Bývalý šéf Úřadu práce ČR Viktor Najmon uspěl u Nejvyššího správního soudu (NSS), o jeho stížnosti proti odvolání z funkce znovu rozhodne nejvyšší státní tajemník Jindřich Fryč. Musí se důkladněji věnovat pravdivosti služebního hodnocení a nově se bude zabývat Najmonovým tvrzením, že mu ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) slíbil vystavit příznivější hodnocení, pokud sám rezignuje. Nejvyšší státní tajemník rozhodne po důkladném prostudování rozsudku.
„Je to právě žalovaný (nejvyšší státní tajemník), kdo má odpovědnost za to, že veškerá rozhodnutí ve věcech státní služby jsou zákonná a prosta libovůle, účelovosti či diskriminace. Poukázal-li stěžovatel na skutečnost, která mohla mít zásadní vliv na zákonnost posuzovaného služebního hodnocení, bylo povinností žalovaného se touto námitkou řádně zabývat,“ stojí v rozsudku, který je dočasně zpřístupněný na úřední desce.
NSS poukázal také na některé problematické aspekty služebního hodnocení. „Posuzované služební hodnocení je v některých ohledech v rozporu s právními a vnitřními předpisy, na což nebylo náležitě reagováno ani ze strany žalovaného, ani ze strany Městského soudu v Praze,“ konstatoval NSS, který zrušil i rozhodnutí městského soudu.
„K novému rozhodnutí dojde po důkladném prostudování rozsudku Nejvyššího správního soudu, přičemž nejvyšší státní tajemník bude vycházet z právních závěrů učiněných Nejvyšším správním soudem, které se výrazně liší od právních závěrů Městského soudu a kterými je při svém rozhodování vázán,“ uvedla Hana Malá z odboru komunikace ministerstva vnitra. Úřad práce odmítl rozsudek komentovat, protože není účastníkem řízení, sdělila tisková mluvčí úřadu Kateřina Pavlíková.
Kritické služební hodnocení
Najmona šéfem úřadu jmenovala v listopadu 2020 tehdejší ministryně práce za sociální demokracii Jana Maláčová (SOCDEM). Zvítězil v konkurzu, předtím řídil kancelář generálního ředitele. Ve funkci musel skončit v únoru roku 2023, a to právě na základě kritického služebního hodnocení, podle kterého dosahoval pouze „dostačujících výsledků“.
Hodnocení hovořilo například o nízké míře iniciativy a aktivity, neúspěšném čerpání prostředků z Operačního programu Zaměstnanost, nedostatcích v krizovém řízení nebo problémech v komunikaci a koordinaci.
Najmon za svým odvoláním spatřoval politické důvody, stěžoval si na dlouhodobý tlak. Okolnostmi odvolání se zabývala také Národní centrála proti organizovanému zločinu, případ ale odložila. Po Najmonovi úřad dočasně vedl ředitel ministerské sekce informačních technologií Karel Trpkoš. Novým ředitelem se stal Daniel Krištof.
