Odklad se každoročně týká pětiny českých předškoláků. Stát se dosud neúspěšně snaží o nápravu

Více než třicet procent dětí na Jesenicku nenastoupilo v minulém školním roce do školy včas, docházku měly odloženou. Ve vysokém počtu odkladů ale není okres jedinečný, na Hodonínsku a Mostecku v řádném termínu nenastoupilo asi dvacet čtyři procent předškoláků a pozdní nástupy do škol jsou běžné napříč celou republikou. Vyplývá to z analýzy České školní inspekce nazvané České školství v mapách. Situace se navíc v čase nemění navzdory přijímaným opatřením; za poslední desetiletí odklady v průměru dosahují dvaceti procent.

Josefíně je šest let a v Základní škole Jeseník ve stejnojmenném městě navštěvuje přípravnou třídu. Letos jí bude končit a v září teprve nastoupí do první třídy. „Byla narozená v červenci,“ vysvětluje pozdní nástup své dcery do školy Petronela Poledníková. „Druhý důvod byl, že máme ještě staršího, třináctiletého syna. U něj nám odklad nikdo nedoporučil, nyní je v sedmé třídě a odklad mu chybí neuvěřitelně. Z toho důvodu jsem u dcery neváhala.”

Na Jesenicku, odkud Josefína pochází, v minulém školním roce do první třídy později nastoupilo asi třicet procent žáků. Dívka samotná je takzvaným prázdninovým dítětem, tedy potomkem narozeným chvíli před začátkem školního roku.

Podle českých zákonů by měla po dovršení šesti let hned v září nastoupit do školy, současně by ale zřejmě byla nejmladší ze třídy. Kvůli školní zralosti je proto měsíc narození dítěte jedním z faktorů, ke kterým pracovníci pedagogicko-psychologických poraden při schvalování odkladu přihlíží.

Podle Evy Pacherníkové, vedoucí pracovnice z pedagogicko-psychologické poradny v Jeseníku, je ale vysoký počet odkladů v regionu způsobený jinými příčinami než v případě Josefíny. “Aktuálně je to kvůli covidovému období. Většina dětí ze sociálně slabších rodin nenavštěvovala školky rok nebo rok a půl, takových dětí tu máme spoustu,” vysvětluje. „ Dostanou se k nám ve věku šesti let, nemají předškolní návyky a jsou tam výrazná oslabení. To je jeden z největších problémů. Za poslední dva roky je nárůst odkladů hlavně z tohoto důvodu.“ 

Hodonínsko, Mostecko

Kromě Jesenicka pozoruje inspekce vysoké množství odkladů napříč celou republikou. Z analýzy ČŠI vyplývá, že druhé největší množství odkladů mají Hodonínsko a Mostecko, a to v průměru zhruba 24 procent. Jak ale ukazuje přiložená interaktivní mapa, ve srovnání s ostatními okresy příliš nevybočují. Průměrné množství odkladů se kromě Jesenicka pohybuje v rozmezí přibližně od 13 do 24 procent. 

Při rychlém pohledu na zobrazená data to vypadá, že odklady bývají častější na Moravě. S tím ale náměstek ústředního inspektora Ondřej Andrys nesouhlasí. „Odklad není na Moravě výrazně větší, jedná se částečně o zkreslení výsledků v mapě dané tím, že Morava je geograficky menší. Obecně pozorujeme odklady spíše v periferních příhraničních regionech a regionech s nižším ekonomickým rozvojem, až na nějaké výjimky jako je olomoucký okres, okres Kroměříž, Hodonín a Nový Jičín,“ vysvětluje Andrys.

V minulém školním roce do prvních ročníků základních škol nastoupilo zhruba 23 procent dětí starších než šest let. Celkově v posledním desetiletí nastupuje na první stupeň pravidelně asi 20 procent dětí starších šesti let. „Jinak řečeno, odklad se dlouhodobě pohybuje zhruba na úrovni pětiny žáků,“ dodává Andrys. 

Zásahy ministerstva nepomohly, navrhuje další

Ministerstvo školství (MŠMT) se v minulosti snažilo zavádět opatření, která by mohla snížit počet odkladů. Ta zahrnovala například zavedení povinného posledního roku předškolního vzdělávání nebo posunutí zápisů do prvních tříd z období ze začátku kalendářního roku na duben. Podle ČŠI ale příliš nepomohla. „I přes přijatá systémová opatření neklesá podíl dětí s odkladem školní docházky,“ píše se v analýze inspekce.  

Do budoucna však MŠMT připravuje další opatření, která mají množství odkladů zmenšit. „Zavedení povinného posledního roku předškolního vzdělávání či přesun termínu zápisů bylo sice jedním z důvodů k možnému snížení počtu odkladů, nikoli ale hlavním,“ říká mluvčí ministerstva Aneta Lednová.

A právě proto, že ani jedno z těchto opatření ke snížení výrazně nevedlo, nechalo si MŠMT vypracovat výzkum. Na jeho základě došlo k závěru, že bude nutné změnit především přístup učitelů, styl a náročnost výuky na 1. stupni, zejména v 1. ročníku. Navrhuje proto snížit nároky na žáky v první třídě nebo sjednotit postupy poraden při posuzování připravenosti dětí na školu.  

Méně tlaku

Podle předsedkyně Asociace pracovníků Pedagogicko-psychologických poraden Jany Hlavové je vyšší míra odkladů způsobená tím, že některé děti nemají tak vyspělé potřebné předškolní dovednosti a schopnosti, aby zvládly ustát rychlý školní start v začátcích povinné školní docházky. Rodiče i děti často v první třídě narazí na to, že i dílčí nezralosti prvňáčků, ať už pracovní, sociální nebo emocionální, mohou být velmi nevýhodné a velmi často se pak dětem dostává negativního hodnocení. Navíc pokud je dítě nezralé, může školní zátěž omezit jeho rozvoj a potíže tak mohou ještě narůstat.

První třída je nastavená ve svých aktivitách a vzdělávacím programu tak, že posun je pro nezralé děti velmi rychlý a náročný. Některé pak v tomto selhávají. „Z našeho pohledu není řešením kompenzace formou podpůrných opatření, která ve vyšších třídách mohou vygradovat až potřebou podpory asistentem pedagoga, a to zejména z důvodu rozvoje specifických obtíží či potíží v chování. Podle nás je počet odkladů obdobný jako v předchozích letech,“ vysvětluje předsedkyně.

Dodává, že stejně jako výzkum MŠMT zastává názor, že je potřeba nastavit trochu jiné vzdělávání v první a druhé třídě, aby na žáky nebyl takový výkonový tlak a každé dítě mohlo pracovat podle svých možností.  „Abychom se opravdu přiblížili potřebám dítěte a sledovali jeho individuální posun při osvojování čtení, psaní a počítání. Tím by se určitě množství odkladů zmírnilo,“ dodává Hlavová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 20 mminutami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 1 hhodinou

Ve čtyřech obcích si lidé zvolili nová zastupitelstva

Lidé ze čtyř českých obcí si v sobotu zvolili nová místní zastupitelstva, která budou mít jisté fungování jen na půl roku. Druhý říjnový víkend se budou totiž konat obecní volby v celé republice. V sobotu se volební místnosti otevřely v Cekově na Rokycansku, Úhercích na Lounsku, Lipníku na Mladoboleslavsku a Vračovicích-Orlově na Orlickoústecku. Hlasování se zúčastnilo 67 procent voličů.
08:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Linka Prison pomáhá odsouzeným i jejich blízkým

Na Linku Prison neziskové organizace Romodrom se od minulého roku obrátili lidé už s více než třemi tisíci dotazy, sdělila ČT mluvčí organizace Magdaléna Tichá. Linka slouží jako podpora pro odsouzené k trestu vězení a jejich blízké. Využívají ji hlavně ženy a dívky, které se vyrovnávají s uvězněním člena rodiny. Volající se ptají na praktické informace o nástupu do vězení, možnostech kontaktu s odsouzeným, řeší i deprese nebo šikanu, ptají se na podporu při zvládání psychické zátěže.
před 6 hhodinami

Ve čtyřech obcích se volila nová zastupitelstva

Nové volby ve čtveřici tuzemských obcí přilákaly ve dvou z nich až polovinu voličů. V Úhercích na Lounsku měla kolem 15:00 odvoleno téměř polovina zapsaných voličů a v Lipníku na Mladoboleslavsku představovala k 16:00 volební účast 51 procent. Ve Vračovicích-Orlově na Orlickoústecku přišlo až 70 procent voličů. Naproti tomu v Cekově na Rokycansku hlasovalo dosud asi čtyřicet ze 140 oprávněných voličů, tedy necelých 29 procent, řekla zapisovatelka volební komise. Volební místnosti se uzavřely ve 22:00.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Policie dopadla čtvrtou osobu podezřelou z teroru v Pardubicích. Soud ji poslal do vazby

Policie zadržela čtvrtou osobu podezřelou z účasti na teroristickém útoku v Pardubicích, je české státní příslušnosti. Okresní soud v Pardubicích ji odpoledne poslal do vazby. Zda jde o muže, nebo ženu, policie neuvedla. Zadržená osoba odmítla vinu a podala stížnost proti uvalení vazby. Policie po dalších podezřelých stále pátrá.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Humorem lze vést i předem prohrané bitvy, vzkázal Svěrák na jubileum

Čerstvě devadesátiletý herec, scenárista a spisovatel Zdeněk Svěrák vzkázal ze své narozeninové oslavy lidem, že humor je vzácný dar. Jen s jeho pomocí lze podle něj čestně vést předem prohrané bitvy. Laskavý humor a sklon k poetické hravosti tvoří základ veškerého jeho díla. Cimrmanolog, scenárista, divadelník, herec a autor písniček pro děti slaví v sobotu devadesáté narozeniny. Jeho narozeniny s ním kolegové a přátelé oslavili speciálním programem na prknech Divadla Járy Cimrmana. Na dálku mohly Svěrákovi pomyslně popřát i tisíce lidí, kteří si koupili lístek do kina na přímý přenos slavnostního večera.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 23 hhodinami
Načítání...