministra pro místní rozvoj kvůli problémům digitalizace stavebního řízení. Krok předsedy vlády označili za porušení koaliční smlouvy.

Předsedou chce být šest uchazečů

Už při ohlášení rezignace v září Bartoš uvedl, že tentokrát kandidovat nebude. Jeho nástupce vybírají Piráti ze šesti uchazečů. Největší šance se připisují náměstkovi pražského primátora Zdeňku Hřibovi a bývalému senátorovi Lukáši Wagenknechtovi.

Hřib straníkům nabízí, že Piráti budou liberální středovou stranou a budou zastávat politiku zaměřenou na problémy běžných lidí. Chce prosadit také vnitřní reformu strany.

Wagenknecht kandidoval na šéfa Pirátů i v roce 2022, ve druhém kole na sjezdu získal 265 hlasů, vítězný Bartoš 662. Letos v září neobhájil senátorský post v Praze 8. Piráti se podle něj mají nabízet voličům jako nejlepší opoziční strana, která je schopna nacházet komplexní řešení. Slibuje stranu stabilizovat a zlepšit komunikaci s voliči.

Wagenknecht má podle stranického fóra pět nominací na předsedu, Hřib čtyři. Dvě získal bývalý náměstek libereckého hejtmana Zbyněk Miklík, po jedné pak senátorka Adéla Šípová, bývalý ostravský radní David Witosz a bývalý místostarosta Prahy 3 Štěpán Štrébl. Manažer kampaně z roku 2017, která poslala Piráty poprvé do sněmovny, svou kandidaturu oznámil na poslední chvíli a popisuje ji jako „vzpouru na pravoboku“.

Nové vedení dodá nový směr, věří Bartoš

Bartoš doporučení na svého nástupce dávat nebude, kandidatury ale sleduje. Nové vedení by podle něho mělo straně dodat nový impulz a posunout ji nějakým, třeba i novým směrem. Mohou to prý být i palčivá témata, se kterými Piráti nejsou spojovaní, ale odborníky na ně mají.

Řekl, že Piráti by se především měli snažit rozptylovat obavy lidí z budoucnosti. To chce sdělit i svém projevu na sjezdu. „Já bych chtěl, aby se lidé nebáli toho, co bude. Od doby covidu žijí spíše v obavách, tak aby mohli koukat dopředu, že je čekají změny k lepšímu. To si myslím, že je asi nejsilnější sdělení, s kterým budu vystupovat na celostátním fóru,“ naznačil.

Věří, že si Piráti zvolí dobré vedení, strana podle něj disponuje řadou zkušeností a expertů. Oceňuje, že kandidáti zdůrazňují to, že je lidem potřeba dodávat reálné výsledky. „Což se nám daří i v opozici i ve vládě,“ uvedl. Doplnit to musí i další pilíř, kterým je efektivita a srozumitelnost strany, což vyžaduje vnitřní reformy, řekl Bartoš. „Byť někdo třeba s nostalgií přemýšlí, jak to bylo před deseti lety, kdy nás bylo míň a neměli jsme zkušenost z politiky,“ podotkl.

Vyzdvihl, že budoucí lídři Pirátů hovoří o nutnosti rychle reagovat, produkovat návrhy a vybojovat výsledky. „Myslím, že o tom hovoří kandidáti velmi podobně, byť to třeba každý nazývá jinak,“ poznamenal.

Při rekapitulaci svého působení v čele strany Bartoš zdůraznil, že se podařilo zanechat pozitivní otisk v tom, co se děje ve společnosti. Je také rád, že za Piráty nikdy nestáli žádní „šíbři“, finanční skupiny či oligarchové.

O místopředsednictví se zajímá Gregorová, Bulíček či Ferjenčík

Na místopředsedy kandiduje jedenáct lidí. Jako místopředsedkyně chtějí pokračovat europoslankyně Markéta Gregorová a zastupitelka obce Krnsko na Mladoboleslavsku Dominika Poživilová Michailidu. Mezi místopředsedy se chce vrátit i zastupitelka Telče Hana Hajnová, která se do nynějšího vedení dostala jako náhradnice na začátku října po rezignaci Jany Holomčík Leitnerové.

Dalšími kandidáty na místopředsedy jsou bývalý náměstek královéhradeckého hejtmana Pavel Bulíček, bývalý radní Olomouckého kraje Martin Šmída, zakladatel neziskové organizace Hlídač státu Michal Bláha, bývalá radní Středočeského kraje Jana Skopalíková, bývalý poslanec Tomáš Vymazal, IT developer Lukáš Hejduk, člen školské komise Benešova Petr Chaluš a bývalý poslanec Mikuláš Ferjenčík, který nyní působí jako asistent šéfa pirátských poslanců Jakuba Michálka.

Jednodenní zasedání celostátního fóra Pirátů v Praze začne vybírat nového předsedu hned půl hodiny po startu zasedání, který je v plánu v devět hodin ráno. Kromě výběru nejužšího vedení, které stranu povede i do příštích sněmovních voleb, je na programu sjezdu třeba i jednání o změně stanov.

V červnových volbách do Evropského parlamentu získali Piráti jeden mandát, ze druhého místa ho obhájila Gregorová. Dosavadní europoslanci Marcel Kolaja a Mikuláš Peksa se do EP nedostali. V roce 2019 získala strana 13,95 procenta, letos pouze 6,20 procenta hlasů. Už poté se ozývaly hlasy volající po Bartošově odchodu z čela Pirátů, v hlasování celostátního fóra tehdy neuspěl návrh, aby se těsně před krajskými volbami konal sjezd.

V září pak Piráti v krajských volbách přišli ve srovnání s rokem 2020 o naprostou většinu mandátů krajských zastupitelů. Před čtyřmi lety přitom Piráti získali 99 ze 675 krajských zastupitelských křesel a vytvořili vládnoucí koalice s jinými stranami v devíti ze třinácti krajů. Letos se jim podařilo překročit pětiprocentní hranici jen v Plzeňském kraji, kde dosáhli na tři zastupitele. V Senátu po neúspěchu Wagenknechta, který senátorské křeslo za Prahu 8 neobhájil, Pirátům zůstala jen Adéla Šípová.

Po neúspěchu v krajských a senátních volbách 21. září členové předsednictva Pirátů původně oznámili, že dávají své funkce k dispozici, o den později nakonec předsednictvo včetně Bartoše oznámilo na stranickém internetovém fóru svou rezignaci.

Krátce po volbách Piráti skončili i ve vládě. Od začátku července se Bartoš jako ministr pro místní rozvoj potýkal s ostrou kritikou kvůli problémům s digitalizací stavebního řízení, což měl jeho resort na starosti. Rozjezd nového systému provázely vážné problémy, kvůli kterým MMR a jeho šéfa kritizovali opoziční i koaliční politici, opozice se pokoušela ve sněmovně prosadit výzvu k Bartošově rezignaci. Ten z vlády odejít odmítal.

Premiér Petr Fiala (ODS) pak 24. září oznámil, že navrhne ke 30. září prezidentu Petru Pavlovi odvolání Bartoše z funkce vicepremiéra a ministra pro místní rozvoj. Svůj krok vysvětlil tím, že Bartoš podle něj není schopný manažersky dotáhnout digitalizaci stavebního řízení do úspěšného konce. Fiala přitom uvedl, že je spokojený s prací ostatních pirátských ministrů a své rozhodnutí nepovažuje za vypovězení koaliční smlouvy.

Představitelé Pirátů Fialův krok ostře kritizovali. Odcházející předseda strany Bartoš například řekl, že koalice SPOLU (ODS, TOP 09 a KUD-ČSL) začala cestu ke složení vlády s dosud opozičním hnutím ANO Andreje Babiše. Krok premiéra Bartoš označil za podraz a krátce poté řekl, že předpokládá, že jeho strana ve vládě skončí.

Piráti rozhodli, že celostátní fórum bude o odstoupení od koaliční smlouvy hlasovat od 27. do 30. září. O den později Bartoš na jednání vlády Fialovi řekl, že Piráti kabinet opustí. Pro odchod z kabinetu bylo 709 z 894 hlasujících.

Prezident Pavel přijal návrh premiéra Fialy na odvolání Bartoše k 30. září. O den později, 1. října, předal svoji demisi pirátský ministr pro legislativu Michal Šalomoun, po dohodě s Fialou ve vládě skončil 11. října. Rezignaci podal i šéf diplomacie Jan Lipavský, po schůzce s premiérem ji ale vzal zpět a ve vládě pokračuje. Opustil však pirátskou stranu a členem kabinetu je jako nestraník. „Neztotožňuji se s odchodem Pirátů do opozice a již také nebudu zastírat, že se v některých ohledech delší dobu se stranou názorově rozcházím,“ zdůvodnil ministr zahraničních věcí 1. října své rozhodnutí.

Krom Lipavského stranu opustila i řada dalších členů, například bývalý poslanec Petr Třešňák. Přesto podle Pirátů v posledních měsících převažují přírůstky členů nad odchody. Od začátku září do 4. listopadu se stalo členem Pirátů 41 lidí. Žádost o členství podalo 80 osob. Stranu naopak opustilo 30 členů, z toho 24 na vlastní žádost. Strana má podle svých internetových stránek aktuálně 1159 členů a 1334 registrovaných příznivců.

Česká pirátská strana je i přes letošní volební neúspěchy nejúspěšnější v Evropě, je první pirátskou stranou, která usedla do vlády. Letos oslavila 15 let existence, registrována byla 17. června 2009.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ve čtyřech obcích se volila nová zastupitelstva

Nové volby ve čtveřici tuzemských obcí přilákaly ve dvou z nich až polovinu voličů. V Úhercích na Lounsku měla kolem 15:00 odvoleno téměř polovina zapsaných voličů a v Lipníku na Mladoboleslavsku představovala k 16:00 volební účast 51 procent. Ve Vračovicích-Orlově na Orlickoústecku přišlo až 70 procent voličů. Naproti tomu v Cekově na Rokycansku hlasovalo dosud asi čtyřicet ze 140 oprávněných voličů, tedy necelých 29 procent, řekla zapisovatelka volební komise. Volební místnosti se uzavřely ve 22:00.
11:36Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Policie dopadla čtvrtou osobu podezřelou z teroru v Pardubicích. Soud ji poslal do vazby

Policie zadržela čtvrtou osobu podezřelou z účasti na teroristickém útoku v Pardubicích, je české státní příslušnosti. Okresní soud v Pardubicích ji odpoledne poslal do vazby. Zda jde o muže, nebo ženu, policie neuvedla. Zadržená osoba odmítla vinu a podala stížnost proti uvalení vazby. Policie po dalších podezřelých stále pátrá.
15:49Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Humorem lze vést i předem prohrané bitvy, vzkázal Svěrák na jubileum

Čerstvě devadesátiletý herec, scenárista a spisovatel Zdeněk Svěrák vzkázal ze své dnešní narozeninové oslavy lidem, že humor je vzácný dar. Jen s jeho pomocí lze podle něj čestně vést předem prohrané bitvy. Laskavý humor a sklon k poetické hravosti tvoří základ veškerého jeho díla. Cimrmanolog, scenárista, divadelník, herec a autor písniček pro děti slaví v sobotu devadesáté narozeniny. Jeho narozeniny s ním kolegové a přátelé oslavili speciálním programem na prknech Divadla Járy Cimrmana. Na dálku mohly Svěrákovi pomyslně popřát i tisíce lidí, kteří si koupili lístek do kina na přímý přenos slavnostního večera.
13:47Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 11 hhodinami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 13 hhodinami

Noc na neděli bude o hodinu kratší. Ovlivní to vlaky a autobusy

V neděli 29. března se v Česku v 2:00 posune čas o hodinu vpřed kvůli začátku platnosti letního času. Noc tak bude o hodinu kratší. Změna ovlivní třeba noční vlaky, u kterých se kvůli posunu času zobrazí zpoždění o hodinu. Podle některých odborníků má střídání času negativní vliv na zdraví a psychiku lidí. Třeba únava řidičů z kratší noci může zvýšit počet dopravních nehod, protože podle expertů vyvolává stav jako půl promile alkoholu v krvi.
před 16 hhodinami

Chystá se redukce víceletých gymnázií, zcela rušit se ale nebudou

V pátek 10. dubna čekají žáky první termíny přijímacích zkoušek na střední školy. Skoro pětina žáků se na ně hlásí už z pátých tříd, dostat se na vybranou školu se daří necelé polovině z nich. I přes vysokou poptávku mluví část regionů i odborníků o nutnosti snižovat počty míst na víceletých gymnáziích. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) redukci podporuje, zrušit je úplně se však nechystá.
včera v 20:56

VideoVládní strany se přou o to, jakým způsobem má koalice představovat své plány

Hnutí ANO vadí, že předseda SPD Tomio Okamura často své partnery překvapuje zveřejňováním návrhů, pro které nemá vyjednanou podporu. Tento týden se to týkalo třeba růstu rodičovské, příspěvku na péči nebo změn televizních a rozhlasových poplatků. Sám Okamura na tom nic špatného nevidí. Opozice hovoří o chaosu nebo mediálních výkřicích. Podle vicepremiérky a ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) budou vládní strany o vzájemné komunikaci mluvit i na pondělním jednání koaliční rady.
včera v 20:31
Načítání...