Daňové změny a úprava odvodů od ledna dopadnou hlavně na živnostníky. Minimální sociální odvody se jim mají dočasně zvýšit o 960 korun a zdravotní o zhruba 160 korun měsíčně. Důvodem je především úsporný balíček, který v minulém volebním období prosadil kabinet Petra Fialy (ODS). Koalice ANO, SPD a Motoristů chce růst poslaneckým návrhem zpomalit se zpětnou platností. Od ledna platí také změny u paušální daně a vzroste i spotřební daň na tabák a alkohol.
„Chtěla bych ubezpečit všechny živnostníky, všechny OSVČ (osoby samostatně výdělečně činné), že byť teď jim zálohy vzrostou, protože bohužel ta úprava ještě není účinná, tak v momentě, kdy se stane novela účinnou, ten skok od roku 2026 už se konat nebude, čímž ušetří přibližně 715 korun měsíčně,“ uvedla staronová ministryně financí Alena Schillerová (ANO).
Opoziční strany tento postup kritizují. Argumentují tím, že živnostníci budou mít příliš nízké důchody. „Musíme si uvědomit, že to je opatření v neprospěch živnostníků. Opakovaně jsme svědky toho, že teď ta generace, která přichází do důchodového věku, najednou zjistí, že v okamžiku, kdy zůstala na prahu nejnižších odvodů, že dostane vyměřený důchod deset tisíc korun,“ prohlásil předseda KDU-ČSL Marek Výborný.
Stát od Nového roku podnikatelům výrazně zvedne i paušální daň. Ta zahrnuje právě sociální i zdravotní odvody a odvod z příjmu. Například živnostník, který utrží do milionu ročně, zaplatí navíc 1278 korun měsíčně. I to chce nová vládní koalice zpětně přibrzdit. Starostové, lidovci nebo Piráti to rovněž považují za chybu právě s ohledem na výši budoucích penzí.
Nejistota ohledně vracení peněz při změně pravidel
Na živnostenský list pracuje v Praze například konzultant Michal Bém. Letos odvádí na paušální dani něco přes 8700 korun měsíčně. Výhodu vidí hlavně v omezení administrativy. „Paušální daň má pro mě výhodu, co se eliminace byrokracie týče, protože nemusím odevzdávat žádné formuláře a podobně,“ ocenil.
Od ledna mu vzroste platba na téměř deset tisíc měsíčně. Hlavně proto, že jemu i dalším statisícům živnostníků výrazně vzrostou už zmíněné sociální odvody. Jejich zvýšení ale vláda plánuje zmírnit. Bém však upozornil na nejistotu spojenou s případným vracením peněz, pokud by se pravidla měnila zpětně.
Ministryně financí v této souvislosti uvádí, že případné přeplatky by se dle návrhu podnikatelům vrátily, a to buď formou přeplatku, nebo započtením obnosu na budoucí zálohy.
Návrh na růst odvodů dle růstu průměrné mzdy
Živnostníkům, kteří paušální daň nevyužívají, má stát od ledna zvýšit minimální sociální odvody o 960 na 5720 korun měsíčně. Poslanecký návrh počítá se zmírněním růstu tak, aby se minimální částka zvedla na pět tisíc. Podle návrhu by odvody rostly hlavně v návaznosti na růst průměrné mzdy, ze které se výše minima odvíjí.
„Zvedly se jim odvody a dle mého názoru je potřeba je nechat žít a podnikat. Pokud nebudou schopni kvůli těm daním podnikat, tak půjdou na sociální dávky,“ míní předseda poslanců SPD Radim Fiala.
S tím ale nesouhlasí většina stran, které zamířily po nedávných volbách do opozice. Podle STAN jsou rozdíly mezi OSVČ a zaměstnanci dlouhodobě výrazné a oslabují stabilitu celého systému.
Poslanci mají návrh na zpomalení růstu sociálních odvodů projednávat v polovině ledna. Pokud sněmovna zákon během jara schválí, změny by dle předloženého plánu začaly platit zpětně od 1. ledna 2026.
Poroste i spotřební daň na alkohol a cigarety
Od začátku příštího roku se mají zvýšit i některé spotřební daně. Ta u klasických cigaret má růst o pět procent. Pokud výrobci změnu plně promítnou do cen, mohla by krabička včetně DPH zdražit zhruba o pět až šest korun. U zahřívaného tabáku se spotřební daň zvýší o procent patnáct.
O pět procent má stoupnout také daň z tvrdého alkoholu, za litr stoprocentního lihu má činit 410 korun místo dosavadních necelých čtyř stovek. U půllitrové láhve čtyřicetiprocentního destilátu by se to mohlo do ceny promítnout zhruba o pět korun včetně DPH.
Stát naopak zcela osvobodí od daně lidi, kteří prodají svou firmu nebo její části a utrží při tom víc než 40 milionů korun – a to za podmínky, že firmu vlastnili déle než pět let.
