Orné půdy je méně, čeští zemědělci z ní ale dokáží dostat víc. K lepším výsledkům se snaží pomoct vědci

Nahrávám video

Letošní sklizeň byla delší, než bývá běžně, na vině bylo hlavně počasí. Nejvýrazněji se na tom podepsaly silné deště z přelomu července a srpna. Podle prvních dat ministerstva zemědělství se sklidilo téměř sedm a půl milionu tun obilovin. To je sice méně než loni, z každého hektaru půdy ovšem zemědělci získali o skoro šest procent více zrna než v roce 2022. To by mohla být příležitost do budoucnosti, které se už chopili čeští vědci.

V Česku zabírá zemědělská půda více než polovinu republiky, přesněji je to 54 procent. Větší část z toho – 37 procent – tvoří orná půda. To je pro představu zhruba stejná plocha, jakou mají dohromady Středočeský, Jihočeský, Plzeňský a Liberecký kraj.

Oficiálně se podle dat Českého statistického úřadu počítají mezi zemědělskou půdu i trvalé travní porosty, ty zabírají asi třináct procent rozlohy republiky. Pro srovnání je to plocha o velikosti Moravskoslezského a Olomouckého kraje. Zbytek českého území, tedy asi třetinu celého státu, pak pokrývají hlavně lesy.

Zastavěno je pak v tuzemsku území o velikosti třech Prah. Vodní plochy zabírají ještě o jednu Prahu více.

Za posledních třiatřicet let se plocha orné půdy zmenšila skoro o desetinu. Výrazně ubylo rovněž míst, na nichž zemědělci pěstují brambory nebo obiloviny. Ovšem plochy, kde se pěstuje řepka, se zvětšily více než dvojnásobně.

Víc za míň

Orná půda tedy zabírá stále menší plochu, zemědělci z ní ale dokážou dostat víc. U obilovin se průměrný výnos na hektar zvýšil od roku 2009 skoro o tunu, a to i navzdory výkyvům, které způsobuje počasí. Právě i kvůli měnícím se podmínkám je důležité šlechtění jednotlivých rostlin, které může být nyní jednodušší i díky práci českých vědců.

Ti z olomouckého Ústavu experimentální botaniky pracují na typu obilí, které dokáže lépe čelit chorobám, suchu nebo změnám klimatu. „Čím je klas delší, rozvolněnější, tak je odolnější vůči houbovým nemocem. A čím je kompaktnější, případně má osiny, tak má větší výnos nebo větší semínka,“ vysvětluje Miroslav Valárik z Centra strukturní a funkční genomiky rostlin z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (AV ČR).

Valárik a jeho kolegové hledají v genetickém kódu pšenice místa, kde se při křížení různých druhů nejčastěji rozhoduje o nových vlastnostech rostliny. Jenže to je velmi komplikované, pšenice má přes 110 tisíc genů, pro představu – člověk jich má jen asi 25 tisíc. Vědci tak nyní hledají odpověď na otázku, proč jsou některá křížení úspěšná a jiná nikoliv.

Odpověď je právě v genetické informaci. „Když si představíte DNA jako dlouhý pás instrukcí, jak se má buňka chovat, jak má organismus vypadat – když dojde k oplodnění, tak dochází k takzvané rekombinaci,“ přibližuje Valárik. To znamená, že onen pás je „roztříštěn v nějakém místě“ a vyměněn. Následně vznikne jedinec s novou kombinací vlastností.

K výměně informací dochází nejčastěji v takzvaném rekombinačním hotspotu. Právě jeden takový teď vědci našli. Díky tomu by mohli různé druhy – například pšenice – křížit rychleji, přesněji a především levněji. Může pak vzniknout odrůda, které lépe odolá i změnám klimatu.

Příprava na kontinuální růst teplot

„Když si představíme, že dojde ke zvýšení teploty o dva tři stupně, tak to může znamenat pokles výnosu kolem deseti procent,“ kalkuluje vedoucí Centra strukturní a funkční genomiky rostlin Jan Bartoš z AV ČR. Pokud se podle jeho slov používá ono konvenční šlechtění ke zvedání výnosu, tak získaný výnos z této metody pak představuje jedno a půl procenta ročně.

Předejít možnému poklesu ve výnosu mohou právě cílené změny v genetické informaci plodin. Vědci proto hledají další místa, díky kterým bude v budoucnu možné klíčové vlastnosti rostlin snadno změnit.

Samotné nástroje na šlechtění jsou různé. V současnosti se nejvíce používá staletí známý způsob, kdy se kříží dvě odrůdy a odborníci pak čekají, jaké bude mít nově vzniklá odrůda vlastnosti. To ovšem trvá dlouho a není jisté, jaký bude přesný výsledek.

Dnes ale rostliny dokáží experti upravovat i cíleně, a to díky technologii CRISPR. To jsou molekulární nůžky, kterými vědci upraví genetickou informaci rostlin. Buď část vystřihnou, anebo vloží jiný nový kousek. Rostliny tak mohou mít nové vlastnosti.

Nejzásadnějším argumentem pro to je zajištění dostatku potravin pro rostoucí populaci, myslí si rostlinný genetik Jaroslav Doležel. Lidí je nyní na Zemi osm miliard, během deseti let pak počet zřejmě stoupne na úroveň deseti miliard.

Takto vytvořené odrůdy mohou být nejen výnosnější nebo odolnější vůči extrémům počasí a různým chorobám, lišit se mohou i jinou chutí nebo vyšším množstvím vitamínů. A také může jejich pěstování být šetrnější k přírodě. „Plodiny, které budou odolné proti nemocem a škůdcům, tak nebudeme stříkat, nebudeme používat jedovaté chemikálie,“ oceňuje Doležel.

Rostliny tak podle jeho slov budou umět lépe využívat živiny z půdy. Bude se prý rovněž spotřebovávat méně hnojiv.

V praxi se zatím v Česku ani jinde v Evropské unii takto upravené plodiny až na výjimky nepěstují. Všechny druhy genetických úprav totiž musí projít povolovacím procesem, který je složitý a drahý. „Světové firmy už to vzdaly a o Evropu se ani moc nepokouší. Pokud vím, na rozdíl od zbytku světa, kde se tyto plodiny pěstují ve velkém rozsahu,“ doplnil rostlinný genetik.

Evropská komise zvažuje úpravy, které by schvalovací proces zrychlily. Rozhodovat o nich ale mají europoslanci až v příštím roce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 1 hhodinou

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 1 hhodinou

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 1 hhodinou

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 3 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 3 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 4 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 5 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 7 hhodinami
Načítání...